Vesel se královno svatojakubská! Archo
úmluvy / nejmilostivější Matko Maria /
jejížto předivná a přemnohá dobrodiní při
tvém veleslavném obrazu v kostele svatého Jakuba / v
Starém městě pražském / lidu prokázaná / velmi
mnohými obětmi / na památku prokázaných
milostí v kostele zavěšenými se dokazují:
skrze tu srdečnou bolest / kterous měla / když jsi svého
nejmilejšího Syna z kříže sňatého na svůj
klín vzala / jeho ran se dotýkala / krev jeho slzami z jeho
tváří smývala / a šátkem
stírala: prosím tebe / přijmi v svou mateřskou ochranu mou
bídnou duši / když vyjde z mého těla v hodinu
smrti. Čehož k vyžádání / a k tvé cti
říkám: Zdrávas Maria.
Sv.
Václave / jenž od bratra svého u dveří kostela
svatých Kozmy a Damiána po jitřní raněn jsi byl / a
když on leknutím upustil meč z ruky / ty jsi mu ho zase laskavě s
políbením podal / po čemž však přece od něho a od
služebníků jeho zamordován jsi byl: prosíme tebe /
vyžádej nám tu milost od Boha / ať viníkům
svým tak opravdově odpouštíme viny / jako
žádáme / aby nám Pán Bůh naše viny
odpustil. Amen.