Úřednická zkouška

nápověda pro přípravu na úřednickou zkoušku

Obecná část úřednické zkoušky

Otázky č. 1 až 100 Otázky č. 101 až 200 Otázky č. 201 až 300

NERUČÍM ZA TO, ŽE JSEM SE NESPLETL NEBO ŽE OTÁZKY JSOU STÁLE AKTUÁLNÍ!!!

Pokud zjistíte, že mám v odpovědích chybu nebo že se otázky změnily, prosím kontaktujte mě (petr.simunek@atlas.cz), podle svých časových možností se s tím něco pokusím udělat.




OTÁZKY Č. 1 AŽ 100


1. okruh – Organizace a činnost veřejné správy

Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů

1. Přijaté zákony podepisuje:
a) Předseda Poslanecké sněmovny, prezident republiky a předseda vlády.
b) Předseda vlády a prezident republiky.
c) Předseda Senátu, předseda Poslanecké sněmovny a prezident republiky.

Čl. 51

Přijaté zákony podepisuje předseda Poslanecké sněmovny, prezident republiky a předseda vlády.



2. Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu; stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon:
a) Použije se národní úprava.
b) Rozhodne o použití svým usnesením vláda.
c) Použije se mezinárodní smlouva.

Čl. 10

Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu; stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva.



3. Prezidentem republiky:
a) Nemůže být zvolen občan, kterému je 40 let.
b) Nemůže nikdo být zvolen více než dvakrát.
c) Nemůže nikdo být zvolen více než dvakrát za sebou.

Čl. 57

(1) Prezidentem republiky může být zvolen občan, který je volitelný do Senátu.

(2) Nikdo nemůže být zvolen více než dvakrát za sebou.



4. Mandát poslance nebo senátora vzniká:
a) Složením slibu do rukou předsedy Senátu.
b) Zvolením.
c) Složením slibu do rukou prezidenta republiky.

Čl. 19

(3) Mandát poslance nebo senátora vzniká zvolením.



5. Zákonodárná moc v České republice náleží:
a) Parlamentu a vládě.
b) Parlamentu.
c) Parlamentu a zastupitelstvům krajů.

Čl. 15

(1) Zákonodárná moc v České republice náleží Parlamentu.



6. Vydávat nařízení k provedení zákona a v jeho mezích může podle Ústavy České republiky:
a) Ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad na základě zmocnění v zákoně.
b) Vláda, je-li k tomu zákonem výslovně zmocněna.
c) Vláda i bez výslovného zmocnění v zákoně.

Čl. 78

K provedení zákona a v jeho mezích je vláda oprávněna vydávat nařízení. ...

Čl. 79

(3) Ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.



7. Návrh zákona může podle Ústavy České republiky podat:
a) Poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda nebo zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku.
b) Poslanec, skupina poslanců, senátor, vláda nebo zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku.
c) Poslanecká sněmovna, Senát, vláda nebo zastupitelstvo samosprávného celku.

Čl. 41

(2) Návrh zákona může podat poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda nebo zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku.



8. Komory zákonodárného sboru České republiky se nazývají:
a) Parlament a Senát.
b) Vláda, Parlament a Senát.
c) Poslanecká sněmovna a Senát.

Čl. 15

(1) Zákonodárná moc v České republice náleží Parlamentu.

(2) Parlament je tvořen dvěma komorami, a to Poslaneckou sněmovnou a Senátem.



9. Mandát poslance nebo senátora nezaniká:
a) Odepřením slibu nebo složením slibu s výhradou.
b) Pravomocným odsouzením k trestu odnětí svobody.
c) Vzdáním se mandátu.

Čl. 25

Mandát poslance nebo senátora zaniká

a) odepřením slibu nebo složením slibu s výhradou,

b) uplynutím volebního období,

c) vzdáním se mandátu,

d) ztrátou volitelnosti,

e) u poslanců rozpuštěním Poslanecké sněmovny,

f) vznikem neslučitelnosti funkcí podle čl. 22.



10. Soudce je jmenován do funkce:
a) Prezidentem republiky bez časového omezení.
b) Předsedou Senátu bez časového omezení.
c) Prezidentem republiky na dvacet let.

Čl. 93

(1) Soudce je jmenován do funkce prezidentem republiky bez časového omezení.  ...



11. Člen vlády:
a) Má právo účastnit se schůzí obou komor Parlamentu, jejich výborů a komisí.
b) Má právo účastnit se schůzí obou komor Parlamentu; právo účastnit se schůzí jejich výborů a komisí má, jen pokud byl pozván.
c) Nemá právo účastnit se schůzí obou komor Parlamentu, jejich výborů a komisí, není-li členem některé z komor.

Čl. 38

(1) Člen vlády má právo účastnit se schůzí obou komor, jejich výborů a komisí.  ...



12. Česká republika se podle Ústavy České republiky člení na:
a) Obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a okresy, které jsou nižšími samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky.
b) Obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, města a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky.
c) Obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky.

Čl. 99

Česká republika se člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky

13. Pravomocí prezidenta republiky není:
a) Jmenovat členy Bankovní rady České národní banky.
b) Jmenovat a povyšovat generály.
c) Jmenovat nejvyššího státního zástupce.

Čl. 62

Prezident republiky

a) jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi,

b) svolává zasedání Poslanecké sněmovny,

c) rozpouští Poslaneckou sněmovnu,

d) pověřuje vládu, jejíž demisi přijal nebo kterou odvolal, vykonáváním jejích funkcí prozatímně až do jmenování nové vlády,

e) jmenuje soudce Ústavního soudu, jeho předsedu a místopředsedy,

f) jmenuje ze soudců předsedu a místopředsedy Nejvyššího soudu,

g) odpouští a zmírňuje tresty uložené soudem a zahlazuje odsouzení,

h) má právo vrátit Parlamentu přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního,

i) podepisuje zákony,

j) jmenuje prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu,

k) jmenuje členy Bankovní rady České národní banky.

Čl. 63

(1) Prezident republiky dále

a) zastupuje stát navenek,

b) sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy; sjednávání mezinárodních smluv může přenést na vládu nebo s jejím souhlasem na její jednotlivé členy,

c) je vrchním velitelem ozbrojených sil,

d) přijímá vedoucí zastupitelských misí,

e) pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí,

f) vyhlašuje volby do Poslanecké sněmovny a do Senátu,

g) jmenuje a povyšuje generály,

h) propůjčuje a uděluje státní vyznamenání, nezmocní-li k tomu jiný orgán,

i) jmenuje soudce,

j) nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo,

k) má právo udělovat amnestii.



14. K přijetí návrhu na vyslovení nedůvěry vládě je třeba souhlasu:
a) Nadpoloviční většiny všech poslanců.
b) Nadpoloviční většiny přítomných poslanců.
c) Nadpoloviční většiny všech poslanců a nadpoloviční většiny přítomných senátorů.

Čl. 72

(2) Návrh na vyslovení nedůvěry vládě projedná Poslanecká sněmovna, jen je-li podán písemně nejméně padesáti poslanci. K přijetí návrhu je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců.



15. Soudce Ústavního soudu lze zadržet jen:
a) Byl-li dopaden při spáchání trestného činu, anebo bezprostředně poté.
b) Byl-li dopaden při spáchání trestného činu, anebo při důvodném podezření ze spáchání zvlášť závažného zločinu.
c) Při důvodném podezření ze spáchání trestného činu; zadržet ho však nelze na půdě Ústavního soudu.

Čl. 86

(2) Soudce Ústavního soudu lze zadržet jen, byl-li dopaden při spáchání trestného činu, anebo bezprostředně poté. ....



16. Rozsudek se vyhlašuje:
a) Veřejně s výjimkami stanovenými zákonem.
b) Veřejně s výjimkami v zájmu ochrany dětí a mladistvých.
c) Vždy veřejně.

Čl. 96

(2) Jednání před soudem je ústní a veřejné; výjimky stanoví zákon. Rozsudek se vyhlašuje vždy veřejně.



17. Nejvyšší kontrolní úřad:
a) Vykonává kontrolu hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu.
b) Předkládá Poslanecké sněmovně návrh státního závěrečného účtu.
c) Je orgánem podřízeným vládě.

Čl. 97

(1) Nejvyšší kontrolní úřad je nezávislý orgán. Vykonává kontrolu hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu.



18. Obec je podle Ústavy České republiky samostatně spravována:
a) Starostou.
b) Zastupitelstvem.
c) Radou obce.

Čl. 101

(1) Obec je samostatně spravována zastupitelstvem.



19. Státními symboly České republiky jsou:
a) Velký a malý státní znak, korunovační klenoty, státní vlajka, státní pečeť a státní hymna.
b) Velký a malý státní znak, státní barvy, státní vlajka, státní pečeť, korunovační klenoty a státní hymna.
c) Velký a malý státní znak, státní barvy, státní vlajka, vlajka prezidenta republiky, státní pečeť a státní hymna.

Čl. 14

(1) Státními symboly České republiky jsou velký a malý státní znak, státní barvy, státní vlajka, vlajka prezidenta republiky, státní pečeť a státní hymna.



20. Do Poslanecké sněmovny může být podle Ústavy zvolen každý:
a) Občan Evropské unie, který má právo volit a dosáhl věku 18 let.
b) Občan České republiky, který je občanem České republiky déle než 10 let a dosáhl věku 18 let.
c) Občan České republiky, který má právo volit a dosáhl věku 21 let.

Čl. 19

(1) Do Poslanecké sněmovny může být zvolen každý občan České republiky, který má právo volit a dosáhl věku 21 let.


21. Volební zákon musí být přijat:
a) Ústavní většinou (⅗ všech poslanců i senátorů) v obou komorách Parlamentu.
b) Absolutní většinou (všech poslanců) v Poslanecké sněmovně.
c) Prostou většinou (přítomných poslanců či senátorů) v obou komorách Parlamentu.

Čl. 40

K přijetí volebního zákona a zákona o zásadách jednání a styku obou komor mezi sebou, jakož i navenek a zákona o jednacím řádu Senátu je třeba, aby byl schválen Poslaneckou sněmovnou a Senátem.



22. Vláda je podle Ústavy:
a) Vrcholným orgánem státní moci.
b) Vrcholným orgánem výkonné moci.
c) Vrcholným orgánem zákonodárné moci.

Čl. 67

(1) Vláda je vrcholným orgánem výkonné moci.



23. Hlavním cílem činnosti České národní banky je dle Ústavy České republiky:
a) Péče o peněžní oběh.
b) Péče o hospodářský cyklus.
c) Péče o cenovou stabilitu.

Čl. 98

(1) Česká národní banka je ústřední bankou státu. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu; do její činnosti lze zasahovat pouze na základě zákona.



24. Do působnosti Ústavního soudu nepatří:
a) Rozhodování o ústavní žalobě Senátu proti prezidentu republiky.
b) Rozhodování o zrušení jiných právních předpisů než jsou zákony, jsou-li v rozporu se zákonem.
c) Udělování souhlasu s trestním stíháním poslance nebo senátora.

(1) Ústavní soud rozhoduje

a) o zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem,

b) o zrušení jiných právních předpisů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem nebo zákonem,

c) o ústavní stížnosti orgánů územní samosprávy proti nezákonnému zásahu státu,

d) o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod,

e) o opravném prostředku proti rozhodnutí ve věci ověření volby poslance nebo senátora,

f) v pochybnostech o ztrátě volitelnosti a o neslučitelnosti výkonu funkcí poslance nebo senátora podle čl. 25,

g) o ústavní žalobě Senátu proti prezidentu republiky podle čl. 65 odst. 2,

h) o návrhu prezidenta republiky na zrušení usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu podle čl. 66,

i) o opatřeních nezbytných k provedení rozhodnutí mezinárodního soudu, které je pro Českou republiku závazné, pokud je nelze provést jinak,

j) o tom, zda rozhodnutí o rozpuštění politické strany nebo jiné rozhodnutí týkající se činnosti politické strany je ve shodě s ústavními nebo jinými zákony,

k) spory o rozsah kompetencí státních orgánů a orgánů územní samosprávy, nepřísluší-li podle zákona jinému orgánu.



25. Slib prezidenta republiky zní:
a) „Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj úřad budu zastávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.“
b) „Slibuji věrnost České republice. Slibuji na svou čest, že svůj úřad budu zastávat v zájmu všech občanů a budu usilovat o spravedlivé zákony a důstojnou reprezentaci státu v zahraničí.“
c) „Slibuji věrnost Ústavě České republiky a jejím zákonům. Slibuji na svou čest, že svůj úřad budu vykonávat poctivě, důstojně a ve prospěch všeho lidu.“

Čl. 59

(2) Slib prezidenta republiky zní: "Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj úřad budu zastávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.".



26. Součástí ústavního pořádku není:
a) Lisabonská smlouva.
b) Listina základních práv a svobod.
c) Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.

Čl. 3

Součástí ústavního pořádku České republiky je Listina základních práv a svobod.

Čl. 112

(1) Ústavní pořádek České republiky tvoří tato Ústava, Listina základních práv a svobod, ústavní zákony přijaté podle této Ústavy a ústavní zákony Národního shromáždění Československé republiky, Federálního shromáždění Československé socialistické republiky a České národní rady upravující státní hranice České republiky a ústavní zákony České národní rady přijaté po 6. červnu 1992.



27. Ústavní soud se skládá z:
a) 15 soudců, kteří jsou jmenováni na dobu deseti let.
b) 10 soudců, kteří jsou jmenováni na dobu patnácti let.
c) 15 soudců, kteří jsou jmenováni na dobu neomezenou.

Čl. 84

(1) Ústavní soud se skládá z 15 soudců, kteří jsou jmenováni na dobu deseti let.




Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů

28. Povinnost poskytovat informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím se:
a) Netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.
b) Nevztahuje na informace vztahující se k působnosti povinného subjektu.
c) Vztahuje též na informace, které jsou předmětem průmyslového vlastnictví.

§ 2

Povinnost poskytovat informace

(1) Povinnými subjekty, které mají podle tohoto zákona povinnost poskytovat informace vztahující se k jejich působnosti, jsou státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce.

...

(3) Zákon se nevztahuje na poskytování informací o údajích vedených v centrální evidenci účtů a v navazujících evidencích, informací, které jsou předmětem průmyslového vlastnictví1a), a dalších informací, pokud zvláštní zákon1b) upravuje jejich poskytování, zejména vyřízení žádosti včetně náležitostí a způsobu podání žádosti, lhůt, opravných prostředků a způsobu poskytnutí informací.

(4) Povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.



29. Žadatelem se pro účely zákona o svobodném přístupu k informacím rozumí:
a) Pouze každá fyzická osoba, která žádá o informaci.
b) Pouze každá právnická osoba, která žádá o informaci.
c) Každá fyzická i právnická osoba, která žádá o informaci.

§ 3

Základní pojmy

(1) Žadatelem pro účel tohoto zákona je každá fyzická i právnická osoba, která žádá o informaci.



30. Informace poskytnuté na žádost povinný subjekt zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup ve lhůtě:
a) Do 30 dnů od poskytnutí informací.
b) Do 15 dnů od poskytnutí informací.
c) Do 7 dnů od poskytnutí informací.

§ 5

Zveřejňování informací

...

(3) Do 15 dnů od poskytnutí informací na žádost povinný subjekt tyto informace zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. O informacích poskytnutých způsobem podle § 4a odst. 2 písm. e) a f), informacích poskytnutých v jiné než elektronické podobě, nebo mimořádně rozsáhlých elektronicky poskytnutých informacích postačí zveřejnit doprovodnou informaci vyjadřující jejich obsah.



31. Povinné subjekty podle zákona o svobodném přístupu k informacím:
a) Musí do 1. března zaslat údaje o počtu vyřízených a obdržených žádostí o poskytnutí informace za minulý kalendářní rok na Ministerstvo vnitra.
b) Musí vždy do 1. března zveřejnit výroční zprávu za předcházející kalendářní rok o své činnosti v oblasti poskytování informací.
c) Musí do 1. března zveřejnit všechny poskytnuté informace za minulý kalendářní rok v Národním katalogu otevřených dat.

§ 18

Výroční zpráva

(1) Každý povinný subjekt musí vždy do 1. března zveřejnit výroční zprávu za předcházející kalendářní rok o své činnosti v oblasti poskytování informací ...



32. O odvolání proti rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace rozhoduje podle zákona o svobodném přístupu k informacím:
a) Úřad pro ochranu osobních údajů.
b) Správní soud.
c) Nadřízený orgán.

§ 16

Odvolání

(1) Proti rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti lze podat odvolání.

...

(3) Nadřízený orgán rozhodne o odvolání do 15 dnů ode dne předložení odvolání povinným subjektem. ...



33. Podle zákona o svobodném přístupu k informacím jsou povinny poskytovat informace povinné subjekty, jimiž jsou:
a) Jen státní orgány.
b) Státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce.
c) Jen státní orgány, obce a kraje.

§ 2

Povinnost poskytovat informace

(1) Povinnými subjekty, které mají podle tohoto zákona povinnost poskytovat informace vztahující se k jejich působnosti, jsou státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce.




Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů

34. Službou informačního systému veřejné správy je:
a) Veřejné publikování informací o činnosti orgánů veřejné správy.
b) Poskytování informační podpory občanům pro veřejnou kontrolu činnosti orgánů veřejné moci.
c) Činnost informačního systému veřejné správy uspokojující požadavky oprávněné osoby.

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

...

h) službou informačního systému veřejné správy činnost informačního systému veřejné správy uspokojující dané požadavky oprávněné osoby nebo její součásti spojená s funkcí informačního systému veřejné správy,



35. Portál veřejné správy je:
a) Web provozovaný Úřadem vlády, sloužící občanům pro autorizovaný přístup ke službám informačních systémů veřejné správy.
b) Informační systém veřejné správy zajišťující přístup k informacím veřejných orgánů a komunikaci s veřejnými orgány.
c) Web umožňující občanům elektronický styk s úřady veřejné správy, které jsou v dané věci věcně a místně příslušné.

§ 6g

(1) Portálem veřejné správy je informační systém veřejné správy zajišťující přístup k informacím veřejných orgánů a komunikaci s veřejnými orgány. Správcem portálu veřejné správy je Agentura.



36. Povinnost zajistit si atestaci dlouhodobého řízení informačních systémů veřejné správy se nevztahuje na:
a) Centrální orgány státní správy.
b) Obce, které vykonávají přenesenou působnost pouze v základním rozsahu.
c) Orgány veřejné správy, které mají vytvořenu a vydánu informační koncepci orgánu veřejné správy, uplatňují ji v praxi a vyhodnocují její dodržování.

§ 5a

Dlouhodobé řízení informačních systémů veřejné správy

...

(4) Orgány veřejné správy si zajistí atestaci dlouhodobého řízení informačních systémů veřejné správy s výjimkou provozních informačních systémů uvedených v § 1 odst. 4 písm. a) až d) a prokáží splnění povinností podle odstavců 2 a 3 atestem dlouhodobého řízení informačních systémů veřejné správy. Rozsah provozní dokumentace předkládané při atestaci stanoví prováděcí právní předpis. Povinnost podle věty první se nevztahuje na obce, které vykonávají přenesenou působnost pouze v základním rozsahu9a).




Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů

37. Procesní pravidla výkonu veřejnosprávní kontroly, která nejsou upravena zákonem o finanční kontrole, se podpůrně řídí:
a) Rozpočtovými pravidly.
b) Kontrolním řádem.
c) Zákonem o auditorech.

§ 13

Pravidla pro výkon veřejnosprávní kontroly na místě

(1) Vzájemné vztahy mezi kontrolními orgány a kontrolovanými osobami při výkonu veřejnosprávní kontroly na místě se řídí kontrolním řádem, nestanoví-li tento zákon jinak.



38. Audit výkonu podle zákona o finanční kontrole je zaměřen na zkoumání:
a) Hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti operací.
b) Systémů zajištění příjmů a financování organizace.
c) Údajů vykázaných ve finančních výkazech.

§ 28

...

(4) Interní audit zahrnuje zejména

...

c) audity výkonu, které zkoumají výběrovým způsobem hospodárnost, efektivnost a účelnost operací i přiměřenost a účinnost vnitřního kontrolního systému.



39. Za závažné zjištění z vykonaných finančních kontrol se podle zákona o finanční kontrole považuje:
a) Zjištění, na jehož základě kontrolní orgán oznámil podle zvláštního právního předpisu státnímu zástupci nebo policejním orgánům skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin.
b) Zjištění neoprávněného použití, zadržení, ztráty nebo poškození veřejných prostředků v hodnotě přesahující 50 000 Kč.
c) Zjištění, na jehož základě kontrolní orgán zahájil řízení o přestupku.

§ 22

...

(5) ... Za závažné zjištění se považuje

a) zjištění, na jehož základě kontrolní orgán oznámil podle zvláštního právního předpisu26) státnímu zástupci nebo policejním orgánům skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin,

b) zjištění neoprávněného použití, zadržení, ztráty nebo poškození veřejných prostředků v hodnotě přesahující 300 000 Kč.




Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů

40. Ke změně názvu obce dává souhlas:
a) Soud na základě žádosti podepsané nadpoloviční většinou všech členů zastupitelstva obce.
b) Krajský úřad na návrh starosty obce.
c) Ministerstvo vnitra na návrh obce.

§ 27

(1) Každá obec má svůj název; ke změně názvu obce dává souhlas Ministerstvo vnitra na návrh obce.



41. Zřízení finančního a kontrolního výboru dle zákona o obcích je:
a) Obligatorní.
b) Obligatorní pouze v případě obcí s pověřeným obecním úřadem.
c) Fakultativní.

§ 117

...

(2) Zastupitelstvo obce zřizuje vždy finanční a kontrolní výbor.

[obligatorní = závazný, nutný, obligátní]



42. Mezi vyhrazené pravomoci zastupitelstva obce dle zákona o obcích nepatří:
a) Rozhodování o nabytí a převodu hmotných nemovitých věcí včetně vydání nemovitostí podle zvláštních zákonů, s výjimkou inženýrských sítí a pozemních komunikací; převodu bytů a nebytových prostorů z majetku obce.
b) Zřizování a rušení příspěvkových organizací a organizačních složek obce, schvalování jejich zřizovací listiny.
c) Plnění úkolů statutárního orgánu zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů vůči zaměstnancům obce zařazeným do obecního úřadu.

§ 84

(2) Zastupitelstvu obce je vyhrazeno

   d) zřizovat a rušit příspěvkové organizace a organizační složky obce, schvalovat jejich zřizovací listiny,

§ 85

Zastupitelstvu obce je dále vyhrazeno rozhodování o těchto právních jednáních:

a) nabytí a převod hmotných nemovitých věcí včetně vydání nemovitostí podle zvláštních zákonů, s výjimkou inženýrských sítí a pozemních komunikací, převod bytů a nebytových prostorů z majetku obce,

§ 103

(4) Starosta

b) plní úkoly zaměstnavatele podle zvláštních předpisů, uzavírá a ukončuje pracovní poměr se zaměstnanci obce a stanoví jim plat podle zvláštních předpisů,33) pokud není v obci tajemník obecního úřadu; vedoucí odboru jmenuje, odvolává a stanoví jim plat, jen není-li zřízena rada obce,

i) plní obdobné úkoly jako statutární orgán zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů vůči uvolněným členům zastupitelstva a tajemníkovi obecního úřadu.

§ 110

(4) Tajemník obecního úřadu

d) plní úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů vůči zaměstnancům obce zařazeným do obecního úřadu,



Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů

43. Vydávání obecně závazných vyhlášek kraje je:
a) Pravomocí krajského úřadu.
b) Vyhrazenou pravomocí zastupitelstva kraje.
c) Nevyhrazenou pravomocí rady kraje.

§ 35

(2) Zastupitelstvu je vyhrazeno

c) vydávat obecně závazné vyhlášky kraje,



44. Má-li hejtman kraje za to, že usnesení rady kraje je nesprávné:
a) Pozastaví jeho výkon a věc předloží k rozhodnutí nejbližšímu zasedání zastupitelstva kraje.
b) Zruší jej a o věci sám rozhodne.
c) Postoupí věc k rozhodnutí Ministerstvu vnitra.

§ 62

Hejtman pozastaví výkon usnesení rady, má-li za to, že je usnesení nesprávné. Věc pak předloží k rozhodnutí nejbližšímu zasedání zastupitelstva.



45. Zasedání zastupitelstva kraje:
a) Písemně svolává a řídí zpravidla hejtman kraje.
b) Oznamuje Ministerstvo vnitra prostřednictvím svých internetových stránek.
c) Je vždy neveřejné.

§ 40

(1) ... Zasedání zastupitelstva písemně svolává a řídí zpravidla hejtman.

§ 61

(4) Hejtman svolává a zpravidla řídí zasedání zastupitelstva a rady, podepisuje spolu s ověřovateli zápis z jednání zastupitelstva a zápis z jednání rady.




Zákon č. 131/2000 Sb. o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů

46. Mandát člena zastupitelstva hlavního města Prahy vzniká:
a) Zvolením; ke zvolení dojde ukončením hlasování.
b) Složením slibu na začátku prvního zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy, jehož se po svém zvolení zúčastní.
c) Účastí na ustavujícím zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy.

§ 50

(1) Mandát člena zastupitelstva hlavního města Prahy vzniká zvolením; ke zvolení dojde ukončením hlasování.



47. Dle zákona o hlavním městě Praze je k platnému usnesení, rozhodnutí nebo volbě třeba souhlasu:
a) Nadpoloviční většiny přítomných členů zastupitelstva hlavního města Prahy, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.
b) Nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva hlavního města Prahy, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.
c) Všech přítomných členů zastupitelstva hlavního města Prahy, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.

§ 62

K platnému usnesení, rozhodnutí nebo volbě je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva hlavního města Prahy, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.19a)



48. Městské části v rozsahu stanoveném zákonem o hlavním městě Praze a Statutem hlavního města Prahy vystupují v právních vztazích:
a) Jménem hlavního města Prahy, které nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.
b) Jménem orgánu městské části v závislosti na předmětu právního vztahu.
c) Svým jménem a nesou odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.

§ 3

(2) Městské části v rozsahu stanoveném zákonem a Statutem vystupují v právních vztazích svým jménem a nesou odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.




Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů

49. Za předpokladu, že si plénum toto rozhodování nevyhradí, nerozhoduje v plénu Ústavní soud České republiky:
a) Pokud senát nerozhodl, protože žádný z návrhů na usnesení nezískal většinu hlasů.
b) O ústavní stížnosti orgánů územní samosprávy proti nezákonnému zásahu státu.
c) O zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení.

§ 11

(2) V plénu Ústavní soud rozhoduje

a) o zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava"),

...

h) v ostatních věcech podle čl. 87 odst. 1 Ústavy, pokud senát nerozhodl, protože žádný z návrhů na usnesení nezískal většinu hlasů (§ 21 odst. 1),

...

k) o dalších věcech podle čl. 87 odst. 1 Ústavy, pokud si to vyhradí,



50. Ve Sbírce zákonů České republiky se vyhlašují nálezy, kterými Ústavní soud rozhodl:
a) O návrhu na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu anebo jejich jednotlivých ustanovení.
b) O opravném prostředku proti rozhodnutí ve věci ověření volby poslance nebo senátora.
c) O tom, zda rozhodnutí o rozpuštění politické strany nebo jiné rozhodnutí týkající se činnosti politické strany je ve shodě s ústavními nebo jinými zákony.

§ 57

(1) Ve Sbírce zákonů České republiky (dále jen "Sbírka zákonů") se vyhlašují nálezy, kterými Ústavní soud rozhodl

a) o návrhu na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu anebo jejich jednotlivých ustanovení podle čl. 87 odst. 1 písm. a) a b) Ústavy,



51. Předseda Ústavního soudu:
a) Může se souhlasem pléna pověřit místopředsedy Ústavního soudu trvalým plněním některých svých úkolů.
b) Může v rozsahu nezbytném pro chod Ústavního soudu a po projednání v Senátu pověřit místopředsedu Ústavního soudu trvalým plněním úkolů stanovených zákonem.
c) Nemůže s výjimkou své nepřítomnosti pověřovat místopředsedy Ústavního soudu trvalým plněním některých úkolů souvisejících s výkonem veřejné funkce.

§ 3

(3) Předseda Ústavního soudu může se souhlasem pléna pověřit místopředsedy trvalým plněním některých svých úkolů.



52. Návrh na zrušení jiného právního předpisu nebo jeho jednotlivých ustanovení není oprávněn podat:
a) Prezident republiky.
b) Senát Ústavního soudu v souvislosti s rozhodováním o ústavní stížnosti.
c) Veřejný ochránce práv.

§ 64

Podání návrhu

(2) Návrh na zrušení jiného právního předpisu nebo jeho jednotlivých ustanovení podle čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy jsou oprávněni podat

a) vláda,

b) skupina nejméně 25 poslanců nebo skupina nejméně 10 senátorů,

c) senát Ústavního soudu v souvislosti s rozhodováním o ústavní stížnosti,

d) ten, kdo podal ústavní stížnost za podmínek uvedených v § 74 tohoto zákona, nebo ten, kdo podal návrh na obnovu řízení za podmínek uvedených v § 119 odst. 4 tohoto zákona,

e) zastupitelstvo kraje,

f) Veřejný ochránce práv,

g) Ministerstvo vnitra, jde-li o návrh na zrušení obecně závazné vyhlášky obce, kraje nebo hlavního města Prahy za podmínek stanovených v zákonech upravujících územní samosprávu3a),

h) věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad, jde-li o návrh na zrušení nařízení kraje nebo hlavního města Prahy za podmínek stanovených v zákonech upravujících územní samosprávu3a),

i) ředitel krajského úřadu, jde-li o návrh na zrušení nařízení obce za podmínek stanovených v zákonu o obcích3b),

j) zastupitelstvo obce, jde-li o návrh na zrušení právního předpisu kraje, do jehož územního obvodu obec náleží.



53. Při projednání návrhů se Ústavní soud:
a) Musí vždy řídit pořadím, v němž mu návrhy došly.
b) Nemusí řídit pořadím, v němž mu návrhy došly, jestliže se usnese, že věc, které se některý návrh týká, je naléhavá.
c) Nemusí řídit pořadím, v němž mu návrhy došly, pokud přednostním projednáním svůj návrh podmíní Poslanecká sněmovna nebo Senát Parlamentu; o upřednostnění návrhu sepíší zápis.

§ 39

Naléhavost věci

Při projednávání návrhů se Ústavní soud nemusí řídit pořadím, v němž mu návrhy došly, jestliže se usnese, že věc, které se některý návrh týká, je naléhavá. ...



54. Pro rozhodování věcí, které nepatří do působnosti pléna, vytváří Ústavní soud:
a) Čtyři tříčlenné senáty.
b) Dva tříčlenné senáty.
c) Jeden šestičlenný senát.

Senáty

§ 15

(1) Pro rozhodování věcí podle čl. 87 odst. 1 Ústavy, které nepatří do působnosti pléna, a pro rozhodování podle § 43 odst. 2 vytváří Ústavní soud ze soudců čtyři tříčlenné senáty.



55. Návrh na posouzení souladu mezinárodní smlouvy s ústavním zákonem nemůže podat:
a) Skupina nejméně 41 poslanců nebo skupina nejméně 17 senátorů od okamžiku, kdy byl Parlamentem k ratifikaci mezinárodní smlouvy vysloven souhlas, do okamžiku, kdy prezident republiky smlouvu ratifikoval.
b) Komora Parlamentu od okamžiku, kdy jí byla mezinárodní smlouva předložena k vyslovení souhlasu k ratifikaci, do okamžiku, kdy se na vyslovení souhlasu usnesla.
c) Prezident republiky předtím, než mu byla mezinárodní smlouva předložena k ratifikaci.

§ 71a

Podání návrhu

(1) Návrh na posouzení souladu mezinárodní smlouvy s ústavním zákonem podle čl. 87 odst. 2 Ústavy může podat

a) komora Parlamentu od okamžiku, kdy jí byla mezinárodní smlouva předložena k vyslovení souhlasu k ratifikaci, do okamžiku, kdy se na vyslovení souhlasu usnesla,

b) skupina nejméně 41 poslanců nebo skupina nejméně 17 senátorů od okamžiku, kdy byl Parlamentem k ratifikaci mezinárodní smlouvy vysloven souhlas, do okamžiku, kdy prezident republiky smlouvu ratifikoval,

c) skupina nejméně 41 poslanců nebo skupina nejméně 17 senátorů od okamžiku, kdy byl vyhlášen výsledek referenda, kterým byl dán souhlas k ratifikaci mezinárodní smlouvy, do okamžiku, kdy prezident republiky smlouvu ratifikoval,

d) prezident republiky od okamžiku, kdy mu byla mezinárodní smlouva předložena k ratifikaci.




Zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem, ve znění zákona č. 387/2004 Sb. a zákona č. 51/2020 Sb.

56. Zákon o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem:
a) Upravuje postavení hl. m. Prahy v rozsahu nezbytném pro výkon samostatné působnosti.
b) Upravuje postavení hl. m. Prahy jako obce s pověřeným obecním úřadem pro Černošice a Brandýs nad Labem – Stará Boleslav.
c) Neupravuje postavení hl. m. Prahy.

Zákon v příloze vyjmenovává jednotlivé obce s pověřeným obecním úřadem, Prahy se tento zákon nijak netýká.


57. Obce s pověřeným obecním úřadem jsou stanoveny:
a) V příloze zákona o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem.
b) Vyhláškou ministerstva.
c) Nařízením vlády.

Příloha k zákonu č. 314/2002 Sb.

Obce s pověřeným obecním úřadem

Jihočeský kraj

Bechyně, Blatná, České Budějovice, České Velenice, Český Krumlov, Dačice, Hluboká nad Vltavou, Horní Planá, Jindřichův Hradec, Kaplice, Lišov, Milevsko, Mirotice, Mirovice, Mladá Vožice, Netolice, ...




Zákon č. 51/2020 Sb., o územně správním členění státu a o změně souvisejících zákonů (zákon o územně správním členění státu)

58. V zákoně o územně správním členění státu:
a) Okresy nejsou vymezeny prostřednictvím správních obvodů obcí s rozšířenou působností.
b) Správní obvod kraje s výjimkou správního obvodu hlavního města Prahy se člení na správní obvody obcí s rozšířenou působností.
c) Nejsou obce s rozšířenou působností obsaženy.

§ 1

Základní územně správní členění

(2) Správní obvod kraje s výjimkou správního obvodu hlavního města Prahy se člení na správní obvody obcí s rozšířenou působností.

...

§ 2

Další územně správní členění

(1) Prostřednictvím správních obvodů obcí s rozšířenou působností jsou vymezeny okresy.



59. Správní obvod obce s rozšířenou působností je podle zákona o územně správním členění státu vymezen:
a) Výčtem území obcí.
b) Výčtem území obcí a vojenských újezdů.
c) Výčtem území okresů.

§ 1

Základní územně správní členění

(3) Správní obvod obce s rozšířenou působností je vymezen výčtem území obcí a vojenských újezdů.



60. Území vojenského újezdu je vymezeno:
a) Pomocí obcí.
b) Pomocí částí obcí.
c) Pomocí katastrálních území.

§ 1

Základní územně správní členění

(4) Území obce a území vojenského újezdu je vymezeno hranicí jednoho nebo více souvislých katastrálních území.



61. Která z těchto územních jednotek není podle zákona o územně správním členění státu vytvořena?
a) Okres Praha-město.
b) Okres Brno-město.
c) Okres Plzeň-město.

§ 4

Vymezení okresů

(1) Ve správním obvodu Středočeského kraje je okres

 h) Nymburk vymezen správními obvody obcí s rozšířenou působností Lysá nad Labem, Nymburk a Poděbrady,

i) Praha-východ vymezen správními obvody obcí s rozšířenou působností Brandýs nad Labem-Stará Boleslav a Říčany,

j) Praha-západ vymezen správním obvodem obce s rozšířenou působností Černošice,

k) Příbram vymezen správními obvody obcí s rozšířenou působností Dobříš, Příbram a Sedlčany,

...

(3) Ve správním obvodu Plzeňského kraje je okres

d) Plzeň-město vymezen správním obvodem obce s rozšířenou působností Plzeň,

...

(10) Ve správním obvodu Jihomoravského kraje je okres

a) Blansko vymezen správními obvody obcí s rozšířenou působností Blansko a Boskovice,

b) Brno-město vymezen správním obvodem obce s rozšířenou působností Brno,

c) Brno-venkov vymezen správními obvody obcí s rozšířenou působností Ivančice, Kuřim, Pohořelice, Rosice, Šlapanice, Tišnov a Židlochovice,

...



62. Zákon o územně správním členění státu:
a) Ve správním obvodu hl. m. Prahy vymezuje 10 okresů.
b) Ve správním obvodu hl. m. Prahy vymezuje 10 obvodů na úrovni okresů.
c) Neupravuje územní členění hl. m. Prahy.

§ 5

Vymezení obvodů hlavního města Prahy

Ve správním obvodu hlavního města Prahy je na úrovni okresů vymezeno 10 obvodů, kterými jsou: Praha 1, Praha 2, Praha 3, Praha 4, Praha 5, Praha 6, Praha 7, Praha 8, Praha 9, Praha 10.




Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů

63. Podle zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy platí, že:
a) V čele každého ústředního orgánu státní správy stojí člen vlády.
b) V čele každého ministerstva stojí člen vlády.
c) Každý člen vlády řídí některé ministerstvo.

§ 1

V České republice působí tyto ústřední orgány státní správy, v jejichž čele je člen vlády:

1. Ministerstvo financí,

2. Ministerstvo zahraničních věcí,

3. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy,

4. Ministerstvo kultury,

5. Ministerstvo práce a sociálních věcí,

6. Ministerstvo zdravotnictví,

7. Ministerstvo spravedlnosti,

8. Ministerstvo vnitra,

9. Ministerstvo průmyslu a obchodu,

10. Ministerstvo pro místní rozvoj,

11. Ministerstvo zemědělství,

12. Ministerstvo obrany,

13. Ministerstvo dopravy,

14. Ministerstvo životního prostředí.

...

§ 2

V České republice působí tyto další ústřední orgány státní správy:

1. Český statistický úřad,

...

Ústava ČR:

Čl. 67

...

(2) Vláda se skládá z předsedy vlády, místopředsedů vlády a ministrů.




64. Ústředním orgánem státní správy není:
a) Česká správa sociálního zabezpečení.
b) Český báňský úřad.
c) Český telekomunikační úřad.

§ 2

V České republice působí tyto další ústřední orgány státní správy:

1. Český statistický úřad,

2. Český úřad zeměměřický a katastrální,

3. Český báňský úřad,

4. Úřad průmyslového vlastnictví,

5. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže,

6. Správa státních hmotných rezerv,

7. Státní úřad pro jadernou bezpečnost,

8. Národní bezpečnostní úřad,

9. Energetický regulační úřad,

10. Úřad vlády České republiky,

11. Český telekomunikační úřad,

12. Úřad pro ochranu osobních údajů,

13. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání,

14. Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí,

15. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost.

16. Národní sportovní agentura.

17. Digitální a informační agentura.




65. Úřad vlády České republiky:
a) Je nadřízen všem ministerstvům České republiky.
b) Rozhoduje o odvolání proti rozhodnutím vlády České republiky.
c) Plní úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti vlády České republiky.

§ 28

(1) Činnost ministerstev řídí, kontroluje a sjednocuje vláda České republiky.

(2) Úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti vlády České republiky, jejích orgánů, členů vlády, kteří nejsou pověřeni řízením ministerstva nebo jiného úřadu, a orgánů, o nichž tak stanoví zvláštní zákon nebo tak rozhodne vláda, plní Úřad vlády České republiky.



66. Ústředním orgánem státní správy pro ochranu oznamovatelů je:
a) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
b) Ministerstvo vnitra.
c) Ministerstvo spravedlnosti.

§ 11

...

(6) Ministerstvo spravedlnosti je ústředním orgánem státní správy pro ochranu oznamovatelů.

...

67. Ústředním orgánem státní správy není:
a) Digitální a informační agentura.
b) Nejvyšší správní soud.
c) Národní bezpečnostní úřad.

§ 2

V České republice působí tyto další ústřední orgány státní správy:

1. Český statistický úřad,

2. Český úřad zeměměřický a katastrální,

3. Český báňský úřad,

4. Úřad průmyslového vlastnictví,

5. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže,

6. Správa státních hmotných rezerv,

7. Státní úřad pro jadernou bezpečnost,

8. Národní bezpečnostní úřad,

9. Energetický regulační úřad,

10. Úřad vlády České republiky,

11. Český telekomunikační úřad,

12. Úřad pro ochranu osobních údajů,

13. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání,

14. Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí,

15. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost.

16. Národní sportovní agentura.

17. Digitální a informační agentura.


68. Ústředním orgánem státní správy pro vězeňství je:
a) Ministerstvo vnitra.
b) Ministerstvo spravedlnosti.
c) Ministerstvo práce a sociálních věcí.

§ 11

(3) Ministerstvo spravedlnosti je ústředním orgánem státní správy pro vězeňství; je mu podřízena Vězeňská služba České republiky. ...



69. Ústředním orgánem státní správy není:
a) Úřad pro ochranu osobních údajů.
b) Správa státních hmotných rezerv.
c) Státní veterinární správa České republiky.

§ 1

V České republice působí tyto ústřední orgány státní správy, v jejichž čele je člen vlády:

1. Ministerstvo financí,

2. Ministerstvo zahraničních věcí,

3. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy,

4. Ministerstvo kultury,

5. Ministerstvo práce a sociálních věcí,

6. Ministerstvo zdravotnictví,

7. Ministerstvo spravedlnosti,

8. Ministerstvo vnitra,

9. Ministerstvo průmyslu a obchodu,

10. Ministerstvo pro místní rozvoj,

11. Ministerstvo zemědělství,

12. Ministerstvo obrany,

13. Ministerstvo dopravy,

14. Ministerstvo životního prostředí.

§ 2

V České republice působí tyto další ústřední orgány státní správy:

1. Český statistický úřad,

2. Český úřad zeměměřický a katastrální,

3. Český báňský úřad,

4. Úřad průmyslového vlastnictví,

5. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže,

6. Správa státních hmotných rezerv,

7. Státní úřad pro jadernou bezpečnost,

8. Národní bezpečnostní úřad,

9. Energetický regulační úřad,

10. Úřad vlády České republiky,

11. Český telekomunikační úřad,

12. Úřad pro ochranu osobních údajů,

13. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání,

14. Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí,

15. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost.

16. Národní sportovní agentura.

17. Digitální a informační agentura.

§ 15

(3) Ministerstvo zemědělství řídí Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci, Státní veterinární správu České republiky, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský a Českou plemenářskou inspekci.



70. Nesprávné je tvrzení, že podle zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy:
a) Ministerstvo financí řídí Českou národní banku.
b) Ministerstvo financí je ústředním orgánem státní správy pro zavedení jednotné měny euro na území České republiky.
c) Ministerstvo financí spolu s Českou národní bankou připravuje a předkládá vládě návrhy zákonných úprav v oblasti měny.

§ 4

(1) Ministerstvo financí je ústředním orgánem státní správy pro státní rozpočet republiky, státní závěrečný účet republiky, státní pokladnu České republiky, fiskální politiku, makroekonomické a fiskální prognózy pro přípravu státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů, finanční trh, regulaci vydávání elektronických peněz a ochranu zájmů spotřebitelů na finančním trhu s výjimkou výkonu dohledu nad finančním trhem v rozsahu působnosti České národní banky, pro zavedení jednotné měny euro na území České republiky, pro platební styk, daně, poplatky a clo, finanční hospodaření, finanční kontrolu, přezkoumání hospodaření územních samosprávných celků, účetnictví, audit a daňové poradenství, věci devizové včetně pohledávek a závazků státu vůči zahraničí, ochranu zahraničních investic, hazardní hry, hospodaření s majetkem státu, privatizaci majetku státu, příspěvek ke stavebnímu spoření a státní příspěvek na penzijní připojištění, ceny a pro činnost zaměřenou proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a vnitrostátní koordinaci při uplatňování mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu, posuzuje dovoz subvencovaných výrobků a přijímá opatření na ochranu proti dovozu těchto výrobků.

(2) Ministerstvo financí spolu s Českou národní bankou připravuje a předkládá vládě návrhy zákonných úprav v oblasti měny a peněžního oběhu a návrhy zákonných úprav, kterými se upravují postavení, působnost, organizace a činnost České národní banky, s výjimkou dohledu nad finančním trhem, platebním stykem a vydáváním elektronických peněz.



71. Česká obchodní inspekce je podřízena:
a) Ministerstvu zemědělství.
b) Ministerstvu průmyslu a obchodu.
c) Ministerstvu zdravotnictví.

§ 13

(5) Ministerstvu průmyslu a obchodu je podřízena Česká energetická inspekce, Česká obchodní inspekce, Puncovní úřad a Licenční úřad.



72. Ústředním orgánem státní správy není:
a) Veřejný ochránce práv.
b) Úřad průmyslového vlastnictví.
c) Národní sportovní agentura.

§ 1

V České republice působí tyto ústřední orgány státní správy, v jejichž čele je člen vlády:

1. Ministerstvo financí,

2. Ministerstvo zahraničních věcí,

3. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy,

4. Ministerstvo kultury,

5. Ministerstvo práce a sociálních věcí,

6. Ministerstvo zdravotnictví,

7. Ministerstvo spravedlnosti,

8. Ministerstvo vnitra,

9. Ministerstvo průmyslu a obchodu,

10. Ministerstvo pro místní rozvoj,

11. Ministerstvo zemědělství,

12. Ministerstvo obrany,

13. Ministerstvo dopravy,

14. Ministerstvo životního prostředí.

§ 2

V České republice působí tyto další ústřední orgány státní správy:

1. Český statistický úřad,

2. Český úřad zeměměřický a katastrální,

3. Český báňský úřad,

4. Úřad průmyslového vlastnictví,

5. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže,

6. Správa státních hmotných rezerv,

7. Státní úřad pro jadernou bezpečnost,

8. Národní bezpečnostní úřad,

9. Energetický regulační úřad,

10. Úřad vlády České republiky,

11. Český telekomunikační úřad,

12. Úřad pro ochranu osobních údajů,

13. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání,

14. Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí,

15. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost.

16. Národní sportovní agentura.

17. Digitální a informační agentura.



73. Nesprávné je tvrzení, že podle zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy:
a) Ministr zahraničních věcí ratifikuje mezinárodní smlouvy.
b) Ministerstvo zahraničních věcí plní úkoly při správě majetku České republiky v zahraničí.
c) Ministerstvo zahraničních věcí uděluje souhlas v případě dovozu a vývozu vojenského materiálu.

§ 6

(3) Ministerstvo zahraničních věcí dále zejména

a) koordinuje činnost ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy v oblasti zahraničních vztahů na jim svěřených úsecích státní správy, působí k tomu, aby na těchto úsecích byly dodržovány závazky vyplývající pro Českou republiku z mezinárodních smluv, jakož i z členství České republiky v mezinárodních organizacích,

b) zajišťuje ochranu práv a zájmů České republiky a jejích občanů v zahraničí,

c) řídí zastupitelské úřady v zahraničí,

d) plní úkoly při zabezpečování styků s orgány cizích států v České republice a v zahraničí,

e) plní úkoly při správě majetku České republiky v zahraničí,

f) koordinuje a zabezpečuje přípravu, sjednávání a vnitrostátní projednávání mezinárodních smluv a dohod,

g) zabezpečuje vyhlašování mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána,

h) sleduje dodržování a provádění mezinárodních smluv a dohod z hlediska uplatňování zájmů zahraniční politiky České republiky,

i) uděluje souhlas v případech dovozu a vývozu vojenského materiálu,



74. Nesprávné je tvrzení, že podle zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy:
a) Ministerstvo pro místní rozvoj je ústředním orgánem státní správy ve věcech politiky bydlení.
b) Ministerstvo pro místní rozvoj je ústředním orgánem státní správy ve věcech pohřebnictví.
c) Ministerstvo pro místní rozvoj je ústředním orgánem státní správy pro řízení činnosti obcí a měst.


§ 14 (ve znění účinném od 1. července 2023)

(1) Ministerstvo pro místní rozvoj je ústředním orgánem státní správy ve věcech regionální politiky, politiky bydlení, rozvoje domovního a bytového fondu a pro věci nájmu bytů a nebytových prostor, investiční politiky, cestovního ruchu a pohřebnictví.

...

(3) Ministerstvo pro místní rozvoj zabezpečuje informační metodickou pomoc vyšším územním samosprávným celkům, městům, obcím a jejich sdružením.



75. Koordinační úloha pro oblast státní služby je podle zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy svěřena:
a) Úřadu vlády České republiky.
b) Ministerstvu práce a sociálních věcí.
c) Ministerstvu vnitra.

§ 12

(4) Ministerstvo vnitra plní koordinační úlohu v oblasti služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů a státní služby.



76. Nesprávné je tvrzení, že podle zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy:
a) Ministerstvu průmyslu a obchodu je podřízen Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a Hospodářská komora České republiky.
b) Ministerstvu průmyslu a obchodu je podřízena Česká obchodní inspekce.
c) Ministerstvo průmyslu a obchodu je ústředním orgánem státní správy pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví.

§ 13

(1) Ministerstvo průmyslu a obchodu je ústředním orgánem státní správy pro

e) technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví,

...

(5) Ministerstvu průmyslu a obchodu je podřízena Česká energetická inspekce, Česká obchodní inspekce, Puncovní úřad a Licenční úřad.



77. Nesprávné je tvrzení, že podle zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy:
a) Ministerstvo obrany povolává občany České republiky k plnění branné povinnosti.
b) Ministerstvo obrany vyhlašuje jménem České republiky válečný stav.
c) Ministerstvo obrany je ústředním orgánem státní správy pro řízení Armády České republiky.

§ 16

(1) Ministerstvo obrany je ústředním orgánem státní správy zejména pro

b) řízení Armády České republiky,

...

(2) Ministerstvo obrany jako orgán pro zabezpečování obrany

h) povolává občany České republiky k plnění branné povinnosti.



78. Úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti členů vlády, kteří nejsou pověřeni řízením ministerstva nebo jiného úřadu, plní:
a) Ministerstvo vnitra.
b) Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.
c) Úřad vlády České republiky.

§ 28

(2) Úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti vlády České republiky, jejích orgánů, členů vlády, kteří nejsou pověřeni řízením ministerstva nebo jiného úřadu, a orgánů, o nichž tak stanoví zvláštní zákon nebo tak rozhodne vláda, plní Úřad vlády České republiky.



79. Mezi správní úřady podřízené Ministerstvu zemědělství nepatří:
a) Český hydrometeorologický ústav.
b) Státní veterinární správa České republiky.
c) Státní zemědělská a potravinářská inspekce.

§ 15

(3) Ministerstvo zemědělství řídí Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci, Státní veterinární správu České republiky, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský a Českou plemenářskou inspekci.

§ 19

(6) Ministerstvu životního prostředí je podřízena Česká inspekce životního prostředí a Český hydrometeorologický ústav.



80. Nesprávné je tvrzení, že podle zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy:
a) Ministerstvo spravedlnosti řídí, kontroluje a sjednocuje rozhodování soudů.
b) Ministerstvo spravedlnosti zastupuje Českou republiku při vyřizování stížností na porušení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
c) Ministerstvu spravedlnosti je podřízena Vězeňská služba České republiky.

§ 11

(1) Ministerstvo spravedlnosti je ústředním orgánem státní správy pro soudy a státní zastupitelství.

...

(3) Ministerstvo spravedlnosti je ústředním orgánem státní správy pro vězeňství; je mu podřízena Vězeňská služba České republiky. Ministerstvo spravedlnosti zajišťuje telekomunikační síť Vězeňské služby České republiky.

...

(7) Ministerstvo spravedlnosti zastupuje Českou republiku při vyřizování stížností na porušení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a jejích Protokolů a Mezinárodního paktu o občanských a politických právech3) a koordinuje provádění rozhodnutí příslušných mezinárodních orgánů.



81. Nesprávné je tvrzení, že Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy je podle zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ústředním orgánem státní správy pro:
a) Předškolní zařízení, školská zařízení, základní školy, střední školy a vysoké školy.
b) Péči o rodinu a děti.
c) Státní péči o děti, mládež a tělesnou výchovu.

§ 7

(1) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy je ústředním orgánem státní správy pro předškolní zařízení, školská zařízení, základní školy, střední školy a vysoké školy, pro vědní politiku, výzkum a vývoj, včetně mezinárodní spolupráce v této oblasti, a pro vědecké hodnosti, pro státní péči o děti, mládež a tělesnou výchovu.

§ 9

(1) Ministerstvo práce a sociálních věcí je ústředním orgánem státní správy pro pracovněprávní vztahy, bezpečnost práce, zaměstnanost a rekvalifikaci, kolektivní vyjednávání, mzdy a jiné odměny za práci, důchodové zabezpečení, nemocenské pojištění, sociální péči, péči a pracovní podmínky žen a mladistvých, právní ochranu mateřství, péči o rodinu a dětí, péči o občany, kteří potřebují zvláštní pomoc, a pro další otázky mzdové a sociální politiky.



82. Do působnosti Ministerstva obrany podle zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy nespadá:
a) Správa vojenských újezdů.
b) Udělování souhlasu v případech dovozu a vývozu vojenského materiálu.
c) Koordinace činnosti ústředních orgánů, správních orgánů a orgánů samosprávy a právnických osob důležitých pro obranu státu při přípravě k obraně.

§ 6

(3) Ministerstvo zahraničních věcí dále zejména

i) uděluje souhlas v případech dovozu a vývozu vojenského materiálu,

§ 16

(1) Ministerstvo obrany je ústředním orgánem státní správy zejména pro

c) správu vojenských újezdů.

(2) Ministerstvo obrany jako orgán pro zabezpečování obrany

d) koordinuje činnost ústředních orgánů, správních orgánů a orgánů samosprávy a právnických osob důležitých pro obranu státu při přípravě k obraně,

...



83. Ústředním orgánem státní správy je:
a) Česká geologická služba.
b) Úřad pro civilní letectví České republiky.
c) Český statistický úřad.

§ 2

V České republice působí tyto další ústřední orgány státní správy:

1. Český statistický úřad.

...



84. Nesprávné je tvrzení, že podle zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy vláda České republiky:
a) Řídí, kontroluje a sjednocuje činnost ministerstev.
b) Zřizuje ministerstva svým usnesením.
c) Může uložit ministerstvu, aby připravilo návrh právního předpisu týkajícího se věci, která jinak nepatří do jeho působnosti.

§ 24

Ministerstva pečují o náležitou právní úpravu věcí patřících do působnosti České socialistické republiky; připravují návrhy zákonů a jiných právních předpisů týkajících se věcí, které patří do jejich působnosti, jakož i návrhy, jejichž přípravu jim vláda uložila; dbají o zachovávání zákonnosti v okruhu své působnosti a činí podle zákonů potřebná opatření k nápravě.

§ 28

(1) Činnost ministerstev řídí, kontroluje a sjednocuje vláda České republiky.



85. V čele Legislativní rady vlády stojí:
a) Vedoucí Úřadu vlády České republiky.
b) Člen vlády.
c) Člen Legislativní rady vlády zvolený na jejím jednání z řad jejích členů.

§ 28a

Vláda může zřídit jako svůj poradní orgán Legislativní radu. V jejím čele stojí člen vlády. ...




Usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb. a ústavního zákona č. 295/2021 Sb.


86. Podle ustanovení Listiny základních práv a svobod:
a) Je právo bránit život svůj či život nezletilého dítěte i se zbraní zaručeno za podmínek, které stanoví podzákonný předpis.
b) Je právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní zaručeno za podmínek, které stanoví zákon.
c) Bránit život svůj či život jiného člověka se zbraní není možné.

Čl. 6

(4) ... Právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní je zaručeno za podmínek, které stanoví zákon.



87. Státní moc lze podle ustanovení Listiny základních práv a svobod:
a) Uplatňovat pouze v případech a mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který stanoví zákon.
b) Uplatňovat v případech stanovených zákony, podzákonnými právními předpisy a tradicí založenými principy.
c) Uplatňovat s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu a dle uvážení orgánu státní správy i mimo zákonný rámec.

Čl. 2

(2) Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví.



88. Podle Listiny základních práv a svobod jen zákon stanoví,:
a) Které jednání je trestným činem; jaký trest za jeho spáchání lze uložit lze stanovit i jiným právním předpisem.
b) Které jednání je trestným činem; zákon stanoví také, jaký trest lze za jeho spáchání uložit.
c) Které jednání je zvlášť závažným zločinem; zákon stanoví také, jaký trest lze za jeho spáchání uložit.

Čl. 39

Jen zákon stanoví, které jednání je trestným činem a jaký trest, jakož i jaké jiné újmy na právech nebo majetku, lze za jeho spáchání uložit.



89. Zatčená osoba musí být podle Listiny základních práv a svobod odevzdána soudu do:
a) 12 hodin.
b) 24 hodin.
c) 48 hodin.

Čl. 8

(4) Zatknout obviněného je možno jen na písemný odůvodněný příkaz soudce. Zatčená osoba musí být do 24 hodin odevzdána soudu. Soudce musí zatčenou osobu do 24 hodin od převzetí vyslechnout a rozhodnout o vazbě nebo ji propustit na svobodu.



90. Porušení listovního tajemství dle Listiny základních práv a svobod:
a) Je možné, pokud tak stanoví zákon.
b) Není možné.
c) Není bez usnesení Nejvyššího správního soudu možné, to neplatí, jde-li o zprávu zasílanou poštou.

Čl. 13

Nikdo nesmí porušit listovní tajemství ani tajemství jiných písemností a záznamů, ať již uchovávaných v soukromí, nebo zasílaných poštou anebo jiným způsobem, s výjimkou případů a způsobem, které stanoví zákon. ...



91. Podle ustanovení Listiny základních práv a svobod:
a) Je poskytována větší ochrana dětem narozeným mimo manželství.
b) Mají děti narozené v manželství i mimo ně stejná práva.
c) Je větší ochrana poskytována dětem narozeným v manželství.

Čl. 32

(3) Děti narozené v manželství i mimo ně mají stejná práva.



92. Listina základních práv a svobod upravuje v čl. 15 otázky náboženského vyznání a víry. Vyberte z níže uvedených možností tu, která nejlépe odpovídá smyslu čl. 15 ve vztahu k náboženskému vyznání a víře:
a) Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Každý má právo být bez náboženského vyznání.
b) Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Každý má právo změnit své náboženství nebo víru, pokud to náboženství nebo víra, ke které se hlásí, připouští.
c) Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Každý má právo změnit své náboženství nebo víru anebo být bez náboženského vyznání.

Čl. 15

(1) Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Každý má právo změnit své náboženství nebo víru anebo být bez náboženského vyznání.



93. Občané mají podle Listiny základních práv a svobod právo na:
a) Bezplatné vzdělání v základních a středních školách, ne však na vysokých školách.
b) Bezplatné vzdělání v základních a středních školách, podle schopností občana a možností společnosti též na vysokých školách.
c) Bezplatné vzdělání v základních, středních a vysokých školách.

Čl. 33

(2) Občané mají právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách, podle schopností občana a možností společnosti též na vysokých školách.



94. Podle Listiny základních práv a svobod mohou být práva rodičů omezena a nezletilé děti od rodičů odloučeny proti jejich vůli:
a) Jen rozhodnutím soudu na základě zákona.
b) Pravomocným rozhodnutím orgánu sociálně-právní ochrany dětí.
c) Rozhodnutím policejního orgánu, je-li to nezbytné k ochraně dětí před domácím násilím.

Čl. 32

(4) ... Práva rodičů mohou být omezena a nezletilé děti mohou být od rodičů odloučeny proti jejich vůli jen rozhodnutím soudu na základě zákona.



95. Školní docházka je podle Listiny základních práv a svobod povinná:
a) Do dosažení věku 15 let.
b) Po dobu, kterou stanoví zákon.
c) Jen pro občany České republiky.

Čl. 33

(1) ... Školní docházka je povinná po dobu, kterou stanoví zákon.



96. Právo na zvýšenou ochranu zdraví při práci a na zvláštní pracovní podmínky mají podle Listiny základních práv a svobod:
a) Osoby zdravotně postižené a těhotné ženy.
b) Ženy, mladiství a osoby zdravotně postižené.
c) Děti a osoby zdravotně postižené.

Čl. 29

(1) Ženy, mladiství a osoby zdravotně postižené mají právo na zvýšenou ochranu zdraví při práci a na zvláštní pracovní podmínky.



97. Svoboda myšlení dle Listiny základních práv a svobod:
a) Náleží mezi základní lidská práva a svobody.
b) Náleží mezi politická práva.
c) Náleží mezi hospodářská, sociální a kulturní práva.

HLAVA DRUHÁ

LIDSKÁ PRÁVA A ZÁKLADNÍ SVOBODY

Oddíl první

Základní lidská práva a svobody

Čl. 15

(1) Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Každý má právo změnit své náboženství nebo víru anebo být bez náboženského vyznání.

...

Oddíl druhý

Politická práva

...

HLAVA ČTVRTÁ

HOSPODÁŘSKÁ, SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ PRÁVA



98. O odborových organizacích podle Listiny základních práv a svobod platí, že:
a) Vznikají nezávisle na státu.
b) Jsou správním orgánem zřízeným na základě zákona k ochraně hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců.
c) Jejich činnost nelze jakkoliv omezit.

Čl. 27

(2) Odborové organizace vznikají nezávisle na státu. ...

(3) Činnost odborových organizací a vznik a činnost jiných sdružení na ochranu hospodářských a sociálních zájmů mohou být omezeny zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu bezpečnosti státu, veřejného pořádku nebo práv a svobod druhých.



99. Listina základních práv a svobod upravuje v čl. 3 rozhodování o národnosti. Při tom stanoví, že:
a) Občan má právo svobodně rozhodovat o své národnosti.
b) Každý rodič má právo svobodně rozhodovat o národnosti svého dítěte.
c) Každý má právo svobodně rozhodovat o své národnosti.

Čl. 3

(2) Každý má právo svobodně rozhodovat o své národnosti.



100. Právo na stávku podle Listiny základních práv a svobod nepřísluší:
a) Státním zaměstnancům zařazeným v ústředních orgánech státní správy.
b) Příslušníkům bezpečnostních sborů.
c) Zaměstnancům v dopravě.

Čl. 27

(4) Právo na stávku je zaručeno za podmínek stanovených zákonem; toto právo nepřísluší soudcům, prokurátorům, příslušníkům ozbrojených sil a příslušníkům bezpečnostních sborů.



Nahoru Otázky č. 1 až 100 Otázky č. 101 až 200 Otázky č. 201 až 300