Úřednická zkouška

nápověda pro přípravu na úřednickou zkoušku



Obecná část úřednické zkoušky

Otázky č. 1 až 100 Otázky č. 101 až 200 Otázky č. 201 až 300

NERUČÍM ZA TO, ŽE JSEM SE NESPLETL NEBO ŽE OTÁZKY JSOU STÁLE AKTUÁLNÍ!!!

Pokud zjistíte, že mám v odpovědích chybu nebo že se otázky změnily, prosím kontaktujte mě (petr.simunek@atlas.cz), podle svých časových možností se s tím něco pokusím udělat.



OTÁZKY Č. 101 AŽ 200

101. Mezi politická práva Listina základních práv a svobod nezařazuje:
a) Petiční právo.
b) Právo na svobodu projevu.
c) Právo na život.

Základní lidská práva a svobody

...

Čl. 6

(1) Každý má právo na život. Lidský život je hoden ochrany již před narozením.

...

Politická práva

Čl. 17

(1) Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny.

...

Čl. 18

(1) Petiční právo je zaručeno; ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu má každý právo sám nebo s jinými se obracet na státní orgány a orgány územní samosprávy s žádostmi, návrhy a stížnostmi.



102. Podle Listiny základních práv a svobod je v čl. 12 domovní prohlídka:
a) Přípustná jen pro účely trestního řízení, a to na písemný odůvodněný příkaz soudce.
b) Nepřípustná.
c) Přípustná jen pro účely trestního nebo jiného řízení, a to na příkaz státního zástupce.

Čl. 12

(2) Domovní prohlídka je přípustná jen pro účely trestního řízení, a to na písemný odůvodněný příkaz soudce. Způsob provedení domovní prohlídky stanoví zákon.



103. Přezkoumávání rozhodnutí týkajících se základních práv a svobod podle Listiny základních práv a svobod:
a) Nesmí být vyloučeno z pravomoci soudu.
b) Může být vyloučeno z pravomoci soudu.
c) Nesmí být vyloučeno z pravomoci soudu, pokud zákon nestanoví jinak.

Čl. 36

(2) Kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím orgánu veřejné správy, může se obrátit na soud, aby přezkoumal zákonnost takového rozhodnutí, nestanoví-li zákon jinak. Z pravomoci soudu však nesmí být vyloučeno přezkoumávání rozhodnutí týkajících se základních práv a svobod podle Listiny.



104. Listina základních práv a svobod v čl. 30 stanoví, že každý, kdo je v hmotné nouzi, má právo na takovou pomoc, která:
a) Je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek.
b) Je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek, pokud si stav hmotné nouze nezpůsobil sám svým protiprávním nebo neodpovědným jednáním.
c) Zajišťuje přiměřené hmotné zabezpečení vzhledem k jeho potřebám.

Čl. 30

(2) Každý, kdo je v hmotné nouzi, má právo na takovou pomoc, která je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek.



105. Právo na právní pomoc v řízení před soudy, jinými státními orgány či orgány veřejné správy podle Listiny základních práv a svobod:
a) Náleží pouze státnímu občanu České republiky a osobě bez státní příslušnosti s trvalým pobytem na území České republiky.
b) Má každý, za podmínky, že se na něj nevztahuje právo odepřít výpověď.
c) Má každý.

Čl. 37

(2) Každý má právo na právní pomoc v řízení před soudy, jinými státními orgány či orgány veřejné správy, a to od počátku řízení.



106. Vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je podle Listiny základních práv a svobod možné:
a) Ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu.
b) Ve veřejném zájmu, a to na základě právního předpisu a za přiměřenou náhradu.
c) Ve veřejném zájmu i bez náhrady, a to na základě zákona.

Čl. 11

(4) Vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu.



107. Právo občanů postavit se na odpor je Listinou základních práv a svobod formulováno jako:
a) Právo postavit se na odpor proti každému, kdo by odstraňoval politický systém České republiky snahou ovládnout ústavní orgány, a účinné použití zákonných prostředků je v důsledku znemožněno.
b) Právo postavit se na odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod, založený Listinou, jestliže činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny.
c) Právo postavit se na odpor proti každému, kdo by se pokusil ovládnout české ústavní orgány za pomocí vojenské síly a odstraňoval zároveň demokratický řád lidských práv a základních svobod, založený Listinou.

Čl. 23

Občané mají právo postavit se na odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod, založený Listinou, jestliže činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny.



108. Listina základních práv a svobod jako právo občanů příslušejících k národnostním a etnickým menšinám výslovně nezmiňuje:
a) Právo užívat jejich jazyka v úředním styku.
b) Právo na vzdělání v jejich jazyku.
c) Právo na zastoupení v zákonodárných orgánech.

PRÁVA NÁRODNOSTNÍCH A ETNICKÝCH MENŠIN

Čl. 24

Příslušnost ke kterékoli národnostní nebo etnické menšině nesmí být nikomu na újmu.

Čl. 25

(1) Občanům tvořícím národnostní nebo etnické menšiny se zaručuje všestranný rozvoj, zejména právo společně s jinými příslušníky menšiny rozvíjet vlastní kulturu, právo rozšiřovat a přijímat informace v jejich mateřském jazyku a sdružovat se v národnostních sdruženích. Podrobnosti stanoví zákon.

(2) Občanům příslušejícím k národnostním a etnickým menšinám se za podmínek stanovených zákonem zaručuje též

a) právo na vzdělání v jejich jazyku,

b) právo užívat jejich jazyka v úředním styku,

c) právo účasti na řešení věcí týkajících se národnostních a etnických menšin.



109. Právo na ochranu zdraví je podle Listiny základních práv a svobod řazeno mezi:
a) Základní lidská práva a svobody.
b) Politická práva.
c) Hospodářská, sociální a kulturní práva.

HOSPODÁŘSKÁ, SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ PRÁVA

...

Čl. 31

Každý má právo na ochranu zdraví. ...



110. Listina základních práv a svobod ve vztahu k cenzuře:
a) Stanovuje, že cenzura je možná jen na základě rozhodnutí soudu.
b) Stanovuje, že cenzura je nepřípustná.
c) Otázku cenzury explicitně neřeší.

Čl. 17

(3) Cenzura je nepřípustná.




2. okruh – Práva, povinnosti a pravidla etiky státního zaměstnance

Služební předpis nejvyššího státního tajemníka č. 3 ze dne 3. října 2023 o pravidlech etiky státních zaměstnanců

111.  Žádoucí standardy chování státních zaměstnanců upravuje služební předpis nejvyššího státního tajemníka:
a) O pravidlech etikety.
b) O pravidlech etiky.
c) O pravidlech správního trestání.

3
S L U Ž E B N Í P Ř E D P I S
nejvyššího státního tajemníka
ze dne 3. října 2023
o pravidlech etiky státních zaměstnanců


112. Mezi oblasti, které upravují pravidla etiky státních zaměstnanců, nepatří:
a) Způsob rozvržení služební doby a přestávek ve službě.
b) Žádoucí jednání a nestrannost státního zaměstnance při výkonu služby.
c) Hospodárnost při využívání prostředků svěřených státnímu zaměstnanci v souvislosti s výkonem služby.

Čl. 1
Žádoucí jednání
...
Čl. 3
Nestrannost
...
Čl. 7
Hospodárnost
Státní zaměstnanec spravuje a využívá prostředky, které mu byly v souvislosti s výkonem služby svěřeny, hospodárně, účinně a pouze k tomu účelu, k němuž mu
byly svěřeny.


113. Je státní zaměstnanec oprávněn odmítnout jednat s osobou se zdravotním postižením?
a) Ano. Předpokladem však je předchozí souhlas bezprostředně nadřízeného představeného.
b) Ne. Státní zaměstnanec je povinen uplatňovat rovný přístup ke všem osobám.
c) Ano. Státní zaměstnanec je však povinen vysvětlit dotčené osobě důvody, pro které s ní odmítá jednat.

Čl. 3
Nestrannost
(1) Státní zaměstnanec jedná při výkonu služby neovlivněn pozitivními ani negativními vztahy ke konkrétním osobám nebo skupinám osob.
...
(4) Státní zaměstnanec se při výkonu služby chová k druhým ve srovnatelných situacích stejně.
(5) Státní zaměstnanec jedná při výkonu služby bez předsudků.


114. Pravidla etiky státních zaměstnanců upravují vstřícnost v jednání státních zaměstnanců:
a) Pouze ve vztahu ke služebnímu orgánu a ostatním zaměstnancům služebního úřadu.
b) Pouze ve vztahu k veřejnosti a představeným.
c) Ve vztahu k veřejnosti a k ostatním zaměstnancům ve služebních úřadech.

např. Čl. 6
Vstřícnost
(1) Státní zaměstnanec jedná při výkonu služby ochotně, diskrétně, ohleduplně a se snahou porozumět druhým.
(2) Státní zaměstnanec se zdržuje při výkonu služby všeho, co neospravedlnitelně narušuje dobré mezilidské vztahy.


115. Státní zaměstnanec si před začátkem zimního období v automobilovém servisu objednal výměnu pneumatik. Při objednání požadoval, aby byla výměna pneumatik provedena přednostně, což zdůvodnil tím, že je státním zaměstnancem a předmětné vozidlo potřebuje pro přepravu do služebního úřadu. Je takové jednání v souladu s pravidly etiky státních zaměstnanců?
a) Nikoliv. Uvedené jednání lze považovat za zastrašování automechanika a mohlo by být podnětem pro orgány činné v trestním řízení k zahájení trestního stíhání.
b) Ano. Státní zaměstnanec v daném případě nenabídl dotčenému automechanikovi přednostní zacházení při jednání se služebním úřadem, v němž je státní zaměstnanec zařazen.
c) Nikoliv. Státní zaměstnanec nesmí využít své služební postavení ve svůj prospěch ve věcech, které nesouvisejí s výkonem služby.

Odůvodnění služebního předpisu, k čl. 2:
Střet osobního a veřejného zájmu nastává i v takové situaci, kdy státní zaměstnanec využije své služební postavení ve prospěch sebe nebo spřízněné osoby ve věcech, které nesouvisejí s výkonem služby.


116. Pravidla etiky státních zaměstnanců mají formu:
a) Nařízení vlády.
b) Služebního předpisu nejvyššího státního tajemníka.
c) Metodického pokynu nejvyššího státního tajemníka.

3
S L U Ž E B N Í  P Ř E D P I S
nejvyššího státního tajemníka
ze dne 3. října 2023
o pravidlech etiky státních zaměstnanců


117. Státní zaměstnanec zařazený k výkonu služby v Národní sportovní agentuře přiděluje dotace sportovním klubům. Jeho dvě nezletilé děti jsou členy sportovního klubu v místě bydliště státního zaměstnance a trénují zde tenis. V rámci dotační výzvy, v níž bude státní zaměstnanec o dotaci rozhodovat, zaznamenal, že sportovní klub, v němž jeho děti pravidelně trénují, podal žádost o dotaci. Je v souladu s pravidly etiky státního zaměstnance, aby státní zaměstnanec rozhodoval o přidělení, resp. zamítnutí dotace v této dotační výzvě?
a) Ne, v daném případě by bylo možné jednání státního zaměstnance vyhodnotit jako střet zájmu veřejného s jeho zájmem soukromým.
b) Ne, pokud by měl státní zaměstnanec z přidělení dotace finanční prospěch.
c) Ano, členy sportovního klubu jsou jeho děti, nikoli státní zaměstnanec, který by tak mohl mít z přidělení dotace pouze nefinanční prospěch.

Čl. 2
Veřejný zájem
...
(2) Státní zaměstnanec předchází situacím, ve kterých by mohlo dojít ke střetu jeho osobního zájmu se zájmem veřejným.

Odůvodnění služebního předpisu k čl. 2:
Osobním zájmem státního zaměstnance se rozumí jakákoli výhoda, která by vznikla pro něj samého či s ním spřízněnou osobu, jako jsou jeho rodinní příslušníci, přátelé, ...


118. V souvislosti s výkonem služby státní zaměstnanec v souladu s pravidly etiky státních zaměstnanců:
a) Nepřijímá pro sebe či jiné osoby žádné výhody.
b) Nepřijímá žádné výhody pro sebe, ale může přijmout výhodu pro svého představeného.
c) Nepřijímá odměny k pracovnímu jubileu poskytované služebním úřadem.

Čl. 3
...
(3) Státní zaměstnanec nevyžaduje ani nepřijímá v souvislosti s výkonem služby žádné výhody pro sebe či jinou osobu.

§ 77 služebního zákona:
(1) Státní zaměstnanec je povinen
...
j) v souvislosti s výkonem služby nepřijímat dary nebo jiné výhody v hodnotě přesahující částku 300 Kč, s výjimkou darů nebo výhod poskytovaných služebním orgánem,


119. Pravidla etiky státních zaměstnanců byla vydána za účelem:
a) Zachování nestrannosti a ochrany veřejného zájmu.
b) Zachování odbornosti a klientelismu.
c) Zachování vstřícnosti a ochrany soukromého zájmu.

P R E A M B U L E
Nejvyšší státní tajemník ...
vydává za účelem naplňování a soustavné ochrany veřejného zájmu, jakož i důsledného zachovávání nestrannosti, ...


120. Smyslem služebního předpisu o pravidlech etiky státních zaměstnanců není:
a) Inspirovat, tedy napomáhat státním zaměstnancům osvojit si žádoucí vlastnosti a hodnoty spojené s jejich veřejnou rolí a profesní ctí.
b) Orientovat, tedy napomáhat státním zaměstnancům správně se rozhodovat v eticky náročných situacích.
c) Trestat, tedy stanovit tresty za překročení mezí chování státních zaměstnanců, které by bylo neslučitelné s posláním a hodnotami státní služby.

Odůvodnění služebního předpisu K preambuli:
Účelem tohoto služebního předpisu je napomoci státním zaměstnancům v plnění vysokých standardů chování, které souvisí se zvláštní společenskou rolí a profesní ctí úřednického stavu. Smysl tohoto služebního předpisu ve vztahu ke státním zaměstnancům je trojí:
a) Pravidla etiky státních zaměstnanců mají především inspirovat, tedy napomáhat státním zaměstnancům, aby si uvědomili a osvojili žádoucí vlastnosti a hodnoty spojené s jejich specifickou veřejnou rolí a profesní ctí.
b) Dalším záměrem těchto pravidel je orientovat, tedy napomáhat státním zaměstnancům, aby se správně rozhodovali v eticky náročných situacích spojených s výkonem státní služby.
c) A konečně tato pravidla mají regulovat, tedy stanovit meze chování státních zaměstnanců, jejichž překročení by bylo neslučitelné s posláním a hodnotami státní služby.


Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů

121. Zákon o státní službě stanoví státnímu zaměstnanci povinnost dodržovat pravidla etiky státních zaměstnanců vydaná:
a) Služebním předpisem.
b) Vyhláškou Ministerstva vnitra.
c) Nařízením vlády.

§ 77
(1) Státní zaměstnanec je povinen
...
t) dodržovat pravidla etiky státního zaměstnance vydaná služebním předpisem.



122. Při výkonu služby státní zaměstnanec zachovává věrnost:
a) Evropské unii.
b) Služebnímu orgánu.
c) České republice.

§ 77
(1) Státní zaměstnanec je povinen
a) zachovávat při výkonu služby věrnost České republice,



123. Představený ve smyslu zákona o státní službě:
a) Nesmí po dobu trvání služebního poměru vykonávat žádnou funkci v politické straně nebo politickém hnutí.
b) Může vykonávat funkci v politickém hnutí, nikoli však funkci v politické straně.
c) Může vykonávat funkci v politické straně, pokud je výkon této funkce bezplatný.

§ 80
Představený nesmí po dobu trvání služebního poměru vykonávat žádnou funkci v politické straně nebo v politickém hnutí.



124. Státní zaměstnanec požádal svého spolupracovníka, aby za něj vypracoval služební úkol, který mu uložil jeho představený. Je takovýto postup možný?
a) Ano, bude-li spolupracovník za zpracování služebního úkolu odpovídajícím způsobem odměněn.
b) Ne, státní zaměstnanec je povinen plnit služební úkoly osobně.
c) Ano, v případě, že se o tomto postupu nedozví představený státního zaměstnance.

§ 77
(1) Státní zaměstnanec je povinen
...
d) plnit služební úkoly osobně, řádně a včas,



125. Dle zákona o státní službě:
a) Představený nesmí být členem odborové organizace.
b) Představenému nepřísluší vykonávat právo na stávku.
c) Představený nesmí být členem politické strany.

§ 82
(1) Představenému nepřísluší vykonávat právo na stávku.





3. okruh – Právní předpisy obecně dopadající na činnost státní správy

Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů

126. Ode dne zproštění výkonu služby na návrh kárné komise přísluší státnímu zaměstnanci plat ve výši:
a) 80 % jeho měsíčního platu.
b) 50 % jeho měsíčního platu.
c) 50 % jeho měsíčního platu, nejméně však ve výši minimální mzdy podle jiného zákona; tato část platu se zvýší o 10 % jeho měsíčního platu na každou státním zaměstnancem vyživovanou osobu, nejvýše však do výše 80 % jeho měsíčního platu.

§ 48

Zproštění výkonu služby

(3) Ode dne zproštění výkonu služby na základě usnesení o zahájení trestního stíhání nebo z důvodu vazby, přísluší státnímu zaměstnanci plat ve výši 50 % jeho měsíčního platu, nejméně však ve výši minimální mzdy podle jiného zákona; tato část platu se zvýší o 10 % jeho měsíčního platu na každou státním zaměstnancem vyživovanou osobu, nejvýše však do výše 80 % jeho měsíčního platu. Vyživovanou osobou se rozumí osoba, které státní zaměstnanec výživu poskytuje nebo je povinen poskytovat. Ode dne zproštění výkonu služby na návrh kárné komise přísluší státnímu zaměstnanci plat ve výši 80 % jeho měsíčního platu.



127. Systemizace neobsahuje:
a) Počet služebních míst představených klasifikovaných platovými třídami.
b) Počet služebních míst, u nichž je stanoven zákaz konkurence.
c) Sídlo služebního úřadu a jeho organizačních útvarů.

§ 17

Systemizace

(1) Systemizace vychází ze závazných pravidel pro organizaci služebních úřadů tak, aby byl zajištěn řádný výkon působnosti služebního úřadu, a stanoví pro každý služební úřad

a) počet služebních míst státních zaměstnanců, kteří nejsou představenými, klasifikovaných platovými třídami,

b) počet služebních míst představených klasifikovaných platovými třídami,

c) objem prostředků na platy státních zaměstnanců a zaměstnanců na služebních místech,

d) počet služebních míst, u kterých je s ohledem na ochranu veřejného zájmu nezbytným požadavkem státní občanství České republiky,

e) počet služebních míst, u kterých se stanoví zákaz se po skončení služebního poměru přímo nebo nepřímo podílet na podnikání nebo jiné činnosti podnikatelů nebo být jejich společníkem nebo členem v oboru, který je shodný s příslušným oborem služby, nebo být v pracovním nebo obdobném poměru k podnikateli v takovém oboru (dále jen „zákaz konkurence“).



128. Státní zaměstnanec nesmí splnit příkaz:
a) Spáchal-li by jeho splněním trestný čin nebo správní delikt.
b) Má-li za to, že příkaz je v rozporu s právním předpisem nebo služebním předpisem.
c) Má-li za to, že příkaz nepatří do oboru služby, v němž vykonává službu.

§ 85

(1) Má-li státní zaměstnanec za to, že příkaz je v rozporu s právním předpisem nebo služebním předpisem, je povinen na to upozornit bezprostředně nadřízeného představeného, vyššího představeného, vedoucího služebního úřadu, příslušného člena vlády nebo vedoucího Úřadu vlády dříve, než tento příkaz začne plnit. Nedojde-li k nápravě, je státní zaměstnanec povinen na tento rozpor písemně upozornit.

(3) Státní zaměstnanec nesmí splnit příkaz, spáchal-li by jeho splněním trestný čin nebo správní delikt.

§ 79

Práva státních zaměstnanců

(2) Státní zaměstnanec má zejména právo

f) odmítnout vyřizovat služební úkoly, které nepatří do oboru služby, v němž vykonává službu; to neplatí, spadá-li služební úkol do působnosti organizačního útvaru, v němž je zařazeno jeho služební místo,



129. Délka zkušební doby dle zákona o státní službě činí:
a) 3 měsíce.
b) 6 měsíců.
c) 6 měsíců u představených a 3 měsíce u ostatních státních zaměstnanců.

§ 29

(2) Má-li být na základě výsledku výběrového řízení na volné služební místo zařazena nebo na volné služební místo představeného jmenována osoba, která není státním zaměstnancem, nebo osoba, která dosud úspěšně nevykonala úřednickou zkoušku, stanoví se jí zkušební doba v délce 6 měsíců. ...



130. Zástupce služebního orgánu nemá pravomoc rozhodovat ve věci:
a) Povolení kratší služební doby.
b) Jmenování na služební místo představeného.
c) Zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů.

§ 10

Služební orgán

(1) Služebním orgánem je

...

f) vedoucí služebního úřadu nebo státní tajemník vůči ostatním státním zaměstnancům.

(2) Služební orgán jedná a rozhoduje ve věcech služebního poměru.

§ 14

Vedoucí služebního úřadu

(3) Vedoucí služebního úřadu může pověřit výkonem svých pravomocí, s výjimkou rozhodování ve věci přijetí do služebního poměru, jmenování na služební místo představeného, odvolání ze služebního místa představeného nebo skončení služebního poměru, svého zástupce.

(4) V době nepřítomnosti vedoucího služebního úřadu vykonává jeho zástupce všechny pravomoci vedoucího služebního úřadu, s výjimkou rozhodování ve věci přijetí do služebního poměru, jmenování na služební místo představeného, odvolání ze služebního místa představeného nebo skončení služebního poměru.

§ 15

Státní tajemník

(5) Státní tajemník může pověřit výkonem svých pravomocí, s výjimkou rozhodování ve věci přijetí do služebního poměru, jmenování na služební místo představeného, odvolání ze služebního místa představeného nebo skončení služebního poměru, svého zástupce.

(6) V době nepřítomnosti státního tajemníka vykonává jeho zástupce všechny pravomoci státního tajemníka, s výjimkou rozhodování ve věci přijetí do služebního poměru, jmenování na služební místo představeného, odvolání ze služebního místa představeného nebo skončení služebního poměru.

§ 44

Druhy změn služebního poměru

Změnou služebního poměru je

i) zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů,

§ 99

Služební doba

(3) Služební dobu rozvrhuje, kratší služební dobu povoluje a začátek a konec služební doby určuje služební orgán; řídí se § 90 odst. 1, § 90 odst. 2 písm. a) a e), § 91 odst. 1 a 2, § 91 odst. 3 písm. c) až f), § 91 odst. 4 a 5, § 92 odst. 1 až 3 a § 96 zákoníku práce.



131. Dle zákona o státní službě označení služebních míst představených v ministerstvech a v Úřadu vlády jsou:
a) Vrchní ředitel sekce, ředitel odboru, vedoucí oddělení.
b) Ředitel odboru, vedoucí oddělení, vedoucí útvaru.
c) Ředitel sekce, ředitel odboru, vedoucí oddělení.

§ 9
(2) Služební místa představených v ministerstvu nebo v Úřadu vlády a jejich služební označení jsou
a) vrchní ředitel sekce,
b) ředitel odboru,
c) vedoucí oddělení.


132. Státní zaměstnanec se domnívá, že příkaz k výkonu služby, který obdržel, je v rozporu se služebním předpisem. Státní zaměstnanec:
a) Není oprávněn soulad příkazu se služebním předpisem posuzovat.
b) Je oprávněn bez dalšího odmítnout splnění příkazu.
c) Je povinen na rozpor upozornit představeného dříve, než začne příkaz plnit.

§ 85

(1) Má-li státní zaměstnanec za to, že příkaz je v rozporu s právním předpisem nebo služebním předpisem, je povinen na to upozornit bezprostředně nadřízeného představeného, vyššího představeného, vedoucího služebního úřadu, příslušného člena vlády nebo vedoucího Úřadu vlády dříve, než tento příkaz začne plnit. Nedojde-li k nápravě, je státní zaměstnanec povinen na tento rozpor písemně upozornit.



133. Služební předpis stanoví dle zákona o státní službě:
a) Organizační věci služby, vydává se v písemné podobě.
b) Příkazy k výkonu služby, vydává se v písemné podobě.
c) Organizační věci služby, nemusí být vydán v písemné podobě.

§ 11

(1) Služební předpis stanoví organizační věci služby.

(2) Služební předpis se vydává písemně.



134. Služební orgán může obsadit služební místo osobou v pracovním poměru na dobu určitou podle pracovněprávních předpisů, jestliže státní zaměstnanec dočasně nevykonává službu na služebním místě po dobu delší než:
a) 6 kalendářních měsíců.
b) 1 kalendářní měsíc.
c) 2 kalendářní měsíce.

§ 178

(1) Služební orgán může obsadit služební místo osobou v pracovním poměru na dobu určitou podle pracovněprávních předpisů, jestliže státní zaměstnanec dočasně nevykonává službu na služebním místě po dobu delší než 1 kalendářní měsíc.



135. Dle zákona o státní službě služební slib skládá státní zaměstnanec vždy:
a) V den před nástupem do služby.
b) V první den kalendářního měsíce, ve kterém je státní zaměstnanec přijímán do služby.
c) V den nástupu do služby.

§ 32

(1) Státní zaměstnanec skládá služební slib v den nástupu do služby.



136. Rejstřík státních zaměstnanců a zaměstnanců ve služebních úřadech neobsahuje tento údaj o státním zaměstnanci:
a) Pohlaví.
b) Dosažený stupeň vzdělání.
c) Den vzniku služebního poměru.

§ 181

(1) Rejstřík státních zaměstnanců a zaměstnanců ve služebních úřadech obsahuje údaje o státním zaměstnanci, kterými jsou

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě i akademický titul,

c) pohlaví,

d) státní občanství,

e) číslo služebního průkazu,

f) evidenční číslo státního zaměstnance,

g) adresa elektronické pošty zřízená státnímu zaměstnanci služebním úřadem,

h) služební označení,

i) den vzniku služebního poměru,

j) údaj o tom, zda se jedná o služební poměr na dobu neurčitou nebo na dobu určitou; v případě služebního poměru na dobu určitou též doba jeho trvání,

k) služební úřad, v němž státní zaměstnanec vykonává nebo vykonával službu,

l) obor služby,

m) služební působiště,

n) údaj o výsledku úřednické zkoušky,

o) údaj o jmenování na služební místo představeného a o odvolání z něj,

p) platové zařazení,

q) údaj o přeložení,

r) údaj o převedení na jiné služební místo,

s) údaj o zařazení státního zaměstnance mimo výkon služby a jeho důvod,

t) údaj o zastupování,

u) údaj o vyslání k výkonu služby v zahraničí a zařazení po jeho ukončení,

v) údaj o vyslání k výkonu služby do mezinárodní organizace a zařazení po jeho ukončení,

w) údaj o zkrácení služební doby,

x) údaj o přerušení výkonu služby za účelem dalšího vzdělání nebo odborné stáže,

y) den skončení služebního poměru a jeho důvod.




137. Sekce pro státní službu:
a) Je organizační jednotkou Ministerstva vnitra.
b) Je organizační jednotkou Úřadu vlády.
c) Je ústředním správním úřadem.

§ 13

(3) Sekce pro státní službu je organizační jednotkou Ministerstva vnitra.



138. Mezi kárná opatření podle zákona o státní službě nepatří:
a) Písemná důtka.
b) Pokuta.
c) Propuštění ze služebního poměru.

§ 89

(2) Kárným opatřením je

a) písemná důtka,

b) snížení platu až o 15 % na dobu až 3 kalendářních měsíců,

c) odvolání ze služebního místa představeného, nebo

d) propuštění ze služebního poměru.



139. Vydání rozhodnutí nemůže být prvním úkonem v řízení v případě rozhodování o:
a) Odvolání ze služebního místa představeného.
b) Zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů.
c) Skončení služebního poměru.

§ 165

Vydání rozhodnutí může být prvním úkonem v řízení, s výjimkou rozhodnutí o kárné odpovědnosti nebo skončení služebního poměru.



140. Prohlubování vzdělání (vstupní vzdělávání, průběžné vzdělávání, vzdělávání představených a jazykové vzdělávání) dle zákona o státní službě koná státní zaměstnanec:
a) Na vlastní náklady, prohlubování vzdělání není výkonem služby a nepřísluší za něj tedy ani plat.
b) Na náklady služebního úřadu, prohlubování vzdělání se považuje za výkon služby a přísluší za něj státnímu zaměstnanci plat.
c) Na náklady služebního úřadu, prohlubování vzdělání se však nepovažuje za výkon služby a nepřísluší za něj státnímu zaměstnanci plat.

§ 107

(2) Prohlubování vzdělání státního zaměstnance se považuje za výkon služby, za který přísluší státnímu zaměstnanci plat.

(4) Náklady vynaložené na prohlubování vzdělání nese služební úřad.



141. Výběrové řízení na obsazení volného služebního místa nebo volného služebního místa představeného vyhlašuje služební orgán:
a) Na úřední desce, dále se zveřejní v informačním systému o státní službě.
b) Pouze na úřední desce.
c) Pouze v informačním systému o státní službě.

§ 24

(6) Výběrové řízení vyhlašuje služební orgán na úřední desce, dále se zveřejní v informačním systému o státní službě. ...



142. Ke zrušení služebního poměru služebním orgánem nebo státním zaměstnancem ve zkušební době dojde:
a) Dnem doručení písemného oznámení o zrušení služebního poměru, není-li v něm uveden den pozdější.
b) Posledním dnem kalendářního měsíce, v němž bylo písemné oznámení o zrušení služebního poměru doručeno.
c) Do 30 dnů od doručení oznámení o zrušení služebního poměru.

§ 74

(1) Služební poměr skončí

f) zrušením služebního poměru služebním orgánem nebo státním zaměstnancem ve zkušební době z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu, a to dnem doručení písemného oznámení o zrušení služebního poměru, není-li v něm uveden den pozdější; služební orgán nesmí ve zkušební době zrušit služební poměr v době prvních 14 dnů trvání dočasné neschopnosti k výkonu služby,



143. Kárná odpovědnost státního zaměstnance za kárné provinění zaniká, jestliže:
a) Uplynul jeden rok od jeho spáchání.
b) Do jednoho roku od jeho spáchání nebylo zahájeno kárné řízení.
c) Do jednoho roku od jeho spáchání nebylo kárné řízení pravomocně skončeno.

§ 90

Kárná odpovědnost státního zaměstnance za kárné provinění zaniká, jestliže do 1 roku od jeho spáchání nebylo zahájeno kárné řízení.



144. Státního zaměstnance lze v zákonem stanovených případech zařadit mimo výkon služby z organizačních důvodů, nejdéle však na:
a) 6 měsíců.
b) 9 měsíců.
c) 12 měsíců.

§ 62

Zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů

(1) Nemůže-li být státní zaměstnanec v případech uvedených v § 61 odst. 1 písm. b) až h) nebo § 61 odst. 2 písm. a) převeden na jiné služební místo, protože žádné vhodné není volné, nebo nemůže-li být v případech uvedených v § 70 odst. 3 zařazen na volné služební místo, zařadí se mimo výkon služby, nejdéle však na 6 měsíců.



145. Státní zaměstnanec byl neúspěšný u úřednické zkoušky. Služební orgán bude vůči tomuto státnímu zaměstnanci postupovat následovně:
a) Umožní mu její opakovaní automaticky bez jeho žádosti. Úřednickou zkoušku může státní zaměstnanec opakovat dvakrát, termíny opakovaného konání určuje služební orgán.
b) Umožní mu její opakování na základě jeho písemné žádosti. Úřednickou zkoušku může státní zaměstnanec opakovat jen jednou, termín opakovaného konání stanoví služební orgán s přihlédnutím k žádosti státního zaměstnance.
c) Umožní mu její opakování na základě jeho písemné žádosti. Úřednickou zkoušku může státní zaměstnanec opakovat třikrát za obě její části dohromady. Termín prvního opakovaného konání určuje služební orgán, zbývající termíny si určuje sám státní zaměstnanec.

§ 40

(1) Jestliže státní zaměstnanec úřednickou zkoušku nevykonal úspěšně, umožní mu služební orgán její opakování na základě jeho písemné žádosti. Úřednickou zkoušku lze opakovat jen jednou.



146. Odborová organizace není oprávněna projednat a zaujmout stanovisko:
a) K návrhům služebního hodnocení státního zaměstnance.
b) K návrhům služebních předpisů.
c) K návrhům rozhodnutí týkajících se změn a skončení služebního poměru.

§ 132

(1) Služební úřad je povinen informovat příslušnou odborovou organizaci o záležitostech uvedených v § 130 a projednat s ní záležitosti uvedené v § 131.

(2) Odborová organizace je dále oprávněna zejména

a) projednat a zaujmout stanovisko k podkladům potřebným k sestavení organizační struktury služebního úřadu,

b) dostat zprávu o osobách nově přijatých do služebního poměru,

c) projednat a zaujmout stanovisko k návrhům rozhodnutí týkajících se změn a skončení služebního poměru,

d) projednat a zaujmout stanovisko k návrhům služebních předpisů, které mají být vydány služebním orgánem a týkající se služebního úřadu, v němž odborová organizace působí,

e) projednat a zaujmout stanovisko k návrhům na zlepšení podmínek výkonu služby a tyto návrhy předkládat,

f) být přítomna při konání úřednické zkoušky,

g) být zúčastněna v poradních orgánech služebního orgánu,

h) vykonávat kontrolu nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby v rozsahu a za podmínek vyplývajících z § 322 zákoníku práce.

(3) Služební orgán je povinen s odborovou organizací projednat návrhy

a) ve věcech systemizace služebních úřadů,

b) na zlepšení podmínek výkonu služby,

c) služebních předpisů, které se týkají více služebních úřadů.

(4) Odborová organizace má právo vyjadřovat se ke všem návrhům právních předpisů týkajících se státních zaměstnanců.



147. Pravomocné odsouzení státního zaměstnance pro úmyslný trestný čin má za následek:
a) Skončení služebního poměru.
b) Zařazení mimo výkon služby.
c) Zproštění výkonu služby.

§ 74

(1) Služební poměr skončí

a) v případě, kdy byl státní zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin proti pořádku ve věcech veřejných z nedbalosti anebo byl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, dnem nabytí právní moci rozsudku,



148. Po dobu zařazení mimo výkon služby pro pozastavení služby:
a) Činí plat státního zaměstnance 60 % měsíčního platu.
b) Činí plat státního zaměstnance 80 % měsíčního platu.
c) Nepřísluší státnímu zaměstnanci plat.

§ 65

(1) Nastanou-li po vzniku služebního poměru překážky, které mají za následek pozastavení výkonu služby, zařadí se státní zaměstnanec mimo výkon služby.

(2) Po dobu zařazení podle odstavce 1 nepřísluší státnímu zaměstnanci plat.



149. Kárným proviněním je:
a) Zaviněné porušení služební kázně.
b) Pouze úmyslné porušení služební kázně.
c) Pouze hrubé porušení služební kázně z nedbalosti.

§ 88

(1) Zaviněné porušení služební kázně je kárným proviněním.



150. Existuje v zákoně o státní službě nějaké omezení politických práv státních zaměstnanců?
a) Ano, státní zaměstnanci nemohou být členy politických stran a hnutí a nesmí v nich vykonávat žádnou funkci.
b) Ne, všichni státní zaměstnanci mohou být členy politických stran a hnutí a vykonávat v nich funkce bez jakéhokoliv omezení.
c) Ano, státní zaměstnanci, kteří jsou představenými, nesmí vykonávat žádnou funkci v politické straně nebo v politickém hnutí.

§ 80

Představený nesmí po dobu trvání služebního poměru vykonávat žádnou funkci v politické straně nebo v politickém hnutí.



151. Odvolacím orgánem ve věcech kárné odpovědnosti je:
a) Nejvyšší státní tajemník.
b) Kárná komise druhého stupně.
c) Vedoucí služebního úřadu.

§ 168

(1) Odvolacím orgánem je

a) ve věcech kárné odpovědnosti kárná komise druhého stupně,



152. Výběrové řízení na obsazení volného služebního místa se zpravidla dokončí:
a) Do 60 dnů ode dne uplynutí lhůty pro podávání žádostí.
b) Do 90 dnů ode dne uplynutí lhůty pro podávání žádostí.
c) Do 90 dnů ode dne vyhlášení výběrového řízení.

§24
...
(6) Výběrové řízení vyhlašuje služební orgán na úřední desce, dále se zveřejní v informačním systému o státní službě. Právní účinky má zveřejnění na úřední desce. Výběrové řízení se zpravidla dokončí do 60 dnů ode dne uplynutí lhůty pro podávání žádostí.

153. Státní zaměstnanec byl uznán dočasně neschopným k výkonu služby. Platí, že:
a) V době prvních 30 dnů dočasné neschopnosti k výkonu služby mu za dny, které jsou dny výkonu služby, přísluší plat ve výši 60%.
b) V době prvních 14 dnů dočasné neschopnosti k výkonu služby za dny, které jsou dny výkonu služby, se státnímu zaměstnanci plat nekrátí.
c) V době prvních 14 dnů dočasné neschopnosti k výkonu služby mu za dny, které jsou dny výkonu služby, přísluší plat ve výši 60%.

§ 128

(1) Státnímu zaměstnanci, který byl uznán dočasně neschopným k výkonu služby, přísluší v době prvních 14 dnů dočasné neschopnosti k výkonu služby za dny, které jsou dny výkonu služby, plat ve snížené výši, a to ve výši 60 %.



154. Osobou řídící činnosti související se zajišťováním organizačních věcí služby, správy služebních vztahů a odměňování státních zaměstnanců je dle zákona o státní službě:
a) V případě ministerstva a Úřadu vlády státní tajemník a v případě jiného služebního úřadu vedoucí služebního úřadu.
b) V případě ministerstva ministr a v případě jiného služebního úřadu vedoucí služebního úřadu.
c) V případě ministerstva státní tajemník a v případě jiného služebního úřadu ředitel odboru.

§ 14

(1) Vedoucí služebního úřadu řídí činnosti související se zajišťováním organizačních věcí služby, správy služebních vztahů a odměňování státních zaměstnanců a vedoucího podřízeného služebního úřadu.

§ 15

(1) Služební místo státního tajemníka se zřizuje v ministerstvu a v Úřadu vlády. ...

(2) Státní tajemník řídí činnosti související se zajišťováním organizačních věcí služby, správy služebních vztahů a odměňování státních zaměstnanců a vedoucího služebního úřadu podřízeného ministerstvu.



155. Za kárné provinění nelze dle zákona o státní službě uložit kárné opatření spočívající v:
a) Odvolání ze služebního místa představeného.
b) Snížení platu až o 15 % až na dobu až 3 kalendářních měsíců.
c) Odebrání osobního příplatku až na dobu 3 kalendářních měsíců.

§ 89

(1) Za kárné provinění lze uložit státnímu zaměstnanci kárné opatření.

(2) Kárným opatřením je

a) písemná důtka,

b) snížení platu až o 15 % na dobu až 3 kalendářních měsíců,

c) odvolání ze služebního místa představeného, nebo

d) propuštění ze služebního poměru.



156. Je možno, aby státní zaměstnanec dle zákona o státní službě vykonával dočasně službu v jiném služebním úřadu nebo v jiném organizačním útvaru svého služebního úřadu?
a) Ne, státní zaměstnanec vykonává službu vždy pouze na služebním místě, na kterém je zařazen nebo jmenován.
b) Ano, státního zaměstnance je možno přeložit na nezbytně nutnou dobu k výkonu služby v oboru služby, který vykonává. Tato doba je zákonem o státní službě časově omezena.
c) Ano, je možno přeložit státního zaměstnance na nezbytně nutnou dobu k výkonu služby i v oboru služby, který nevykonává. Tato doba je zákonem o státní službě časově neomezena.

§ 47

(1) Státní zaměstnanec může být na dobu nezbytně nutnou, která musí být předem určena, nejdéle však na dobu 60 dnů v kalendářním roce, přeložen k výkonu služby v oboru služby, který vykonává, do jiného služebního úřadu nebo do jiného organizačního útvaru služebního úřadu, a to i bez svého souhlasu. ...



157. Podle zákona o státní službě je státní zaměstnanec povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděl při výkonu služby, a které v zájmu služebního úřadu nelze sdělovat jiným osobám. O povinnosti zachovávat mlčenlivost o služebních věcech ale neplatí, že:
a) Jí může státního zaměstnance zprostit služební orgán.
b) Jí může státního zaměstnance zprostit kárná komise.
c) Jí je povinen státní zaměstnanec dodržovat, i když nevykonává službu.

§ 77

(1) Státní zaměstnanec je povinen

h) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dověděl při výkonu služby, a které v zájmu služebního úřadu nelze sdělovat jiným osobám; to neplatí, pokud byl této povinnosti zproštěn; povinnost zachovávat mlčenlivost, která státnímu zaměstnanci vyplývá z jiného zákona, není dotčena,

(2) Povinnosti podle odstavce 1 písm. a) a h) až k) je povinen státní zaměstnanec dodržovat, i když nevykonává službu.

(4) Povinnosti zachovávat mlčenlivost o služebních věcech může státního zaměstnance zprostit služební orgán; vedoucího služebního úřadu může této povinnosti zprostit vedoucí nadřízeného služebního úřadu. Nemá-li služební úřad nadřízený služební úřad, může vedoucího služebního úřadu zprostit povinnosti zachovávat mlčenlivost náměstek pro státní službu.




Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

158. Zkušební doba zaměstnance může být dle zákoníku práce sjednána nejvýše v délce:
a) 3 měsíce, avšak ne déle než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru.
b) 4 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru.
c) 6 měsíců, u vedoucího zaměstnance nejvýše v délce 9 měsíců.

§ 35

(1) Je-li sjednána zkušební doba, nesmí být delší než

a) 3 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru (§ 36),

b) 6 měsíců po sobě jdoucích ode dne vzniku pracovního poměru (§ 36) u vedoucího zaměstnance.

(5) Zkušební doba nesmí být sjednána delší, než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru.



159. Podstatnou náležitostí pracovní smlouvy je:
a) Ujednání o pracovní době.
b) Výše odměny za práci.
c) Druh práce.

§ 34

(1) Pracovní smlouva musí obsahovat

a) druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat,

b) místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce podle písmene a) vykonávána,

c) den nástupu do práce.



160. Občanský zákoník se v pracovněprávních vztazích:
a) Použije podpůrně (subsidiárně) vůči zákoníku práce za předpokladu dodržení základních zásad pracovněprávních vztahů.
b) Nikdy nepoužije.
c) Použije jen tam, kde to zákoník práce výslovně připouští.

§ 4

Pracovněprávní vztahy se řídí tímto zákonem; nelze-li použít tento zákon, řídí se občanským zákoníkem, a to vždy v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů.



161. Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď z pracovního poměru pouze z důvodů uvedených v § 52 zákoníku práce. Který z následujících důvodů mezi ně nepatří?
a) Ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část.
b) Stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.
c) Nelze-li po zaměstnavateli spravedlivě požadovat, aby zaměstnance nadále zaměstnával.

§ 52

Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z těchto důvodů:

a) ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část,

b) přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část,

c) stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách,

d) nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice,

e) pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě zdravotní způsobilost,

f) nesplňuje-li zaměstnanec předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce nebo nesplňuje-li bez zavinění zaměstnavatele požadavky pro řádný výkon této práce; spočívá-li nesplňování těchto požadavků v neuspokojivých pracovních výsledcích, je možné zaměstnanci z tohoto důvodu dát výpověď, jen jestliže byl zaměstnavatelem v době posledních 12 měsíců písemně vyzván k jejich odstranění a zaměstnanec je v přiměřené době neodstranil,

g) jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci; pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci je možné dát zaměstnanci výpověď, jestliže byl v době posledních 6 měsíců v souvislosti s porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci písemně upozorněn na možnost výpovědi,

h) poruší-li zaměstnanec zvlášť hrubým způsobem jinou povinnost zaměstnance stanovenou v § 301a.



162. Způsobí-li zaměstnanec zaměstnavateli při výkonu práce úmyslně škodu, je povinen:
a) Nahradit celou vzniklou škodu.
b) Nahradit vzniklou škodu nejvýše do čtyřapůnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku.
c) Nahradit vzniklou škodu nejvýše do pětinásobku jeho průměrného měsíčního výdělku.

§ 257

(2) Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek.

(3) Jde-li o škodu způsobenou úmyslně, může zaměstnavatel požadovat, kromě částky uvedené v odstavci 2, i náhradu ušlého zisku.



163. Které z následujících tvrzení týkající se dohody o rozvázání pracovního poměru není pravdivé?
a) Dohoda o rozvázání pracovního poměru musí být písemná.
b) Dohoda o rozvázání pracovního poměru nemůže být uzavřena s těhotnou zaměstnankyní.
c) Pracovní poměr končí dnem sjednaným v dohodě o rozvázání pracovního poměru.

§ 49

(1) Dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na rozvázání pracovního poměru, končí pracovní poměr sjednaným dnem.

(2) Dohoda o rozvázání pracovního poměru musí být písemná.

(3) Každá smluvní strana musí obdržet jedno vyhotovení dohody o rozvázání pracovního poměru.


§ 53

(1) Zakazuje se dát zaměstnanci výpověď v ochranné době, to je

d) v době, kdy je zaměstnankyně těhotná nebo kdy zaměstnankyně čerpá mateřskou dovolenou nebo kdy zaměstnankyně nebo zaměstnanec čerpají rodičovskou dovolenou,

§ 54

Zákaz výpovědi podle § 53 se nevztahuje na výpověď danou zaměstnanci

b) pro organizační změny uvedené v § 52 písm. b); to neplatí v případě těhotné zaměstnankyně, zaměstnankyně, která čerpá mateřskou dovolenou, nebo zaměstnance v době, kdy čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou,

d) pro jiné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci [§ 52 písm. g)] nebo porušení jiné povinnosti zaměstnance stanovené v § 301a zvlášť hrubým způsobem [§ 52 písm. h)]; to neplatí, jde-li o těhotnou zaměstnankyni, zaměstnankyni čerpající mateřskou dovolenou, nebo o zaměstnance anebo zaměstnankyni, kteří čerpají rodičovskou dovolenou.



164. Na základě dohody o provedení práce je možno konat práci pro téhož zaměstnavatele v kalendářním roce nejvýše do:
a) 150 hodin.
b) 250 hodin.
c) 300 hodin.

§ 75

Rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, nesmí být větší než 300 hodin v kalendářním roce. ...



165. Zaměstnanci, který vykonává zaměstnání v pracovním poměru, vzniká za podmínek stanovených v Části deváté zákoníku práce právo na:
a) Dovolenou za kalendářní rok nebo její poměrnou část a dále právo na dodatkovou dovolenou.
b) Dovolenou za kalendářní rok nebo na její poměrnou část, dovolenou za odpracované dny a dále právo na dodatkovou dovolenou.
c) Dovolenou.

§ 211

Zaměstnanci, který vykonává zaměstnání v pracovním poměru, vzniká za podmínek stanovených v této části právo na dovolenou za kalendářní rok nebo její poměrnou část a dále právo na dodatkovou dovolenou.



166. U zaměstnance se sjednanou kratší pracovní dobou práci přesčas:
a) Zaměstnavatel může jednostranně nařídit nebo s ním dohodnout.
b) Zaměstnavatel může se zaměstnancem pouze dohodnout.
c) Zákoník práce výslovně zakazuje.

§ 78

(1) Pro účely úpravy pracovní doby a doby odpočinku je

i) .... U zaměstnanců s kratší pracovní dobou je prací přesčas práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu; těmto zaměstnancům není možné práci přesčas nařídit. ...



167. Přestávku v práci na jídlo a oddech musí poskytnout zaměstnavatel zaměstnanci staršímu 18 let nejdéle po:
a) 4,5 hodinách nepřetržité práce v trvání nejméně 30 minut.
b) 5 hodinách nepřetržité práce v trvání nejméně 30 minut.
c) 6 hodinách nepřetržité práce v trvání nejméně 30 minut.

§ 88

(1) Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut; mladistvému zaměstnanci musí být tato přestávka poskytnuta nejdéle po 4,5 hodinách nepřetržité práce. ...



168. Ohledně podmínek ubytování zaměstnance zaměstnavatele z jiného členského státu Evropské unie vyslaného k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb na území České republiky, pokud jej zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci, se na něho právní úprava České republiky vztahuje:
a) Jen pokud nejsou práva vyplývající z právních předpisů členského státu Evropské unie, z něhož byl zaměstnanec vyslán k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb, pro něho výhodnější.
b) Vždy.
c) Pokud s tím zaměstnanec souhlasí.

§ 319

(1) Je-li zaměstnanec zaměstnavatele z jiného členského státu Evropské unie vyslán k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb na území České republiky, vztahuje se na něho úprava České republiky, pokud jde o

h) podmínky ubytování, pokud jej zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci,

...

Věta první se nepoužije, jsou-li práva vyplývající z právních předpisů členského státu Evropské unie, z něhož byl zaměstnanec vyslán k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb, pro něho výhodnější. Výhodnost se posuzuje u každého práva vyplývajícího z pracovněprávního vztahu samostatně.



169. Postup při uzavírání kolektivní smlouvy včetně řešení sporů mezi smluvními stranami se řídí:
a) Zákoníkem práce.
b) Občanským zákoníkem.
c) Zákonem o kolektivním vyjednávání.

§ 23

(4) Postup při uzavírání kolektivní smlouvy včetně řešení sporů mezi smluvními stranami se řídí zákonem upravujícím kolektivní vyjednávání11).

11) Zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů.



170. Peněžité plnění poskytované zaměstnanci za práci vykonanou na základě dohody o provedení práce se podle zákoníku práce nazývá:
a) Mzda.
b) Plat.
c) Odměna z dohody.

§ 109
...
(5) Odměna z dohody je peněžité plnění poskytované za práci vykonanou na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti (§ 74 až 77).


171. Zastupování nepřítomného zaměstnance na témže sdíleném pracovním místě:
a) Může zaměstnavatel požadovat pouze tehdy, dal-li k tomu zaměstnanec v dohodě generální nebo pro konkrétní případ souhlas.
b) Je vyloučeno.
c) Může zaměstnavatel požadovat tehdy, dohodnou-li se na něm dva nebo více zaměstnanců s kratší pracovní dobou a se stejným druhem práce.

§ 317a

Sdílené pracovní místo

(1) Zaměstnavatel může se dvěma nebo více zaměstnanci s kratší pracovní dobou a se stejným druhem práce uzavřít dohody, podle nichž si zaměstnanci budou na sdíleném pracovním místě sami rozvrhovat pracovní dobu do směn po vzájemné dohodě tak, aby každý z nich na základě společného rozvrhu pracovní doby naplnil průměrnou týdenní pracovní dobu nejdéle ve čtyřtýdenním vyrovnávacím období. Souhrn délky týdenní pracovní doby zaměstnanců na jednom sdíleném pracovním místě nesmí překročit délku stanovené týdenní pracovní doby; to však neplatí v případě zastupování zaměstnance podle odstavce 4.

...

(4) Zaměstnavatel může požadovat po zaměstnanci zastupování nepřítomného zaměstnance na témže sdíleném pracovním místě pouze tehdy, dal-li k tomu zaměstnanec v dohodě podle odstavce 1 nebo pro konkrétní případ souhlas.




Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů

172. Byl-li nárok na náhradu škody podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem uplatněn u úřadu, který není příslušný, tento úřad:
a) Postoupí žádost příslušnému úřadu.
b) Nárok zamítne.
c) Řízení převezme a o nároku rozhodne.

§ 14

(2) Byl-li nárok uplatněn u úřadu, který není příslušný, postoupí tento úřad žádost poškozeného příslušnému úřadu. ...



173. Podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem se odpovědnosti za způsobenou škodu:
a) Nelze zprostit.
b) Lze zprostit, prokáže-li stát, že vzniku škody nešlo zabránit ani postupem s péčí řádného hospodáře.
c) Lze zprostit, prokáže-li stát, že vznikem škody dosáhl stát majetkového prospěchu značného rozsahu.


§ 2

Odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.



174. Ve věcech náhrady škody podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem jménem státu jednají:
a) Obecní a krajské úřady.
b) Ministerstva a jiné ústřední správní úřady.
c) Zastupitelstva územních samosprávných celků.

§ 6

(1) Ve věcech náhrady škody způsobené rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o regresních úhradách jednají jménem státu ministerstva a jiné ústřední správní úřady (dále jen "úřad").




Zákon č. 85/1990 Sb., o právu petičním, ve znění zákona č. 261/2021 Sb.

175. Osoba, kterou jsou členové petičního výboru povinni určit k zastupování petičního výboru ve styku se státními orgány, musí být:
a) Starší 16 let.
b) Starší 18 let.
c) Bezúhonná a starší 18 let.

§ 3

(3) Členové petičního výboru jsou povinni určit osobu starší 18 let, která je bude zastupovat ve styku se státními orgány.



176. Ve výkonu petičního práva:
a) Nesmí být nikomu bráněno.
b) Může být přiměřenými omezeními bráněno osobám, které nemají občanství České republiky.
c) Může být přiměřenými omezeními bráněno osobám, které nemají občanství Evropské unie.

§ 2

Ve výkonu petičního práva nesmí být nikomu bráněno. ...



177. Je-li státnímu orgánu adresována petice ve věci, která nepatří do jeho působnosti:
a) Státní orgán petici skartuje.
b) Státní orgán petici do 5 dnů postoupí státnímu orgánu, do jehož působnosti věc patří, a uvědomí o tom toho, kdo petici podal.
c) Státní orgán do 90 dnů uvědomí toho, kdo petici podal, že petice z tohoto důvodu nemohla být vyřízena.

§ 5

(2) Státní orgán, jemuž je petice adresována, je povinen ji přijmout. Nepatří-li věc do jeho působnosti, petici do 5 dnů postoupí příslušnému státnímu orgánu a uvědomí o tom toho, kdo petici podal.



178. Petice je zákonem o právu petičním vymezena jako:
a) Žádost, návrh nebo stížnost ve věci veřejného nebo jiného společného zájmu.
b) Zvláštní forma odvolání proti rozhodnutí správního úřadu.
c) Podnět skupiny občanů adresovaný Parlamentu.

§ 1

(1) Každý má právo sám nebo společně s jinými obracet se na státní orgány se žádostmi, návrhy a stížnostmi ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu, které patří do působnosti těchto orgánů (dále jen "petice").



179. Podpisové archy k podpoře petice:
a) Musí obsahovat úředně ověřené podpisy osob, které petici podpořily.
b) Musí obsahovat text petice, nebo musí být označeny tak, aby bylo zřejmé, jaká petice má být podpisy podpořena.
c) Mohou být vystaveny na místech přístupných veřejnosti pouze na základě povolení státního orgánu.

§ 4

(1) Občan nebo petiční výbor může každým způsobem, který neodporuje zákonu, vyzývat občany, aby petici svým podpisem podpořili. K podpisu pod petici občan uvede své jméno, příjmení a bydliště. Musí být umožněno, aby se s obsahem petice před podpisem řádně seznámil. K podpisu nesmí být žádným způsobem nucen.

(2) Pokud podpisové archy neobsahují text petice, musí být označeny tak, aby bylo zřejmé, jaká petice má být podpisy podpořena; dále na nich musí být uvedeno jméno, příjmení a bydliště toho, kdo petici sestavil, nebo jméno, příjmení a bydliště toho, kdo je oprávněn členy petičního výboru v této věci zastupovat.

(3) K účelu uvedenému v odstavci 1 mohou být petice a podpisové archy vystaveny též na místech přístupných veřejnosti. K tomu není třeba povolení státního orgánu, nesmí však dojít k omezení provozu motorových a jiných vozidel a k rušení veřejného pořádku.




Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů

180. Korporace je:
a) Právnická osoba vytvářená společenstvím osob.
b) Majetek vyčleněný k určitému účelu.
c) Každá právnická osoba, která je podnikatelem.

§ 210

(1) Korporaci vytváří jako právnickou osobu společenství osob.



181. Právní osobnost:
a) Je způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem.
b) Je způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti.
c) Má pouze plně svéprávný člověk.

§ 15

(1) Právní osobnost je způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti.

(2) Svéprávnost je způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem (právně jednat).



182. Je zakázáno založit právnickou osobu:
a) Podporující násilí.
b) Za účelem šíření určitého náboženství.
c) Za účelem ovlivnění složení zákonodárných sborů.

§ 145

(1) Zakazuje se založit právnickou osobu, jejímž účelem je porušení práva nebo dosažení nějakého cíle nezákonným způsobem, zejména je-li jejím účelem

c) podpora násilí nebo

    d) řízení orgánu veřejné moci nebo výkonu veřejné správy bez zákonného zmocnění.



183. Věcí v právním smyslu je:
a) Vše, vyjma energií, přírodních sil a zvířat.
b) Vše, co není fyzická osoba.
c) Vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí.

§ 489

Věc v právním smyslu (dále jen „věc“) je vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí.



184. Závdavkem se podle občanského zákoníku rozumí:
a) Dar uskutečněný mezi budoucími manželi evidovaný v předmanželské smlouvě.
b) Plnění potvrzující uzavření smlouvy a poskytnutí jistoty, že dluh bude splněn.
c) Zvláštní druh věcného břemena spočívající ve zřízení společného nájmu bytu nebo domu manželi.

§ 1808

(1) Byl-li ujednán závdavek, vyžaduje se, aby byl odevzdán nejpozději při uzavření smlouvy. Závdavkem se potvrzuje uzavření smlouvy a strana, která jej dala, poskytuje jistotu, že dluh splní.



185. Právo stavby:
a) Nesmí být zřízeno na více než 99 let.
b) Nesmí být zřízeno na více než 20 let.
c) Může být zřízeno na neomezenou dobu.

§ 1244

(1) Právo stavby lze zřídit jen jako dočasné; nesmí být zřízeno na více než 99 let. ...



186. Podle občanského zákoníku je důvodem pro rozvod manželství:
a) Výhradně hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené soužití manželů.
b) Mezi jinými i duševní porucha, která není jen přechodná.
c) Mezi jinými i ztráta reprodukčních schopností doložená posudkem soudního znalce.

§ 755

(1) Manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.



187. Dědí se na základě:
a) Prohlášení dědiců, zákonné posloupnosti nebo rozhodnutí soudu.
b) Dědické smlouvy, ze závěti nebo ze zákona.
c) Závěti nebo rozhodnutí soudního komisaře.

§ 1476

Dědí se na základě dědické smlouvy, ze závěti nebo ze zákona. ...



188. Vyvlastnit věc lze podle občanského zákoníku:
a) Ve stavu nouze nebo v naléhavém veřejném zájmu.
b) Ve veřejném zájmu a jen na základě rozhodnutí soudu.
c) Ve veřejném zájmu, který nelze uspokojit jinak, a jen na základě zákona.

§ 1037

Ve stavu nouze nebo v naléhavém veřejném zájmu lze na nezbytnou dobu a v nezbytné míře použít vlastníkovu věc, pokud účelu nelze dosáhnout jinak.

§ 1038

Ve veřejném zájmu, který nelze uspokojit jinak, a jen na základě zákona lze vlastnické právo omezit nebo věc vyvlastnit.



189. Nadace:
a) Může být založena za účelem podpory politických stran a hnutí.
b) Nemůže být založena za účelem podpory politických stran a hnutí.
c) Může být založena výlučně pro výdělečné cíle, ale ne za účelem podpory politických hnutí.

§ 306
...
(2) Zakazuje se založit nadaci za účelem podpory politických stran a hnutí nebo jiné účasti na jejich činnosti. Zakazuje se založit nadaci sloužící výlučně výdělečným cílům. Plní-li nadace zakázaný účel, soud ji i bez návrhu zruší a nařídí její likvidaci.


190. Kupní smlouvou:
a) Se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.
b) Se prodávající zavazuje kupujícímu přenechat věc k užívání, a kupující se zavazuje věc řádně užívat.
c) Se kupující nezavazuje, že věc převezme.

§ 2079

(1) Kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.



191. Byl-li údaj zapsaný ve veřejném rejstříku zveřejněn, nemůže se nikdo dovolat, že o zveřejněném údaji nemohl vědět:
a) Po uplynutí sedmi dnů od zveřejnění.
b) Po uplynutí patnácti dnů od zveřejnění.
c) Po uplynutí třiceti dnů od zveřejnění.

§ 121

(2) Byl-li údaj zapsaný ve veřejném rejstříku zveřejněn, nemůže se nikdo po uplynutí patnácti dnů od zveřejnění dovolat, že o zveřejněném údaji nemohl vědět. 



192. Podle občanského zákoníku se kvitancí rozumí:
a) Vykonatelný rozsudek soudu prvního stupně.
b) Potvrzení o splnění dluhu.
c) Výpis z veřejného rejstříku.

§ 1949

(1) Přijímá-li věřitel plnění, vydá dlužníkovi na jeho žádost potvrzení o splnění dluhu (kvitanci). ...




Nařízení evropského parlamentu a rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)

193. Obecné nařízení o ochraně osobních údajů stanoví, že subjekt údajů:
a) Musí za určitých okolností souhlas se zpracováním svých osobních údajů správci nebo zpracovateli udělit.
b) Nemůže jednou udělený souhlas odvolat.
c) Může udělit souhlas se zpracováním svých osobních údajů a kdykoli jej odvolat.

Článek 6
Zákonnost zpracování
1.Zpracování je zákonné, pouze pokud je splněna nejméně jedna z těchto podmínek a pouze v odpovídajícím rozsahu:
 a) subjekt údajů udělil souhlas se zpracováním svých osobních údajů pro jeden či více konkrétních účelů;
...

Článek 7
Podmínky vyjádření souhlasu
3.Subjekt údajů má právo svůj souhlas kdykoli odvolat.



194. Podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů může správce zpracovávat osobní údaje:
a) Pouze, pokud je schopen subjekt údajů jednoznačně identifikovat.
b) I když není schopen subjekt údajů jednoznačně identifikovat.
c) Pouze pokud osobní údaje pseudonymizuje.

(57) Pokud správce zpracovává osobní údaje, které mu neumožňují identifikovat fyzickou osobu, neměl by být povinen získat dodatečné informace pro zjištění totožnosti subjektu údajů výlučně za účelem dosažení souladu s některým ustanovením tohoto nařízení. ...
Článek 11
Zpracování, které nevyžaduje identifikaci
1.Pokud účely, pro něž správce zpracovává osobní údaje, od správce nevyžadují nebo již nevyžadují identifikaci subjektu údajů, nemá správce povinnost uchovávat, získávat nebo zpracovávat dodatečné informace za účelem identifikace subjektu údajů výlučně kvůli dosažení souladu s tímto nařízením.



195. Podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů lze legitimně zpracované osobní údaje předat do jiného členského státu Evropské unie:
a) Bez omezení.
b) Po ohlášení Úřadu pro ochranu osobních údajů.
c) Po ohlášení Evropskému sboru pro ochranu osobních údajů.

Článek 1
...
3. 
Volný pohyb osobních údajů v Unii není z důvodu ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů omezen ani zakázán.


196. Podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů je správce povinen dokumentovat:
a) Zjištěné porušení zabezpečení osobních údajů, způsobené zvnějšku.
b) Pouze závažné porušení, které současně ohlašuje Úřadu pro ochranu osobních údajů.
c) Jakékoli zjištěné porušení zabezpečení osobních údajů.

Článek 33
Ohlašování případů porušení zabezpečení osobních údajů dozorovému úřadu
1. Jakékoli porušení zabezpečení osobních údajů správce bez zbytečného odkladu a pokud možno do 72 hodin od okamžiku, kdy se o něm dozvěděl, ohlásí dozorovému úřadu příslušnému podle článku 55, ledaže je nepravděpodobné, že by toto porušení mělo za následek riziko pro práva a svobody fyzických osob. ...

5. Správce dokumentuje veškeré případy porušení zabezpečení osobních údajů, přičemž uvede skutečnosti, které se týkají daného porušení, jeho účinky a přijatá nápravná opatření. ...


197. Podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů je šifrování osobních údajů:
a) Vhodným opatřením k zabezpečení automatizovaně zpracovávaných osobních údajů.
b) Povinným opatřením k zabezpečení automatizovaně zpracovávaných osobních údajů.
c) Povinným opatřením k zabezpečení externích datových médií.

(83) V zájmu zachování bezpečnosti a zabránění zpracování, které by bylo v rozporu s tímto nařízením, by měl správce nebo zpracovatel posoudit rizika spojená se zpracováním a přijmout opatření ke zmírnění těchto rizik, například šifrování.
Článek 32
Zabezpečení zpracování
1. S přihlédnutím ke stavu techniky, nákladům na provedení, povaze, rozsahu, kontextu a účelům zpracování i k různě pravděpodobným a různě závažným rizikům pro práva a svobody fyzických osob, provedou správce a zpracovatel vhodná technická a organizační opatření, aby zajistili úroveň zabezpečení odpovídající danému riziku, případně včetně: a) pseudonymizace a šifrování osobních údajů;

https://www.uoou.cz/8-zabezpeceni-osobnich-udaju/d-27282/p1=3938
... Jedním z prvků zabezpečení osobních údajů je např. jejich pseudonymizace nebo šifrování. Tyto prvky však nejsou povinné. ...


198. Podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů není právem člověka jako subjektu údajů:
a) Právo podat stížnost u dozorového úřadu.
b) Právo získat na žádost originál osobních údajů, které poskytl určitému správci.
c) Právo na to, aby správce bez zbytečného odkladu opravil jeho nepřesné osobní údaje.

Článek 15
Právo subjektu údajů na přístup k osobním údajům
1. Subjekt údajů má právo získat od správce potvrzení, zda osobní údaje, které se ho týkají, jsou či nejsou zpracovávány, a pokud je tomu tak, má právo získat přístup k těmto osobním údajům a k následujícím informacím:
e) existence práva požadovat od správce opravu nebo výmaz osobních údajů týkajících se subjektu údajů nebo omezení jejich zpracování a nebo vznést námitku proti tomuto zpracování;
f) právo podat stížnost u dozorového úřadu;
3. Správce poskytne kopii zpracovávaných osobních údajů. Za další kopie na žádost subjektu údajů může správce účtovat přiměřený poplatek na základě administrativních nákladů. Jestliže subjekt údajů podává žádost v elektronické formě, poskytnou se informace v elektronické formě, která se běžně používá, pokud subjekt údajů nepožádá o jiný způsob.

Článek 16
Právo na opravu
Subjekt údajů má právo na to, aby správce bez zbytečného odkladu opravil nepřesné osobní údaje, které se ho týkají. ...

Článek 77
Právo podat stížnost u dozorového úřadu
1. Aniž jsou dotčeny jakékoliv jiné prostředky správní nebo soudní ochrany, má každý subjekt údajů právo podat stížnost u některého dozorového úřadu, zejména v členském státě svého obvyklého bydliště, místa výkonu zaměstnání nebo místa, kde došlo k údajnému porušení, pokud se subjekt údajů domnívá, že zpracováním jeho osobních údajů je porušeno toto nařízení.




Zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů

199. Podle zákona o zpracování osobních údajů se subjektem údajů rozumí:
a) Právnická osoba, k níž se osobní údaje vztahují.
b) Fyzická osoba, k níž se osobní údaje vztahují.
c) Fyzická osoba, která dala souhlas ke zpracování svých údajů.

§ 3

Subjektem údajů se rozumí fyzická osoba, k níž se osobní údaje vztahují.



200. Zákon o zpracování osobních údajů stanoví, že sídlem Úřadu pro ochranu osobních údajů je:
a) Brno.
b) Praha.
c) Česká republika.

§ 50

(2) Sídlem Úřadu je Praha.



Nahoru Otázky č. 1 až 100 Otázky č. 101 až 200 Otázky č. 201 až 300