Obecná část úřednické zkoušky
NERUČÍM ZA TO, ŽE JSEM SE NESPLETL NEBO ŽE OTÁZKY JSOU STÁLE AKTUÁLNÍ!!!
Pokud zjistíte, že mám v odpovědích
chybu nebo že se otázky změnily, prosím kontaktujte mě (petr.simunek@atlas.cz),
podle svých časových možností se s tím něco
pokusím udělat.
OTÁZKY Č. 101 AŽ 200
101. Mezi politická práva Listina základních práv a svobod nezařazuje:
a) Petiční právo.
b) Právo na svobodu projevu.
c) Právo na život.
Základní lidská práva a svobody
...
Čl. 6
(1) Každý má právo na život. Lidský život je hoden ochrany již před narozením.
...
Politická práva
Čl. 17
(1) Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny.
...
Čl. 18
(1) Petiční právo je zaručeno;
ve věcech veřejného nebo jiného společného
zájmu má každý právo sám nebo s
jinými se obracet na státní orgány a
orgány územní samosprávy s žádostmi,
návrhy a stížnostmi.
102. Podle Listiny základních práv a svobod je v čl. 12 domovní prohlídka:
a) Přípustná jen pro
účely trestního řízení, a to na
písemný odůvodněný příkaz soudce.
b) Nepřípustná.
c) Přípustná jen pro účely trestního nebo
jiného řízení, a to na příkaz
státního zástupce.
Čl. 12
(2) Domovní
prohlídka je přípustná jen pro účely
trestního řízení, a to na písemný
odůvodněný příkaz soudce. Způsob provedení
domovní prohlídky stanoví zákon.
103. Přezkoumávání rozhodnutí
týkajících se základních práv
a svobod podle Listiny základních práv a svobod:
a) Nesmí být vyloučeno z pravomoci soudu.
b) Může být vyloučeno z pravomoci soudu.
c) Nesmí být vyloučeno z pravomoci soudu, pokud zákon nestanoví jinak.
Čl. 36
(2) Kdo
tvrdí, že byl na svých právech zkrácen
rozhodnutím orgánu veřejné správy, může se
obrátit na soud, aby přezkoumal zákonnost takového
rozhodnutí, nestanoví-li zákon jinak. Z
pravomoci soudu však nesmí být vyloučeno
přezkoumávání rozhodnutí
týkajících se základních práv
a svobod podle Listiny.
104. Listina základních práv a svobod v čl. 30
stanoví, že každý, kdo je v hmotné nouzi,
má právo na takovou pomoc, která:
a) Je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek.
b) Je nezbytná pro zajištění
základních životních podmínek, pokud si
stav hmotné nouze nezpůsobil sám svým
protiprávním nebo neodpovědným
jednáním.
c) Zajišťuje přiměřené hmotné zabezpečení vzhledem k jeho potřebám.
Čl. 30
(2) Každý,
kdo je v hmotné nouzi, má právo na takovou pomoc,
která je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek.
105. Právo na právní pomoc v řízení
před soudy, jinými státními orgány či
orgány veřejné správy podle Listiny
základních práv a svobod:
a) Náleží pouze státnímu občanu
České republiky a osobě bez státní
příslušnosti s trvalým pobytem na
území České republiky.
b) Má každý, za podmínky, že se na něj nevztahuje právo odepřít výpověď.
c) Má každý.
Čl. 37
(2) Každý
má právo na právní pomoc v
řízení před soudy, jinými státními
orgány či orgány veřejné správy, a to od
počátku řízení.
106. Vyvlastnění nebo nucené omezení
vlastnického práva je podle Listiny
základních práv a svobod možné:
a) Ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu.
b) Ve veřejném zájmu, a to na základě právního předpisu a za přiměřenou náhradu.
c) Ve veřejném zájmu i bez náhrady, a to na základě zákona.
Čl. 11
(4) Vyvlastnění
nebo nucené omezení vlastnického práva je
možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu.
107. Právo občanů postavit se na odpor je Listinou základních práv a svobod formulováno jako:
a) Právo postavit se na odpor proti každému, kdo by
odstraňoval politický systém České republiky
snahou ovládnout ústavní orgány, a
účinné použití zákonných prostředků
je v důsledku znemožněno.
b) Právo postavit se na odpor
proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád
lidských práv a základních svobod,
založený Listinou, jestliže činnost ústavních
orgánů a účinné použití
zákonných prostředků jsou znemožněny.
c) Právo postavit se na odpor proti každému, kdo by se
pokusil ovládnout české ústavní
orgány za pomocí vojenské síly a
odstraňoval zároveň demokratický řád
lidských práv a základních svobod,
založený Listinou.
Čl. 23
Občané
mají právo postavit se na odpor proti každému, kdo
by odstraňoval demokratický řád lidských
práv a základních svobod, založený
Listinou, jestliže činnost ústavních orgánů a
účinné použití zákonných prostředků
jsou znemožněny.
108. Listina základních práv a svobod jako
právo občanů příslušejících k
národnostním a etnickým menšinám
výslovně nezmiňuje:
a) Právo užívat jejich jazyka v úředním styku.
b) Právo na vzdělání v jejich jazyku.
c) Právo na zastoupení v zákonodárných orgánech.
PRÁVA NÁRODNOSTNÍCH A ETNICKÝCH MENŠIN
Čl. 24
Příslušnost
ke kterékoli národnostní nebo etnické
menšině nesmí být nikomu na újmu.
Čl. 25
(1) Občanům
tvořícím národnostní nebo etnické
menšiny se zaručuje všestranný rozvoj,
zejména právo společně s jinými
příslušníky menšiny rozvíjet
vlastní kulturu, právo rozšiřovat a
přijímat informace v jejich mateřském jazyku a sdružovat
se v národnostních sdruženích. Podrobnosti
stanoví zákon.
(2) Občanům
příslušejícím k národnostním
a etnickým menšinám se za podmínek
stanovených zákonem zaručuje též
a) právo na vzdělání v jejich jazyku,
b) právo užívat jejich jazyka v úředním styku,
c) právo
účasti na řešení věcí
týkajících se národnostních a
etnických menšin.
109. Právo na ochranu zdraví je podle Listiny základních práv a svobod řazeno mezi:
a) Základní lidská práva a svobody.
b) Politická práva.
c) Hospodářská, sociální a kulturní práva.
HOSPODÁŘSKÁ, SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ PRÁVA
...
Čl. 31
Každý má právo na ochranu zdraví. ...
110. Listina základních práv a svobod ve vztahu k cenzuře:
a) Stanovuje, že cenzura je možná jen na základě rozhodnutí soudu.
b) Stanovuje, že cenzura je nepřípustná.
c) Otázku cenzury explicitně neřeší.
Čl. 17
(3) Cenzura je nepřípustná.
2. okruh – Práva, povinnosti a pravidla etiky státního zaměstnance
Služební předpis nejvyššího
státního tajemníka č. 3 ze dne 3. října
2023 o pravidlech etiky státních zaměstnanců
111. Žádoucí standardy chování
státních zaměstnanců upravuje služební předpis
nejvyššího státního tajemníka:
a) O pravidlech etikety.
b) O pravidlech etiky.
c) O pravidlech správního trestání.
3
S L U Ž E B N Í P Ř E D P I S
nejvyššího státního tajemníka
ze dne 3. října 2023
o pravidlech etiky státních zaměstnanců
112. Mezi oblasti, které upravují pravidla etiky státních zaměstnanců, nepatří:
a) Způsob rozvržení služební doby a přestávek ve službě.
b) Žádoucí jednání a nestrannost státního zaměstnance při výkonu služby.
c) Hospodárnost při využívání prostředků
svěřených státnímu zaměstnanci v souvislosti s
výkonem služby.
Čl. 1
Žádoucí jednání
...
Čl. 3
Nestrannost
...
Čl. 7
Hospodárnost
Státní zaměstnanec spravuje a využívá prostředky, které mu byly v souvislosti s výkonem služby svěřeny, hospodárně, účinně a pouze k tomu účelu, k němuž mu
byly svěřeny.
113. Je státní zaměstnanec oprávněn
odmítnout jednat s osobou se zdravotním postižením?
a) Ano. Předpokladem však je předchozí souhlas bezprostředně nadřízeného představeného.
b) Ne. Státní zaměstnanec je povinen uplatňovat rovný přístup ke všem osobám.
c) Ano. Státní zaměstnanec je však povinen
vysvětlit dotčené osobě důvody, pro které s ní
odmítá jednat.
Čl. 3
Nestrannost
(1) Státní zaměstnanec jedná při výkonu
služby neovlivněn pozitivními ani negativními vztahy ke
konkrétním osobám nebo skupinám osob.
...
(4) Státní zaměstnanec se při výkonu služby
chová k druhým ve srovnatelných situacích
stejně.
(5) Státní zaměstnanec jedná při výkonu služby bez předsudků.
114. Pravidla etiky státních zaměstnanců upravují
vstřícnost v jednání státních
zaměstnanců:
a) Pouze ve vztahu ke služebnímu orgánu a ostatním zaměstnancům služebního úřadu.
b) Pouze ve vztahu k veřejnosti a představeným.
c) Ve vztahu k veřejnosti a k ostatním zaměstnancům ve služebních úřadech.
např. Čl. 6
Vstřícnost
(1) Státní zaměstnanec jedná při výkonu
služby ochotně, diskrétně, ohleduplně a se snahou porozumět
druhým.
(2) Státní zaměstnanec se zdržuje při výkonu
služby všeho, co neospravedlnitelně narušuje dobré
mezilidské vztahy.
115. Státní zaměstnanec si před začátkem
zimního období v automobilovém servisu objednal
výměnu pneumatik. Při objednání požadoval, aby
byla výměna pneumatik provedena přednostně, což zdůvodnil
tím, že je státním zaměstnancem a předmětné
vozidlo potřebuje pro přepravu do služebního úřadu. Je
takové jednání v souladu s pravidly etiky
státních zaměstnanců?
a) Nikoliv. Uvedené jednání lze považovat za
zastrašování automechanika a mohlo by být
podnětem pro orgány činné v trestním
řízení k zahájení trestního
stíhání.
b) Ano. Státní zaměstnanec v daném případě
nenabídl dotčenému automechanikovi přednostní
zacházení při jednání se služebním
úřadem, v němž je státní zaměstnanec zařazen.
c) Nikoliv. Státní
zaměstnanec nesmí využít své služební
postavení ve svůj prospěch ve věcech, které
nesouvisejí s výkonem služby.
Odůvodnění služebního předpisu, k čl. 2:
Střet osobního a veřejného zájmu
nastává i v takové situaci, kdy
státní zaměstnanec využije své služební
postavení ve prospěch sebe nebo spřízněné osoby ve
věcech, které nesouvisejí s výkonem služby.
116. Pravidla etiky státních zaměstnanců mají formu:
a) Nařízení vlády.
b) Služebního předpisu nejvyššího státního tajemníka.
c) Metodického pokynu nejvyššího státního tajemníka.
3
S L U Ž E B N Í P Ř E D P I S
nejvyššího státního tajemníka
ze dne 3. října 2023
o pravidlech etiky státních zaměstnanců
117. Státní zaměstnanec zařazený k výkonu
služby v Národní sportovní agentuře přiděluje
dotace sportovním klubům. Jeho dvě nezletilé děti jsou
členy sportovního klubu v místě bydliště
státního zaměstnance a trénují zde tenis. V
rámci dotační výzvy, v níž bude
státní zaměstnanec o dotaci rozhodovat, zaznamenal, že
sportovní klub, v němž jeho děti pravidelně
trénují, podal žádost o dotaci. Je v souladu s
pravidly etiky státního zaměstnance, aby
státní zaměstnanec rozhodoval o
přidělení, resp. zamítnutí dotace v
této dotační výzvě?
a) Ne, v daném případě
by bylo možné jednání státního
zaměstnance vyhodnotit jako střet zájmu veřejného s jeho
zájmem soukromým.
b) Ne, pokud by měl státní zaměstnanec z přidělení dotace finanční prospěch.
c) Ano, členy sportovního klubu jsou jeho děti, nikoli
státní zaměstnanec, který by tak mohl mít z
přidělení dotace pouze nefinanční prospěch.
Čl. 2
Veřejný zájem
...
(2) Státní zaměstnanec
předchází situacím, ve kterých by mohlo
dojít ke střetu jeho osobního zájmu se
zájmem veřejným.
Odůvodnění služebního předpisu k čl. 2:
Osobním zájmem státního zaměstnance se rozumí jakákoli výhoda, která by vznikla pro něj samého či s ním spřízněnou osobu, jako jsou jeho rodinní příslušníci, přátelé, ...
118. V souvislosti s výkonem služby státní
zaměstnanec v souladu s pravidly etiky státních
zaměstnanců:
a) Nepřijímá pro sebe či jiné osoby žádné výhody.
b) Nepřijímá žádné výhody pro sebe,
ale může přijmout výhodu pro svého představeného.
c) Nepřijímá odměny k pracovnímu jubileu poskytované služebním úřadem.
Čl. 3
...
(3) Státní zaměstnanec nevyžaduje ani nepřijímá v souvislosti s výkonem služby žádné výhody pro sebe či jinou osobu.
§ 77 služebního zákona:
(1) Státní zaměstnanec je povinen
...
j) v souvislosti s výkonem služby nepřijímat dary nebo
jiné výhody v hodnotě přesahující
částku 300 Kč, s výjimkou darů nebo výhod poskytovaných služebním orgánem,
119. Pravidla etiky státních zaměstnanců byla vydána za účelem:
a) Zachování nestrannosti a ochrany veřejného zájmu.
b) Zachování odbornosti a klientelismu.
c) Zachování vstřícnosti a ochrany soukromého zájmu.
P R E A M B U L E
Nejvyšší státní tajemník ...
vydává za účelem naplňování a soustavné ochrany veřejného zájmu, jakož i důsledného zachovávání nestrannosti, ...
120. Smyslem služebního předpisu o pravidlech etiky státních zaměstnanců není:
a) Inspirovat, tedy napomáhat státním zaměstnancům
osvojit si žádoucí vlastnosti a hodnoty spojené s
jejich veřejnou rolí a profesní ctí.
b) Orientovat, tedy napomáhat státním zaměstnancům
správně se rozhodovat v eticky náročných
situacích.
c) Trestat, tedy stanovit tresty za
překročení mezí chování
státních zaměstnanců, které by bylo
neslučitelné s posláním a hodnotami
státní služby.
Odůvodnění služebního předpisu K preambuli:
Účelem tohoto služebního předpisu je napomoci
státním zaměstnancům v plnění vysokých
standardů chování, které souvisí se
zvláštní společenskou rolí a
profesní ctí úřednického stavu. Smysl
tohoto služebního předpisu ve vztahu ke státním
zaměstnancům je trojí:
a) Pravidla etiky státních zaměstnanců mají především inspirovat,
tedy napomáhat státním zaměstnancům, aby si
uvědomili a osvojili žádoucí vlastnosti a hodnoty
spojené s jejich specifickou veřejnou rolí a
profesní ctí.
b) Dalším záměrem těchto pravidel je orientovat,
tedy napomáhat státním zaměstnancům, aby se
správně rozhodovali v eticky náročných
situacích spojených s výkonem státní služby.
c) A konečně tato pravidla mají regulovat, tedy stanovit meze
chování státních zaměstnanců, jejichž
překročení by bylo neslučitelné s posláním
a hodnotami státní služby.
Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů
121. Zákon o státní službě stanoví
státnímu zaměstnanci povinnost dodržovat pravidla etiky
státních zaměstnanců vydaná:
a) Služebním předpisem.
b) Vyhláškou Ministerstva vnitra.
c) Nařízením vlády.
§ 77
(1) Státní zaměstnanec je povinen
...
t) dodržovat pravidla etiky státního zaměstnance vydaná služebním předpisem.
122. Při výkonu služby státní zaměstnanec zachovává věrnost:
a) Evropské unii.
b) Služebnímu orgánu.
c) České republice.
§ 77
(1) Státní zaměstnanec je povinen
a) zachovávat při výkonu služby věrnost České republice,
123. Představený ve smyslu zákona o státní službě:
a) Nesmí po dobu
trvání služebního poměru vykonávat
žádnou funkci v politické straně nebo politickém
hnutí.
b) Může vykonávat funkci v politickém hnutí, nikoli však funkci v politické straně.
c) Může vykonávat funkci v politické straně, pokud je výkon této funkce bezplatný.
§ 80
Představený nesmí po dobu trvání
služebního poměru vykonávat žádnou funkci v
politické straně nebo v politickém hnutí.
124. Státní zaměstnanec požádal svého
spolupracovníka, aby za něj vypracoval služební
úkol, který mu uložil jeho představený. Je
takovýto postup možný?
a) Ano, bude-li spolupracovník za zpracování
služebního úkolu odpovídajícím
způsobem odměněn.
b) Ne, státní zaměstnanec je povinen plnit služební úkoly osobně.
c) Ano, v případě, že se o tomto postupu nedozví představený státního zaměstnance.
§ 77
(1) Státní zaměstnanec je povinen
...
d) plnit služební úkoly osobně, řádně a včas,
125. Dle zákona o státní službě:
a) Představený nesmí být členem odborové organizace.
b) Představenému nepřísluší vykonávat právo na stávku.
c) Představený nesmí být členem politické strany.
§ 82
(1) Představenému nepřísluší vykonávat právo na stávku.
3. okruh – Právní předpisy obecně dopadající na činnost státní správy
Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů
126. Ode dne zproštění výkonu služby na
návrh kárné komise přísluší
státnímu zaměstnanci plat ve výši:
a) 80 % jeho měsíčního platu.
b) 50 % jeho měsíčního platu.
c) 50 % jeho měsíčního platu, nejméně však
ve výši minimální mzdy podle jiného
zákona; tato část platu se zvýší o
10 % jeho měsíčního platu na každou státním
zaměstnancem vyživovanou osobu, nejvýše však do
výše 80 % jeho měsíčního platu.
§ 48
Zproštění výkonu služby
(3) Ode dne zproštění výkonu služby na základě usnesení o zahájení trestního stíhání nebo z důvodu vazby, přísluší
státnímu zaměstnanci plat ve výši 50 % jeho
měsíčního platu, nejméně však ve
výši minimální mzdy podle jiného
zákona; tato část platu se zvýší o
10 % jeho měsíčního platu na každou státním
zaměstnancem vyživovanou osobu, nejvýše však do
výše 80 % jeho měsíčního platu.
Vyživovanou osobou se rozumí osoba, které
státní zaměstnanec výživu poskytuje nebo je
povinen poskytovat. Ode dne zproštění výkonu
služby na návrh kárné komise
přísluší státnímu zaměstnanci plat
ve výši 80 % jeho měsíčního platu.
127. Systemizace neobsahuje:
a) Počet služebních míst představených klasifikovaných platovými třídami.
b) Počet služebních míst, u nichž je stanoven zákaz konkurence.
c) Sídlo služebního úřadu a jeho organizačních útvarů.
§ 17
Systemizace
(1) Systemizace
vychází ze závazných pravidel pro
organizaci služebních úřadů tak, aby byl zajištěn
řádný výkon působnosti služebního
úřadu, a stanoví pro každý služební
úřad
a) počet
služebních míst státních zaměstnanců,
kteří nejsou představenými, klasifikovaných
platovými třídami,
b) počet služebních míst představených klasifikovaných platovými třídami,
c) objem prostředků na platy státních zaměstnanců a zaměstnanců na služebních místech,
d) počet
služebních míst, u kterých je s ohledem na ochranu
veřejného zájmu nezbytným požadavkem
státní občanství České republiky,
e) počet služebních míst, u kterých se stanoví
zákaz se po skončení služebního poměru
přímo nebo nepřímo podílet na
podnikání nebo jiné činnosti podnikatelů nebo
být jejich společníkem nebo členem v oboru, který
je shodný s příslušným oborem služby, nebo
být v pracovním nebo obdobném poměru k podnikateli
v takovém oboru (dále jen „zákaz konkurence“).
128. Státní zaměstnanec nesmí splnit příkaz:
a) Spáchal-li by jeho splněním trestný čin nebo správní delikt.
b) Má-li za to, že příkaz je v rozporu s právním předpisem nebo služebním předpisem.
c) Má-li za to, že příkaz nepatří do oboru služby, v němž vykonává službu.
§ 85
(1) Má-li
státní zaměstnanec za to, že příkaz je v rozporu s
právním předpisem nebo služebním předpisem, je
povinen na to upozornit bezprostředně nadřízeného
představeného, vyššího
představeného, vedoucího služebního úřadu,
příslušného člena vlády nebo
vedoucího Úřadu vlády dříve, než tento
příkaz začne plnit. Nedojde-li k nápravě, je
státní zaměstnanec povinen na tento rozpor písemně
upozornit.
(3) Státní zaměstnanec nesmí
splnit příkaz, spáchal-li by jeho splněním
trestný čin nebo správní delikt.
§ 79
Práva státních zaměstnanců
(2) Státní zaměstnanec má zejména právo
f) odmítnout
vyřizovat služební úkoly, které nepatří do
oboru služby, v němž vykonává službu; to
neplatí, spadá-li služební úkol do
působnosti organizačního útvaru, v němž je zařazeno jeho
služební místo,
129. Délka zkušební doby dle zákona o státní službě činí:
a) 3 měsíce.
b) 6 měsíců.
c) 6 měsíců u představených a 3 měsíce u ostatních státních zaměstnanců.
§ 29
(2) Má-li
být na základě výsledku výběrového
řízení na volné služební místo
zařazena nebo na volné služební místo
představeného jmenována osoba, která není
státním zaměstnancem, nebo osoba, která dosud
úspěšně nevykonala úřednickou zkoušku,
stanoví se jí zkušební doba v délce 6 měsíců. ...
130. Zástupce služebního orgánu nemá pravomoc rozhodovat ve věci:
a) Povolení kratší služební doby.
b) Jmenování na služební místo představeného.
c) Zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů.
§ 10
Služební orgán
(1) Služebním orgánem je
...
f) vedoucí
služebního úřadu nebo státní
tajemník vůči ostatním státním zaměstnancům.
(2) Služební orgán jedná a rozhoduje ve věcech služebního poměru.
§ 14
Vedoucí služebního úřadu
(3) Vedoucí služebního úřadu může pověřit výkonem svých pravomocí, s výjimkou rozhodování ve věci přijetí do služebního poměru, jmenování na služební místo představeného, odvolání ze služebního místa představeného nebo skončení služebního poměru, svého zástupce.
(4) V
době nepřítomnosti vedoucího služebního úřadu vykonává jeho zástupce
všechny pravomoci vedoucího služebního úřadu, s výjimkou rozhodování ve
věci přijetí do služebního poměru, jmenování na služební místo
představeného, odvolání ze služebního místa představeného nebo skončení
služebního poměru.
§ 15
Státní tajemník
(5) Státní tajemník může pověřit výkonem svých pravomocí, s výjimkou rozhodování ve věci přijetí do služebního poměru, jmenování na služební místo představeného, odvolání ze služebního místa představeného nebo skončení služebního poměru, svého zástupce.
(6) V době nepřítomnosti státního tajemníka vykonává jeho zástupce všechny pravomoci státního tajemníka, s výjimkou rozhodování ve věci přijetí do služebního poměru, jmenování na služební místo představeného, odvolání ze služebního místa představeného nebo skončení služebního poměru.
§ 44
Druhy změn služebního poměru
Změnou služebního poměru je
i) zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů,
§ 99
Služební doba
(3) Služební dobu rozvrhuje,
kratší služební dobu povoluje a začátek a
konec služební doby určuje služební orgán;
řídí se § 90
odst. 1, § 90 odst. 2 písm. a) a e), § 91 odst. 1 a 2,
§ 91 odst. 3 písm. c) až f), § 91 odst. 4 a 5, §
92 odst. 1 až 3 a § 96 zákoníku práce.
131. Dle zákona o státní službě označení
služebních míst představených v ministerstvech a v
Úřadu vlády jsou:
a) Vrchní ředitel sekce, ředitel odboru, vedoucí oddělení.
b) Ředitel odboru, vedoucí oddělení, vedoucí útvaru.
c) Ředitel sekce, ředitel odboru, vedoucí oddělení.
§ 9
(2) Služební místa
představených v ministerstvu nebo v Úřadu vlády a
jejich služební označení jsou
a) vrchní ředitel sekce,
b) ředitel odboru,
c) vedoucí oddělení.
132. Státní zaměstnanec se domnívá, že
příkaz k výkonu služby, který obdržel, je v
rozporu se služebním předpisem. Státní zaměstnanec:
a) Není oprávněn soulad příkazu se služebním předpisem posuzovat.
b) Je oprávněn bez dalšího odmítnout splnění příkazu.
c) Je povinen na rozpor upozornit představeného dříve, než začne příkaz plnit.
§ 85
(1) Má-li
státní zaměstnanec za to, že příkaz je v rozporu s
právním předpisem nebo služebním předpisem, je povinen na to upozornit bezprostředně nadřízeného představeného, vyššího představeného,
vedoucího služebního úřadu,
příslušného člena vlády nebo
vedoucího Úřadu vlády dříve, než tento příkaz začne plnit. Nedojde-li k nápravě, je státní zaměstnanec povinen na tento rozpor písemně upozornit.
133. Služební předpis stanoví dle zákona o státní službě:
a) Organizační věci služby, vydává se v písemné podobě.
b) Příkazy k výkonu služby, vydává se v písemné podobě.
c) Organizační věci služby, nemusí být vydán v písemné podobě.
§ 11
(1) Služební předpis stanoví organizační věci služby.
(2) Služební předpis se vydává písemně.
134. Služební orgán může obsadit služební
místo osobou v pracovním poměru na dobu určitou podle
pracovněprávních předpisů, jestliže státní
zaměstnanec dočasně nevykonává službu na služebním
místě po dobu delší než:
a) 6 kalendářních měsíců.
b) 1 kalendářní měsíc.
c) 2 kalendářní měsíce.
§ 178
(1) Služební
orgán může obsadit služební místo osobou v
pracovním poměru na dobu určitou podle
pracovněprávních předpisů, jestliže státní
zaměstnanec dočasně nevykonává službu na služebním
místě po dobu delší než 1 kalendářní
měsíc.
135. Dle zákona o státní službě služební
slib skládá státní zaměstnanec vždy:
a) V den před nástupem do služby.
b) V první den kalendářního měsíce, ve
kterém je státní zaměstnanec
přijímán do služby.
c) V den nástupu do služby.
§ 32
(1) Státní zaměstnanec skládá služební slib v den nástupu do služby.
136. Rejstřík státních zaměstnanců a zaměstnanců ve služebních úřadech neobsahuje tento údaj o státním zaměstnanci:
a) Pohlaví.
b) Dosažený stupeň vzdělání.
c) Den vzniku služebního poměru.
§ 181
(1) Rejstřík
státních zaměstnanců a zaměstnanců ve služebních úřadech obsahuje údaje o
státním zaměstnanci, kterými jsou
a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě i akademický titul,
c) pohlaví,
d) státní občanství,
e) číslo služebního průkazu,
f) evidenční číslo státního zaměstnance,
g) adresa elektronické pošty zřízená státnímu zaměstnanci služebním úřadem,
h) služební označení,
i) den vzniku služebního poměru,
j) údaj
o tom, zda se jedná o služební poměr na dobu neurčitou
nebo na dobu určitou; v případě služebního poměru na dobu
určitou též doba jeho trvání,
k) služební úřad, v němž státní zaměstnanec vykonává nebo vykonával službu,
l) obor služby,
m) služební působiště,
n) údaj o výsledku úřednické zkoušky,
o) údaj o jmenování na služební místo představeného a o odvolání z něj,
p) platové zařazení,
q) údaj o přeložení,
r) údaj o převedení na jiné služební místo,
s) údaj o zařazení státního zaměstnance mimo výkon služby a jeho důvod,
t) údaj o zastupování,
u) údaj o vyslání k výkonu služby v zahraničí a zařazení po jeho ukončení,
v) údaj
o vyslání k výkonu služby do
mezinárodní organizace a zařazení po jeho
ukončení,
w) údaj o zkrácení služební doby,
x) údaj
o přerušení výkonu služby za účelem
dalšího vzdělání nebo odborné
stáže,
y) den skončení služebního poměru a jeho důvod.
137. Sekce pro státní službu:
a) Je organizační jednotkou Ministerstva vnitra.
b) Je organizační jednotkou Úřadu vlády.
c) Je ústředním správním úřadem.
§ 13
(3) Sekce pro státní službu je organizační jednotkou Ministerstva vnitra.
138. Mezi kárná opatření podle zákona o státní službě nepatří:
a) Písemná důtka.
b) Pokuta.
c) Propuštění ze služebního poměru.
§ 89
(2) Kárným opatřením je
a) písemná důtka,
b) snížení platu až o 15 % na dobu až 3 kalendářních měsíců,
c) odvolání ze služebního místa představeného, nebo
d) propuštění ze služebního poměru.
139. Vydání rozhodnutí nemůže být prvním úkonem v řízení v případě rozhodování o:
a) Odvolání ze služebního místa představeného.
b) Zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů.
c) Skončení služebního poměru.
§ 165
Vydání rozhodnutí může být prvním úkonem v řízení, s výjimkou rozhodnutí o kárné odpovědnosti nebo skončení služebního poměru.
140. Prohlubování vzdělání (vstupní
vzdělávání, průběžné
vzdělávání, vzdělávání
představených a jazykové vzdělávání)
dle zákona o státní službě koná
státní zaměstnanec:
a) Na vlastní náklady, prohlubování
vzdělání není výkonem služby a
nepřísluší za něj tedy ani plat.
b) Na náklady služebního
úřadu, prohlubování vzdělání se
považuje za výkon služby a přísluší za něj
státnímu zaměstnanci plat.
c) Na náklady služebního úřadu,
prohlubování vzdělání se však
nepovažuje za výkon služby a nepřísluší za
něj státnímu zaměstnanci plat.
§ 107
(2) Prohlubování vzdělání státního zaměstnance se považuje za výkon služby, za který přísluší státnímu zaměstnanci plat.
(4) Náklady vynaložené na prohlubování vzdělání nese služební úřad.
141. Výběrové řízení na obsazení
volného služebního místa nebo volného
služebního místa představeného vyhlašuje
služební orgán:
a) Na úřední desce,
dále se zveřejní v informačním systému o
státní službě.
b) Pouze na úřední desce.
c) Pouze v informačním systému o státní službě.
§ 24
(6) Výběrové
řízení vyhlašuje služební orgán na
úřední desce, dále se zveřejní v
informačním systému o státní službě. ...
142. Ke zrušení služebního poměru
služebním orgánem nebo státním zaměstnancem
ve zkušební době dojde:
a) Dnem doručení
písemného oznámení o zrušení
služebního poměru, není-li v něm uveden den
pozdější.
b) Posledním dnem kalendářního měsíce, v
němž bylo písemné oznámení o
zrušení služebního poměru doručeno.
c) Do 30 dnů od doručení oznámení o zrušení služebního poměru.
§ 74
(1) Služební poměr skončí
f) zrušením
služebního poměru služebním orgánem nebo
státním zaměstnancem ve zkušební době z
jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu, a
to dnem doručení písemného oznámení
o zrušení služebního poměru, není-li v něm
uveden den pozdější; služební orgán
nesmí ve zkušební době zrušit
služební poměr v době prvních 14 dnů trvání
dočasné neschopnosti k výkonu služby,
143. Kárná odpovědnost státního zaměstnance
za kárné provinění zaniká, jestliže:
a) Uplynul jeden rok od jeho spáchání.
b) Do jednoho roku od jeho spáchání nebylo zahájeno kárné řízení.
c) Do jednoho roku od jeho spáchání nebylo kárné řízení pravomocně skončeno.
§ 90
Kárná
odpovědnost státního zaměstnance za kárné
provinění zaniká, jestliže do 1 roku od jeho
spáchání nebylo zahájeno
kárné řízení.
144. Státního zaměstnance lze v zákonem
stanovených případech zařadit mimo výkon služby z
organizačních důvodů, nejdéle však na:
a) 6 měsíců.
b) 9 měsíců.
c) 12 měsíců.
§ 62
Zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů
(1) Nemůže-li
být státní zaměstnanec v případech
uvedených v § 61 odst. 1 písm. b) až h) nebo §
61 odst. 2 písm. a) převeden na jiné služební
místo, protože žádné vhodné není
volné, nebo nemůže-li být v případech
uvedených v § 70 odst. 3 zařazen na volné
služební místo, zařadí se mimo výkon služby, nejdéle však na 6 měsíců.
145. Státní zaměstnanec byl
neúspěšný u úřednické
zkoušky. Služební orgán bude vůči tomuto
státnímu zaměstnanci postupovat následovně:
a) Umožní mu její opakovaní automaticky bez jeho
žádosti. Úřednickou zkoušku může
státní zaměstnanec opakovat dvakrát,
termíny opakovaného konání určuje
služební orgán.
b) Umožní mu její
opakování na základě jeho písemné
žádosti. Úřednickou zkoušku může
státní zaměstnanec opakovat jen jednou, termín
opakovaného konání stanoví služební
orgán s přihlédnutím k žádosti
státního zaměstnance.
c) Umožní mu její opakování na
základě jeho písemné žádosti.
Úřednickou zkoušku může státní zaměstnanec
opakovat třikrát za obě její části dohromady.
Termín prvního opakovaného konání
určuje služební orgán, zbývající
termíny si určuje sám státní zaměstnanec.
§ 40
(1) Jestliže
státní zaměstnanec úřednickou zkoušku
nevykonal úspěšně, umožní mu služební
orgán její opakování na základě jeho
písemné žádosti. Úřednickou zkoušku
lze opakovat jen jednou.
146. Odborová organizace není oprávněna projednat a zaujmout stanovisko:
a) K návrhům služebního hodnocení státního zaměstnance.
b) K návrhům služebních předpisů.
c) K návrhům rozhodnutí týkajících se změn a skončení služebního poměru.
§ 132
(1) Služební
úřad je povinen informovat příslušnou odborovou
organizaci o záležitostech uvedených v § 130 a
projednat s ní záležitosti uvedené v § 131.
(2) Odborová organizace je dále oprávněna zejména
a) projednat
a zaujmout stanovisko k podkladům potřebným k sestavení
organizační struktury služebního úřadu,
b) dostat zprávu o osobách nově přijatých do služebního poměru,
c) projednat
a zaujmout stanovisko k návrhům rozhodnutí
týkajících se změn a skončení
služebního poměru,
d) projednat a zaujmout stanovisko k návrhům služebních předpisů,
které mají být vydány služebním
orgánem a týkající se služebního
úřadu, v němž odborová organizace působí,
e) projednat
a zaujmout stanovisko k návrhům na zlepšení
podmínek výkonu služby a tyto návrhy
předkládat,
f) být přítomna při konání úřednické zkoušky,
g) být zúčastněna v poradních orgánech služebního orgánu,
h) vykonávat
kontrolu nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při
výkonu služby v rozsahu a za podmínek
vyplývajících z § 322 zákoníku
práce.
(3) Služební orgán je povinen s odborovou organizací projednat návrhy
a) ve věcech systemizace služebních úřadů,
b) na zlepšení podmínek výkonu služby,
c) služebních předpisů, které se týkají více služebních úřadů.
(4) Odborová
organizace má právo vyjadřovat se ke všem
návrhům právních předpisů
týkajících se státních zaměstnanců.
147. Pravomocné odsouzení státního
zaměstnance pro úmyslný trestný čin má za
následek:
a) Skončení služebního poměru.
b) Zařazení mimo výkon služby.
c) Zproštění výkonu služby.
§ 74
(1) Služební poměr skončí
a) v případě, kdy byl státní zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin
nebo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin proti
pořádku ve věcech veřejných z nedbalosti anebo byl
pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí
svobody, dnem nabytí právní moci rozsudku,
148. Po dobu zařazení mimo výkon služby pro pozastavení služby:
a) Činí plat státního zaměstnance 60 % měsíčního platu.
b) Činí plat státního zaměstnance 80 % měsíčního platu.
c) Nepřísluší státnímu zaměstnanci plat.
§ 65
(1) Nastanou-li
po vzniku služebního poměru překážky, které
mají za následek pozastavení výkonu služby,
zařadí se státní zaměstnanec mimo výkon
služby.
(2) Po dobu zařazení podle odstavce 1 nepřísluší státnímu zaměstnanci plat.
149. Kárným proviněním je:
a) Zaviněné porušení služební kázně.
b) Pouze úmyslné porušení služební kázně.
c) Pouze hrubé porušení služební kázně z nedbalosti.
§ 88
(1) Zaviněné porušení služební kázně je kárným proviněním.
150. Existuje v zákoně o státní službě
nějaké omezení politických práv
státních zaměstnanců?
a) Ano, státní zaměstnanci nemohou být členy
politických stran a hnutí a nesmí v nich
vykonávat žádnou funkci.
b) Ne, všichni státní zaměstnanci mohou být
členy politických stran a hnutí a vykonávat v nich
funkce bez jakéhokoliv omezení.
c) Ano, státní
zaměstnanci, kteří jsou představenými, nesmí
vykonávat žádnou funkci v politické straně nebo v
politickém hnutí.
§ 80
Představený
nesmí po dobu trvání služebního poměru
vykonávat žádnou funkci v politické straně nebo v
politickém hnutí.
151. Odvolacím orgánem ve věcech kárné odpovědnosti je:
a) Nejvyšší státní tajemník.
b) Kárná komise druhého stupně.
c) Vedoucí služebního úřadu.
§ 168
(1) Odvolacím orgánem je
a) ve věcech kárné odpovědnosti kárná komise druhého stupně,
152. Výběrové řízení na obsazení
volného služebního místa se zpravidla
dokončí:
a) Do 60 dnů ode dne uplynutí lhůty pro podávání žádostí.
b) Do 90 dnů ode dne uplynutí lhůty pro podávání žádostí.
c) Do 90 dnů ode dne vyhlášení výběrového řízení.
§24
...
(6) Výběrové
řízení vyhlašuje služební orgán na
úřední desce, dále se zveřejní v
informačním systému o státní službě.
Právní účinky má zveřejnění na
úřední desce. Výběrové řízení
se zpravidla dokončí do 60 dnů ode dne uplynutí lhůty pro podávání žádostí.
153. Státní zaměstnanec byl uznán dočasně neschopným k výkonu služby. Platí, že:
a) V době prvních 30 dnů dočasné neschopnosti k
výkonu služby mu za dny, které jsou dny výkonu
služby, přísluší plat ve výši 60%.
b) V době prvních 14 dnů dočasné neschopnosti k
výkonu služby za dny, které jsou dny výkonu
služby, se státnímu zaměstnanci plat
nekrátí.
c) V době prvních 14 dnů
dočasné neschopnosti k výkonu služby mu za dny,
které jsou dny výkonu služby,
přísluší plat ve výši 60%.
§ 128
(1) Státnímu
zaměstnanci, který byl uznán dočasně neschopným k
výkonu služby, přísluší v době
prvních 14 dnů dočasné neschopnosti k výkonu
služby za dny, které jsou dny výkonu služby, plat ve
snížené výši, a to ve výši 60
%.
154. Osobou řídící činnosti
související se zajišťováním
organizačních věcí služby, správy
služebních vztahů a odměňování
státních zaměstnanců je dle zákona o
státní službě:
a) V případě ministerstva a
Úřadu vlády státní tajemník a v
případě jiného služebního úřadu
vedoucí služebního úřadu.
b) V případě ministerstva ministr a v případě
jiného služebního úřadu vedoucí
služebního úřadu.
c) V případě ministerstva státní tajemník a
v případě jiného služebního úřadu ředitel
odboru.
§ 14
(1) Vedoucí
služebního úřadu řídí činnosti
související se zajišťováním
organizačních věcí služby, správy
služebních vztahů a odměňování
státních zaměstnanců a vedoucího
podřízeného služebního úřadu.
§ 15
(1) Služební
místo státního tajemníka se zřizuje v
ministerstvu a v Úřadu vlády. ...
(2) Státní
tajemník řídí činnosti související
se zajišťováním organizačních věcí
služby, správy služebních vztahů a
odměňování státních zaměstnanců a
vedoucího služebního úřadu
podřízeného ministerstvu.
155. Za kárné provinění nelze dle zákona o státní službě uložit kárné opatření spočívající v:
a) Odvolání ze služebního místa představeného.
b) Snížení platu až o 15 % až na dobu až 3 kalendářních měsíců.
c) Odebrání osobního příplatku až na dobu 3 kalendářních měsíců.
§ 89
(1) Za kárné provinění lze uložit státnímu zaměstnanci kárné opatření.
(2) Kárným opatřením je
a) písemná důtka,
b) snížení platu až o 15 % na dobu až 3 kalendářních měsíců,
c) odvolání ze služebního místa představeného, nebo
d) propuštění ze služebního poměru.
156. Je možno, aby státní zaměstnanec dle zákona o
státní službě vykonával dočasně službu v
jiném služebním úřadu nebo v jiném
organizačním útvaru svého služebního
úřadu?
a) Ne, státní zaměstnanec vykonává službu
vždy pouze na služebním místě, na kterém je
zařazen nebo jmenován.
b) Ano, státního
zaměstnance je možno přeložit na nezbytně nutnou dobu k výkonu
služby v oboru služby, který vykonává. Tato doba
je zákonem o státní službě časově omezena.
c) Ano, je možno přeložit státního zaměstnance na
nezbytně nutnou dobu k výkonu služby i v oboru služby,
který nevykonává. Tato doba je zákonem o
státní službě časově neomezena.
§ 47
(1) Státní
zaměstnanec může být na dobu nezbytně nutnou, která
musí být předem určena, nejdéle však na
dobu 60 dnů v kalendářním roce, přeložen k výkonu
služby v oboru služby, který vykonává,
do jiného služebního úřadu nebo do jiného
organizačního útvaru služebního úřadu, a to
i bez svého souhlasu. ...
157. Podle zákona o státní službě je
státní zaměstnanec povinen zachovávat mlčenlivost
o skutečnostech, o nichž se dozvěděl při výkonu služby, a
které v zájmu služebního úřadu nelze
sdělovat jiným osobám. O povinnosti zachovávat
mlčenlivost o služebních věcech ale neplatí, že:
a) Jí může státního zaměstnance zprostit služební orgán.
b) Jí může státního zaměstnance zprostit kárná komise.
c) Jí je povinen státní zaměstnanec dodržovat, i když nevykonává službu.
§ 77
(1) Státní zaměstnanec je povinen
h) zachovávat
mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dověděl při výkonu
služby, a které v zájmu služebního úřadu
nelze sdělovat jiným osobám; to neplatí, pokud byl
této povinnosti zproštěn; povinnost zachovávat
mlčenlivost, která státnímu zaměstnanci
vyplývá z jiného zákona, není
dotčena,
(2) Povinnosti podle odstavce 1 písm. a) a h) až k) je povinen státní zaměstnanec dodržovat, i když nevykonává službu.
(4) Povinnosti
zachovávat mlčenlivost o služebních věcech může
státního zaměstnance zprostit služební orgán;
vedoucího služebního úřadu může této
povinnosti zprostit vedoucí nadřízeného
služebního úřadu. Nemá-li služební
úřad nadřízený služební úřad, může
vedoucího služebního úřadu zprostit povinnosti
zachovávat mlčenlivost náměstek pro státní
službu.
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
158. Zkušební doba zaměstnance může být dle
zákoníku práce sjednána
nejvýše v délce:
a) 3 měsíce, avšak ne
déle než je polovina sjednané doby trvání
pracovního poměru.
b) 4 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru.
c) 6 měsíců, u vedoucího zaměstnance nejvýše v délce 9 měsíců.
§ 35
(1) Je-li sjednána zkušební doba, nesmí být delší než
a) 3 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru (§ 36),
b) 6 měsíců po sobě jdoucích ode dne vzniku pracovního poměru (§ 36) u vedoucího zaměstnance.
(5) Zkušební doba nesmí
být sjednána delší, než je polovina
sjednané doby trvání pracovního poměru.
159. Podstatnou náležitostí pracovní smlouvy je:
a) Ujednání o pracovní době.
b) Výše odměny za práci.
c) Druh práce.
§ 34
(1) Pracovní smlouva musí obsahovat
a) druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat,
b) místo
nebo místa výkonu práce, ve kterých
má být práce podle písmene a)
vykonávána,
c) den nástupu do práce.
160. Občanský zákoník se v pracovněprávních vztazích:
a) Použije podpůrně
(subsidiárně) vůči zákoníku práce za
předpokladu dodržení základních zásad
pracovněprávních vztahů.
b) Nikdy nepoužije.
c) Použije jen tam, kde to zákoník práce výslovně připouští.
§ 4
Pracovněprávní
vztahy se řídí tímto zákonem; nelze-li
použít tento zákon, řídí se
občanským zákoníkem, a to vždy v souladu se
základními zásadami pracovněprávních
vztahů.
161. Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď z
pracovního poměru pouze z důvodů uvedených v § 52
zákoníku práce. Který z
následujících důvodů mezi ně nepatří?
a) Ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část.
b) Stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k
rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného
orgánu o změně jeho úkolů, technického
vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za
účelem zvýšení efektivnosti práce
nebo o jiných organizačních změnách.
c) Nelze-li po zaměstnavateli spravedlivě požadovat, aby zaměstnance nadále zaměstnával.
§ 52
Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z těchto důvodů:
a) ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část,
b) přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část,
c) stane-li
se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí
zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o
změně jeho úkolů, technického vybavení, o
snížení stavu zaměstnanců za účelem
zvýšení efektivnosti práce nebo o
jiných organizačních změnách,
d) nesmí-li
zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného
poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo
rozhodnutí příslušného
správního orgánu, který
lékařský posudek přezkoumává, dále
konat dosavadní práci pro pracovní úraz,
onemocnění nemocí z povolání nebo pro
ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na
pracovišti určeném rozhodnutím
příslušného orgánu ochrany veřejného
zdraví nejvyšší přípustné
expozice,
e) pozbyl-li
zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle
lékařského posudku vydaného poskytovatelem
pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí
příslušného správního orgánu,
který lékařský posudek přezkoumává,
dlouhodobě zdravotní způsobilost,
f) nesplňuje-li
zaměstnanec předpoklady stanovené právními
předpisy pro výkon sjednané práce nebo
nesplňuje-li bez zavinění zaměstnavatele požadavky pro
řádný výkon této práce;
spočívá-li nesplňování těchto požadavků v
neuspokojivých pracovních výsledcích, je
možné zaměstnanci z tohoto důvodu dát výpověď, jen
jestliže byl zaměstnavatelem v době posledních 12 měsíců
písemně vyzván k jejich odstranění a zaměstnanec
je v přiměřené době neodstranil,
g) jsou-li
u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním
zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo
pro závažné porušení povinnosti
vyplývající z právních předpisů
vztahujících se k zaměstnancem vykonávané
práci; pro soustavné méně závažné
porušování povinnosti
vyplývající z právních předpisů
vztahujících se k vykonávané práci
je možné dát zaměstnanci výpověď, jestliže byl v
době posledních 6 měsíců v souvislosti s
porušením povinnosti vyplývající z
právních předpisů vztahujících se k
vykonávané práci písemně upozorněn na
možnost výpovědi,
h) poruší-li
zaměstnanec zvlášť hrubým způsobem jinou povinnost
zaměstnance stanovenou v § 301a.
162. Způsobí-li zaměstnanec zaměstnavateli při výkonu práce úmyslně škodu, je povinen:
a) Nahradit celou vzniklou škodu.
b) Nahradit vzniklou škodu nejvýše do
čtyřapůnásobku jeho průměrného měsíčního
výdělku.
c) Nahradit vzniklou škodu nejvýše do
pětinásobku jeho průměrného měsíčního
výdělku.
§ 257
(2) Výše
požadované náhrady škody způsobené z
nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého
zaměstnance částku rovnající se
čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního
výdělku před porušením povinnosti, kterým
způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek.
(3) Jde-li
o škodu způsobenou úmyslně, může zaměstnavatel požadovat,
kromě částky uvedené v odstavci 2, i náhradu
ušlého zisku.
163. Které z následujících tvrzení
týkající se dohody o
rozvázání pracovního poměru není pravdivé?
a) Dohoda o rozvázání pracovního poměru musí být písemná.
b) Dohoda o rozvázání pracovního poměru nemůže být uzavřena s těhotnou zaměstnankyní.
c) Pracovní poměr končí dnem sjednaným v dohodě o rozvázání pracovního poměru.
§ 49
(1) Dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na rozvázání pracovního poměru, končí pracovní poměr sjednaným dnem.
(2) Dohoda o rozvázání pracovního poměru musí být písemná.
(3) Každá
smluvní strana musí obdržet jedno vyhotovení
dohody o rozvázání pracovního poměru.
§ 53
(1) Zakazuje se dát zaměstnanci výpověď v ochranné době, to je
d) v době, kdy je zaměstnankyně těhotná nebo
kdy zaměstnankyně čerpá mateřskou dovolenou nebo kdy
zaměstnankyně nebo zaměstnanec čerpají rodičovskou dovolenou,
§ 54
Zákaz výpovědi podle § 53 se nevztahuje na výpověď danou zaměstnanci
b) pro organizační změny uvedené v § 52 písm. b); to neplatí v případě těhotné zaměstnankyně,
zaměstnankyně, která čerpá mateřskou dovolenou, nebo
zaměstnance v době, kdy čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po
kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou,
d) pro
jiné porušení povinnosti
vyplývající z právních předpisů
vztahujících se k vykonávané práci
[§ 52 písm. g)] nebo porušení jiné
povinnosti zaměstnance stanovené v § 301a
zvlášť hrubým způsobem [§ 52 písm.
h)]; to neplatí, jde-li o těhotnou zaměstnankyni,
zaměstnankyni čerpající mateřskou dovolenou, nebo o
zaměstnance anebo zaměstnankyni, kteří čerpají
rodičovskou dovolenou.
164. Na základě dohody o provedení práce je možno
konat práci pro téhož zaměstnavatele v
kalendářním roce nejvýše do:
a) 150 hodin.
b) 250 hodin.
c) 300 hodin.
§ 75
Rozsah
práce, na který se dohoda o provedení práce
uzavírá, nesmí být větší než
300 hodin v kalendářním roce. ...
165. Zaměstnanci, který vykonává
zaměstnání v pracovním poměru, vzniká za
podmínek stanovených v Části deváté
zákoníku práce právo na:
a) Dovolenou za
kalendářní rok nebo její poměrnou část a
dále právo na dodatkovou dovolenou.
b) Dovolenou za kalendářní rok nebo na její
poměrnou část, dovolenou za odpracované dny a dále
právo na dodatkovou dovolenou.
c) Dovolenou.
§ 211
Zaměstnanci,
který vykonává zaměstnání v
pracovním poměru, vzniká za podmínek
stanovených v této části právo na dovolenou
za kalendářní rok nebo její poměrnou část a
dále právo na dodatkovou dovolenou.
166. U zaměstnance se sjednanou kratší pracovní dobou práci přesčas:
a) Zaměstnavatel může jednostranně nařídit nebo s ním dohodnout.
b) Zaměstnavatel může se zaměstnancem pouze dohodnout.
c) Zákoník práce výslovně zakazuje.
§ 78
(1) Pro účely úpravy pracovní doby a doby odpočinku je
i) ....
U zaměstnanců s kratší pracovní dobou je
prací přesčas práce přesahující stanovenou
týdenní pracovní dobu; těmto zaměstnancům
není možné práci přesčas nařídit. ...
167. Přestávku v práci na jídlo a oddech
musí poskytnout zaměstnavatel zaměstnanci staršímu
18 let nejdéle po:
a) 4,5 hodinách nepřetržité práce v trvání nejméně 30 minut.
b) 5 hodinách nepřetržité práce v trvání nejméně 30 minut.
c) 6 hodinách nepřetržité práce v trvání nejméně 30 minut.
§ 88
(1) Zaměstnavatel
je povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po 6 hodinách
nepřetržité práce přestávku v práci na
jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut;
mladistvému zaměstnanci musí být tato
přestávka poskytnuta nejdéle po 4,5 hodinách
nepřetržité práce. ...
168. Ohledně podmínek ubytování zaměstnance
zaměstnavatele z jiného členského státu
Evropské unie vyslaného k výkonu práce v
rámci nadnárodního poskytování
služeb na území České republiky, pokud jej
zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci, se na něho právní
úprava České republiky vztahuje:
a) Jen pokud nejsou práva
vyplývající z právních předpisů
členského státu Evropské unie, z něhož byl
zaměstnanec vyslán k výkonu práce v rámci
nadnárodního poskytování služeb, pro něho
výhodnější.
b) Vždy.
c) Pokud s tím zaměstnanec souhlasí.
§ 319
(1) Je-li
zaměstnanec zaměstnavatele z jiného členského
státu Evropské unie vyslán k výkonu
práce v rámci nadnárodního
poskytování služeb na území České
republiky, vztahuje se na něho úprava České republiky,
pokud jde o
h) podmínky ubytování, pokud jej zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci,
...
Věta
první se nepoužije, jsou-li práva
vyplývající z právních předpisů
členského státu Evropské unie, z něhož byl
zaměstnanec vyslán k výkonu práce v rámci
nadnárodního poskytování služeb, pro něho
výhodnější. Výhodnost se posuzuje u
každého práva vyplývajícího z
pracovněprávního vztahu samostatně.
169. Postup při uzavírání kolektivní
smlouvy včetně řešení sporů mezi smluvními
stranami se řídí:
a) Zákoníkem práce.
b) Občanským zákoníkem.
c) Zákonem o kolektivním vyjednávání.
§ 23
(4) Postup
při uzavírání kolektivní smlouvy včetně
řešení sporů mezi smluvními stranami se
řídí zákonem upravujícím
kolektivní vyjednávání11).
11) Zákon
č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání,
ve znění pozdějších předpisů.
170. Peněžité plnění poskytované zaměstnanci za
práci vykonanou na základě dohody o provedení
práce se podle zákoníku práce
nazývá:
a) Mzda.
b) Plat.
c) Odměna z dohody.
§ 109
...
(5)
Odměna z dohody je peněžité plnění poskytované za práci vykonanou na
základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti (§ 74
až 77).
171. Zastupování nepřítomného zaměstnance
na témže sdíleném pracovním místě:
a) Může zaměstnavatel požadovat pouze tehdy, dal-li k tomu zaměstnanec
v dohodě generální nebo pro konkrétní
případ souhlas.
b) Je vyloučeno.
c) Může zaměstnavatel požadovat tehdy,
dohodnou-li se na něm dva nebo více zaměstnanců s
kratší pracovní dobou a se stejným druhem
práce.
§ 317a
Sdílené pracovní místo
(1) Zaměstnavatel
může se dvěma nebo více zaměstnanci s kratší
pracovní dobou a se stejným druhem práce
uzavřít dohody, podle nichž si zaměstnanci budou na
sdíleném pracovním místě sami rozvrhovat
pracovní dobu do směn po vzájemné dohodě tak, aby
každý z nich na základě společného rozvrhu
pracovní doby naplnil průměrnou týdenní
pracovní dobu nejdéle ve čtyřtýdenním
vyrovnávacím období. Souhrn délky
týdenní pracovní doby zaměstnanců na jednom
sdíleném pracovním místě nesmí
překročit délku stanovené týdenní
pracovní doby; to však neplatí v případě
zastupování zaměstnance podle odstavce 4.
...
(4) Zaměstnavatel
může požadovat po zaměstnanci zastupování
nepřítomného zaměstnance na témže
sdíleném pracovním místě pouze tehdy, dal-li k tomu zaměstnanec v dohodě podle odstavce 1 nebo pro konkrétní případ souhlas.
Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu
způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím
nebo nesprávným úředním postupem a o změně
zákona České národní rady č. 358/1992 Sb.,
o notářích a jejich činnosti (notářský
řád), ve znění pozdějších předpisů
172. Byl-li nárok na náhradu škody podle
zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při
výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo
nesprávným úředním postupem uplatněn u
úřadu, který není příslušný,
tento úřad:
a) Postoupí žádost příslušnému úřadu.
b) Nárok zamítne.
c) Řízení převezme a o nároku rozhodne.
§ 14
(2) Byl-li
nárok uplatněn u úřadu, který není
příslušný, postoupí tento úřad
žádost poškozeného
příslušnému úřadu. ...
173. Podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při
výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo
nesprávným úředním postupem se odpovědnosti
za způsobenou škodu:
a) Nelze zprostit.
b) Lze zprostit, prokáže-li stát, že vzniku škody
nešlo zabránit ani postupem s péčí
řádného hospodáře.
c) Lze zprostit, prokáže-li stát, že vznikem škody
dosáhl stát majetkového prospěchu značného
rozsahu.
§ 2
Odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.
174. Ve věcech náhrady škody podle zákona o
odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu
veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným
úředním postupem jménem státu
jednají:
a) Obecní a krajské úřady.
b) Ministerstva a jiné ústřední správní úřady.
c) Zastupitelstva územních samosprávných celků.
§ 6
(1) Ve
věcech náhrady škody způsobené rozhodnutím
nebo nesprávným úředním postupem a o
regresních úhradách jednají jménem
státu ministerstva a jiné ústřední
správní úřady (dále jen "úřad").
Zákon č. 85/1990 Sb., o právu petičním, ve znění zákona č. 261/2021 Sb.
175. Osoba, kterou jsou členové petičního
výboru povinni určit k zastupování
petičního výboru ve styku se státními
orgány, musí být:
a) Starší 16 let.
b) Starší 18 let.
c) Bezúhonná a starší 18 let.
§ 3
(3) Členové
petičního výboru jsou povinni určit osobu
starší 18 let, která je bude zastupovat ve styku
se státními orgány.
176. Ve výkonu petičního práva:
a) Nesmí být nikomu bráněno.
b) Může být přiměřenými omezeními bráněno
osobám, které nemají občanství České
republiky.
c) Může být přiměřenými omezeními bráněno
osobám, které nemají občanství
Evropské unie.
§ 2
Ve výkonu petičního práva nesmí být nikomu bráněno. ...
177. Je-li státnímu orgánu adresována
petice ve věci, která nepatří do jeho působnosti:
a) Státní orgán petici skartuje.
b) Státní orgán
petici do 5 dnů postoupí státnímu orgánu,
do jehož působnosti věc patří, a uvědomí o tom toho, kdo
petici podal.
c) Státní orgán do 90 dnů uvědomí toho, kdo
petici podal, že petice z tohoto důvodu nemohla být
vyřízena.
§ 5
(2) Státní
orgán, jemuž je petice adresována, je povinen ji
přijmout. Nepatří-li věc do jeho působnosti, petici do 5 dnů
postoupí příslušnému státnímu
orgánu a uvědomí o tom toho, kdo petici podal.
178. Petice je zákonem o právu petičním vymezena jako:
a) Žádost, návrh nebo stížnost ve věci veřejného nebo jiného společného zájmu.
b) Zvláštní forma odvolání proti rozhodnutí správního úřadu.
c) Podnět skupiny občanů adresovaný Parlamentu.
§ 1
(1) Každý
má právo sám nebo společně s jinými obracet
se na státní orgány se žádostmi,
návrhy a stížnostmi ve věcech veřejného nebo
jiného společného zájmu, které patří
do působnosti těchto orgánů (dále jen "petice").
179. Podpisové archy k podpoře petice:
a) Musí obsahovat úředně ověřené podpisy osob, které petici podpořily.
b) Musí obsahovat text petice,
nebo musí být označeny tak, aby bylo zřejmé,
jaká petice má být podpisy podpořena.
c) Mohou být vystaveny na místech
přístupných veřejnosti pouze na základě
povolení státního orgánu.
§ 4
(1) Občan
nebo petiční výbor může každým způsobem,
který neodporuje zákonu, vyzývat občany, aby
petici svým podpisem podpořili. K podpisu pod petici občan uvede
své jméno, příjmení a bydliště.
Musí být umožněno, aby se s obsahem petice před podpisem
řádně seznámil. K podpisu nesmí být
žádným způsobem nucen.
(2) Pokud
podpisové archy neobsahují text petice, musí
být označeny tak, aby bylo zřejmé, jaká petice
má být podpisy podpořena; dále na nich
musí být uvedeno jméno, příjmení a
bydliště toho, kdo petici sestavil, nebo jméno,
příjmení a bydliště toho, kdo je oprávněn
členy petičního výboru v této věci zastupovat.
(3) K
účelu uvedenému v odstavci 1 mohou být petice a
podpisové archy vystaveny též na místech
přístupných veřejnosti. K tomu není třeba povolení státního orgánu,
nesmí však dojít k omezení provozu
motorových a jiných vozidel a k rušení
veřejného pořádku.
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
180. Korporace je:
a) Právnická osoba vytvářená společenstvím osob.
b) Majetek vyčleněný k určitému účelu.
c) Každá právnická osoba, která je podnikatelem.
§ 210
(1) Korporaci vytváří jako právnickou osobu společenství osob.
181. Právní osobnost:
a) Je způsobilost nabývat pro sebe vlastním
právním jednáním práva a zavazovat
se k povinnostem.
b) Je způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti.
c) Má pouze plně svéprávný člověk.
§ 15
(1) Právní
osobnost je způsobilost mít v mezích
právního řádu práva a povinnosti.
(2) Svéprávnost
je způsobilost nabývat pro sebe vlastním
právním jednáním práva a zavazovat
se k povinnostem (právně jednat).
182. Je zakázáno založit právnickou osobu:
a) Podporující násilí.
b) Za účelem šíření určitého náboženství.
c) Za účelem ovlivnění složení zákonodárných sborů.
§ 145
(1) Zakazuje
se založit právnickou osobu, jejímž účelem je
porušení práva nebo dosažení
nějakého cíle nezákonným způsobem,
zejména je-li jejím účelem
c) podpora násilí nebo
d) řízení
orgánu veřejné moci nebo výkonu veřejné
správy bez zákonného zmocnění.
183. Věcí v právním smyslu je:
a) Vše, vyjma energií, přírodních sil a zvířat.
b) Vše, co není fyzická osoba.
c) Vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí.
§ 489
Věc
v právním smyslu (dále jen „věc“) je
vše, co je rozdílné od osoby a slouží
potřebě lidí.
184. Závdavkem se podle občanského zákoníku rozumí:
a) Dar uskutečněný mezi budoucími manželi evidovaný v předmanželské smlouvě.
b) Plnění potvrzující uzavření smlouvy a poskytnutí jistoty, že dluh bude splněn.
c) Zvláštní druh věcného břemena
spočívající ve zřízení
společného nájmu bytu nebo domu manželi.
§ 1808
(1) Byl-li
ujednán závdavek, vyžaduje se, aby byl odevzdán
nejpozději při uzavření smlouvy. Závdavkem se potvrzuje
uzavření smlouvy a strana, která jej dala, poskytuje
jistotu, že dluh splní.
185. Právo stavby:
a) Nesmí být zřízeno na více než 99 let.
b) Nesmí být zřízeno na více než 20 let.
c) Může být zřízeno na neomezenou dobu.
§ 1244
(1) Právo
stavby lze zřídit jen jako dočasné; nesmí
být zřízeno na více než 99 let. ...
186. Podle občanského zákoníku je důvodem pro rozvod manželství:
a) Výhradně hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené soužití manželů.
b) Mezi jinými i duševní porucha, která není jen přechodná.
c) Mezi jinými i ztráta reprodukčních schopností doložená posudkem soudního znalce.
§ 755
(1) Manželství
může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale
a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho
obnovení.
187. Dědí se na základě:
a) Prohlášení dědiců, zákonné posloupnosti nebo rozhodnutí soudu.
b) Dědické smlouvy, ze závěti nebo ze zákona.
c) Závěti nebo rozhodnutí soudního komisaře.
§ 1476
Dědí se na základě dědické smlouvy, ze závěti nebo ze zákona. ...
188. Vyvlastnit věc lze podle občanského zákoníku:
a) Ve stavu nouze nebo v naléhavém veřejném zájmu.
b) Ve veřejném zájmu a jen na základě rozhodnutí soudu.
c) Ve veřejném zájmu, který nelze uspokojit jinak, a jen na základě zákona.
§ 1037
Ve stavu nouze nebo v naléhavém veřejném zájmu lze na
nezbytnou dobu a v nezbytné míře použít
vlastníkovu věc, pokud účelu nelze dosáhnout jinak.
§ 1038
Ve veřejném zájmu, který nelze uspokojit jinak, a jen na základě zákona lze vlastnické právo omezit nebo věc vyvlastnit.
189. Nadace:
a) Může být založena za účelem podpory politických stran a hnutí.
b) Nemůže být založena za účelem podpory politických stran a hnutí.
c) Může být založena výlučně pro výdělečné
cíle, ale ne za účelem podpory politických
hnutí.
§ 306
...
(2) Zakazuje se založit nadaci za účelem podpory politických stran a hnutí nebo jiné účasti na jejich činnosti. Zakazuje se založit nadaci sloužící výlučně výdělečným cílům.
Plní-li nadace zakázaný účel, soud ji i bez
návrhu zruší a nařídí její
likvidaci.
190. Kupní smlouvou:
a) Se prodávající
zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která
je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické
právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc
převezme a zaplatí prodávajícímu
kupní cenu.
b) Se prodávající zavazuje
kupujícímu přenechat věc k užívání,
a kupující se zavazuje věc řádně užívat.
c) Se kupující nezavazuje, že věc převezme.
§ 2079
(1) Kupní
smlouvou se prodávající zavazuje, že
kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem
koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k
ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a
zaplatí prodávajícímu kupní cenu.
191. Byl-li údaj zapsaný ve veřejném rejstříku zveřejněn, nemůže se nikdo dovolat, že o zveřejněném údaji nemohl vědět:
a) Po uplynutí sedmi dnů od zveřejnění.
b) Po uplynutí patnácti dnů od zveřejnění.
c) Po uplynutí třiceti dnů od zveřejnění.
§ 121
(2) Byl-li údaj zapsaný ve veřejném rejstříku zveřejněn, nemůže se nikdo po uplynutí patnácti dnů od zveřejnění dovolat, že o zveřejněném údaji nemohl vědět.
192. Podle občanského zákoníku se kvitancí rozumí:
a) Vykonatelný rozsudek soudu prvního stupně.
b) Potvrzení o splnění dluhu.
c) Výpis z veřejného rejstříku.
§ 1949
(1) Přijímá-li
věřitel plnění, vydá dlužníkovi na jeho
žádost potvrzení o splnění dluhu (kvitanci). ...
Nařízení evropského parlamentu a rady (EU)
2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v
souvislosti se zpracováním osobních údajů a
o volném pohybu těchto údajů a o zrušení
směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně
osobních údajů)
193. Obecné nařízení o ochraně osobních údajů stanoví, že subjekt údajů:
a) Musí za určitých okolností souhlas se
zpracováním svých osobních údajů
správci nebo zpracovateli udělit.
b) Nemůže jednou udělený souhlas odvolat.
c) Může udělit souhlas se zpracováním svých osobních údajů a kdykoli jej odvolat.
Článek 6
Zákonnost zpracování
1.Zpracování je zákonné, pouze pokud je
splněna nejméně jedna z těchto podmínek a pouze v
odpovídajícím rozsahu:
a) subjekt údajů udělil souhlas se
zpracováním svých osobních údajů pro
jeden či více konkrétních účelů;
...
Článek 7
Podmínky vyjádření souhlasu
3.Subjekt údajů má právo svůj souhlas kdykoli odvolat.
194. Podle obecného nařízení o ochraně
osobních údajů může správce zpracovávat
osobní údaje:
a) Pouze, pokud je schopen subjekt údajů jednoznačně identifikovat.
b) I když není schopen subjekt údajů jednoznačně identifikovat.
c) Pouze pokud osobní údaje pseudonymizuje.
(57) Pokud správce
zpracovává osobní údaje, které mu
neumožňují identifikovat fyzickou osobu, neměl by být
povinen získat dodatečné informace pro
zjištění totožnosti subjektu údajů výlučně
za účelem dosažení souladu s některým
ustanovením tohoto nařízení. ...
Článek 11
Zpracování, které nevyžaduje identifikaci
1.Pokud účely, pro něž správce zpracovává
osobní údaje, od správce nevyžadují nebo
již nevyžadují identifikaci subjektu údajů, nemá
správce povinnost uchovávat, získávat nebo
zpracovávat dodatečné informace za účelem
identifikace subjektu údajů výlučně kvůli dosažení
souladu s tímto nařízením.
195. Podle obecného nařízení o ochraně
osobních údajů lze legitimně zpracované
osobní údaje předat do jiného členského
státu Evropské unie:
a) Bez omezení.
b) Po ohlášení Úřadu pro ochranu osobních údajů.
c) Po ohlášení Evropskému sboru pro ochranu osobních údajů.
Článek 1
...
3.
Volný
pohyb osobních údajů v Unii není z důvodu ochrany fyzických osob
v souvislosti se zpracováním osobních údajů omezen ani zakázán.
196. Podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů je správce povinen dokumentovat:
a) Zjištěné porušení zabezpečení
osobních údajů, způsobené zvnějšku.
b) Pouze závažné porušení, které
současně ohlašuje Úřadu pro ochranu osobních
údajů.
c) Jakékoli zjištěné porušení zabezpečení osobních údajů.
Článek 33
Ohlašování případů porušení
zabezpečení osobních údajů dozorovému
úřadu
1. Jakékoli porušení zabezpečení
osobních údajů správce bez zbytečného
odkladu a pokud možno do 72 hodin od okamžiku, kdy se o něm dozvěděl,
ohlásí dozorovému úřadu
příslušnému podle článku 55, ledaže je
nepravděpodobné, že by toto porušení mělo za
následek riziko pro práva a svobody fyzických
osob. ...
5. Správce
dokumentuje veškeré případy porušení
zabezpečení osobních údajů, přičemž uvede
skutečnosti, které se týkají daného
porušení, jeho účinky a přijatá
nápravná opatření. ...
197. Podle obecného nařízení o ochraně
osobních údajů je šifrování
osobních údajů:
a) Vhodným opatřením k
zabezpečení automatizovaně zpracovávaných
osobních údajů.
b) Povinným opatřením k zabezpečení automatizovaně
zpracovávaných osobních údajů.
c) Povinným opatřením k zabezpečení externích datových médií.
(83) V zájmu
zachování bezpečnosti a zabránění
zpracování, které by bylo v rozporu s tímto
nařízením, by měl správce nebo zpracovatel
posoudit rizika spojená se zpracováním a přijmout
opatření ke zmírnění těchto rizik, například šifrování.
Článek 32
Zabezpečení zpracování
1. S přihlédnutím ke stavu techniky, nákladům na
provedení, povaze, rozsahu, kontextu a účelům
zpracování i k různě pravděpodobným a různě
závažným rizikům pro práva a svobody
fyzických osob, provedou správce a zpracovatel vhodná technická a organizační opatření, aby zajistili úroveň zabezpečení odpovídající danému riziku, případně včetně: a) pseudonymizace a šifrování osobních údajů;
https://www.uoou.cz/8-zabezpeceni-osobnich-udaju/d-27282/p1=3938
... Jedním z prvků
zabezpečení osobních údajů je např. jejich
pseudonymizace nebo šifrování. Tyto prvky
však nejsou povinné. ...
198. Podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů není právem člověka jako subjektu údajů:
a) Právo podat stížnost u dozorového úřadu.
b) Právo získat na
žádost originál osobních údajů,
které poskytl určitému správci.
c) Právo na to, aby správce bez zbytečného odkladu opravil jeho nepřesné osobní údaje.
Článek 15
Právo subjektu údajů na přístup k osobním údajům
1. Subjekt údajů má právo získat od
správce potvrzení, zda osobní údaje,
které se ho týkají, jsou či nejsou
zpracovávány, a pokud je tomu tak, má právo
získat přístup k těmto osobním údajům a k
následujícím informacím:
e) existence práva požadovat od správce opravu nebo výmaz osobních údajů
týkajících se subjektu údajů nebo
omezení jejich zpracování a nebo vznést
námitku proti tomuto zpracování;
f) právo podat stížnost u dozorového úřadu;
3. Správce poskytne kopii zpracovávaných osobních údajů.
Za další kopie na žádost subjektu údajů
může správce účtovat přiměřený poplatek na
základě administrativních nákladů. Jestliže
subjekt údajů podává žádost v
elektronické formě, poskytnou se informace v elektronické
formě, která se běžně používá, pokud subjekt
údajů nepožádá o jiný způsob.
Článek 16
Právo na opravu
Subjekt údajů má právo na to, aby správce bez zbytečného odkladu opravil nepřesné osobní údaje, které se ho týkají. ...
Článek 77
Právo podat stížnost u dozorového úřadu
1. Aniž jsou dotčeny jakékoliv jiné prostředky správní nebo soudní ochrany, má každý subjekt údajů právo podat stížnost u některého dozorového úřadu,
zejména v členském státě svého
obvyklého bydliště, místa výkonu
zaměstnání nebo místa, kde došlo k
údajnému porušení, pokud se subjekt
údajů domnívá, že zpracováním jeho
osobních údajů je porušeno toto
nařízení.
Zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů
199. Podle zákona o zpracování osobních údajů se subjektem údajů rozumí:
a) Právnická osoba, k níž se osobní údaje vztahují.
b) Fyzická osoba, k níž se osobní údaje vztahují.
c) Fyzická osoba, která dala souhlas ke zpracování svých údajů.
§ 3
Subjektem údajů se rozumí fyzická osoba, k níž se osobní údaje vztahují.
200. Zákon o zpracování osobních
údajů stanoví, že sídlem Úřadu pro ochranu
osobních údajů je:
a) Brno.
b) Praha.
c) Česká republika.
§ 50
(2) Sídlem Úřadu je Praha.