Úřednická zkouška

nápověda pro přípravu na úřednickou zkoušku

Obecná část úřednické zkoušky

Otázky č. 1 až 100 Otázky č. 101 až 200 Otázky č. 201 až 300

NERUČÍM ZA TO, ŽE JSEM SE NESPLETL NEBO ŽE OTÁZKY JSOU STÁLE AKTUÁLNÍ!!!

Pokud zjistíte, že mám v odpovědích chybu nebo že se otázky změnily, prosím kontaktujte mě (petr.simunek@atlas.cz), podle svých časových možností se s tím něco pokusím udělat.



OTÁZKY Č. 201 AŽ 300

201. Zákon o zpracování osobních údajů:
a) Stanoví kvalifikační požadavky na pověřence pro ochranu osobních údajů s působností pro Českou republiku.
b) Stanoví kvalifikační požadavky na pověřence pro ochranu osobních údajů jmenované veřejnými subjekty působícími v České republice.
c) Nestanoví kvalifikační požadavky na pověřence pro ochranu osobních údajů.

§ 14

Jmenování pověřence pro ochranu osobních údajů

Povinnost jmenovat pověřence pro ochranu osobních údajů podle čl. 37 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 mají kromě orgánů veřejné moci také orgány zřízené zákonem, které plní zákonem stanovené úkoly ve veřejném zájmu.



202. Zákon o zpracování osobních údajů, stanoví, že spravujícím orgánem je orgán veřejné moci příslušný k plnění úkolu za účelem předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti, stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky nebo veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech,:
a) Včetně zpravodajské služby a obecní policie.
b) Není-li zpravodajskou službou nebo obecní policií.
c) S výjimkou soudů všech stupňů a státního zastupitelství.

§ 24

(1) Nestanoví-li zákon jinak, ustanovení této hlavy se použijí při zpracování osobních údajů, které je nezbytné pro plnění úkolu a výkon veřejné moci spravujícího orgánu stanovených jinými zákony5) za účelem předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti, stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky nebo zajišťování veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech.

(2) Pro účely této hlavy se použije čl. 4 body 1 až 6, 8, 9, 12 až 15 a 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 obdobně.

(3) Spravujícím orgánem se rozumí orgán veřejné moci příslušný k plnění úkolu uvedeného v odstavci 1, který není zpravodajskou službou nebo obecní policií.




Zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti), ve znění pozdějších předpisů

203. Kybernetickou bezpečnostní událostí podle zákona o kybernetické bezpečnosti:
a) Jsou pravidelná setkání národního a vládního CERT. Jedná se o významnou bezpečnostní událost strategického charakteru nezbytnou pro zajišťování kybernetické bezpečnosti.
b) Jsou pravidelné reporty o kybernetických incidentech. Jedná se o bezpečnostní událost politického charakteru nezbytnou pro Bezpečnostní radu státu.
c) Je událost, která může způsobit narušení bezpečnosti informací v informačních systémech nebo narušení bezpečnosti služeb anebo bezpečnosti a integrity sítí elektronických komunikací.

§ 7

(1) Kybernetickou bezpečnostní událostí je událost, která může způsobit narušení bezpečnosti informací v informačních systémech nebo narušení bezpečnosti služeb anebo bezpečnosti a integrity sítí elektronických komunikací1).



204. Kritickou informační infrastrukturou podle zákona o kybernetické bezpečnosti rozumíme:
a) Informační systémy, na nichž jsou vytvářeny, uchovávány a přenášeny utajované informace.
b) Veškeré informační systémy fungující a operující na území České republiky. Dohromady tvoří síť kritických systémů stěžejních pro suverénní fungování státu.
c) Prvek nebo systém prvků kritické infrastruktury v odvětví komunikační a informační systémy v oblasti kybernetické bezpečnosti.

§ 2

V tomto zákoně se rozumí

b) kritickou informační infrastrukturou prvek nebo systém prvků kritické infrastruktury v odvětví komunikační a informační systémy2) v oblasti kybernetické bezpečnosti,



205. Vládní CERT podle zákona o kybernetické bezpečnosti:
a) Vyhodnocuje údaje o kybernetických bezpečnostních událostech a kybernetických bezpečnostních incidentech z kritické informační infrastruktury, informačního systému základní služby, významných informačních systémů a dalších informačních systémů veřejné správy.
b) Předkládá kontrolnímu orgánu zprávu o činnosti Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Zpráva o činnosti Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost je výhradně technického rázu, jelikož kybernetická bezpečnost je ryze technickým tématem. Vládní CERT zde zodpovídá za informovanost čelních představitelů ČR v oblasti kybernetické bezpečnosti.
c) Přijímá oznámení kontaktních údajů od poskytovatelů digitální služby a poskytovatelů služby elektronických komunikací a tyto údaje eviduje a uchovává.

§ 20

Vládní CERT jako součást Úřadu

a) přijímá oznámení kontaktních údajů od orgánů a osob uvedených v § 3 písm. c) až g),

b) přijímá hlášení o kybernetických bezpečnostních incidentech od orgánů a osob uvedených v § 3 písm. c) až g),

c) vyhodnocuje údaje o kybernetických bezpečnostních událostech a kybernetických bezpečnostních incidentech z kritické informační infrastruktury, informačního systému základní služby, významných informačních systémů a dalších informačních systémů veřejné správy,

d) poskytuje orgánům a osobám uvedeným v § 3 písm. c) až g) metodickou podporu a pomoc,

e) poskytuje součinnost orgánům a osobám uvedeným v § 3 písm. c) až g) při výskytu kybernetického bezpečnostního incidentu a kybernetické bezpečnostní události,

f) přijímá podněty a údaje od orgánů a osob uvedených v § 3 a od jiných orgánů a osob a tyto podněty a údaje vyhodnocuje,

g) přijímá údaje od provozovatele národního CERT a tyto údaje vyhodnocuje,

h) přijímá údaje od orgánů, které vykonávají působnost v oblasti kybernetické bezpečnosti v zahraničí, a tyto údaje vyhodnocuje,

i) poskytuje podle § 9 odst. 4 provozovateli národního CERT, orgánům vykonávajícím působnost v oblasti kybernetické bezpečnosti v zahraničí a jiným osobám působícím v oblasti kybernetické bezpečnosti údaje z evidence incidentů,

j) provádí hodnocení zranitelností v oblasti kybernetické bezpečnosti,

k) informuje bez uvedení identifikačních údajů ohlašovatele příslušný orgán jiného členského státu o kybernetickém bezpečnostním incidentu, který má významný dopad na kontinuitu poskytování základních služeb v tomto členském státě nebo se dotýká poskytování digitálních služeb v tomto členském státě, přičemž zachovává bezpečnost a obchodní zájmy ohlašovatele,

l) přijímá hlášení o kybernetickém bezpečnostním incidentu od orgánů a osob neuvedených v § 3; vládní CERT hlášení zpracovává, a pokud to jeho kapacity umožňují a jedná se o kybernetický bezpečnostní incident s významným dopadem, poskytuje orgánům nebo osobám dotčeným kybernetickým bezpečnostním incidentem metodickou podporu, pomoc a součinnost,

m) plní roli týmu CSIRT podle příslušného předpisu Evropské unie12) a

n) spolupracuje s týmy CSIRT jiných členských států.

§ 3

Orgány a osobami, kterým se ukládají povinnosti v oblasti kybernetické bezpečnosti, jsou

a) poskytovatel služby elektronických komunikací a subjekt zajišťující síť elektronických komunikací1), pokud není orgánem nebo osobou podle písmene b),

b) orgán nebo osoba zajišťující významnou síť, pokud nejsou správcem nebo provozovatelem komunikačního systému podle písmene d),

c) správce a provozovatel informačního systému kritické informační infrastruktury,

d) správce a provozovatel komunikačního systému kritické informační infrastruktury,

e) správce a provozovatel významného informačního systému,

f) správce a provozovatel informačního systému základní služby, pokud nejsou správcem nebo provozovatelem podle písmene c) nebo d),

g) provozovatel základní služby, pokud není správcem nebo provozovatelem podle písmene f), a

h) poskytovatel digitální služby.



206. Který ústřední správní orgán se zabývá oblastí kybernetické bezpečnosti?
a) Národní bezpečnostní úřad.
b) Bezpečnostní informační služba.
c) Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost.

§ 2

V tomto zákoně se rozumí

k) provozovatelem základní služby orgán nebo osoba, která poskytuje základní službu a která je určena Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost (dále jen „Úřad“) podle § 22a; pro účely plnění informační povinnosti podle příslušného předpisu Evropské unie8) se za provozovatele základní služby považují též orgány a osoby uvedené v § 3 písm. c) a d),

§ 21a

(1) Zřizuje se Úřad se sídlem v Brně jako ústřední správní úřad pro oblast kybernetické bezpečnosti a pro vybrané oblasti ochrany utajovaných informací podle zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. Příjmy a výdaje Úřadu tvoří samostatnou kapitolu státního rozpočtu.



207. Bezpečností informací se podle zákona o kybernetické bezpečnosti rozumí:
a) Zajištění důvěrnosti, integrity a dostupnosti informací a dat.
b) Zajištění správnosti a neporušenosti informací a dat.
c) To, že data nejsou infikovaná virem.

§ 2

V tomto zákoně se rozumí

c) bezpečností informací zajištění důvěrnosti, integrity a dostupnosti informací a dat,



208. Varování podle zákona o kybernetické bezpečnosti:
a) Je zveřejněno na internetových stránkách Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost a oznámeno povinným osobám dle zákona o kybernetické bezpečnosti.
b) Je provedeno jednotným systémem varování a informování.
c) Je provedeno sdělovacími prostředky (rozhlasem, televizí, místním rozhlasem), tzv. mluvícími sirénami, vozidly složek integrovaného záchranného systému.

§ 12

(2) Varování Úřad zveřejní na svých internetových stránkách a oznámí je orgánům a osobám uvedeným v § 3, jejichž kontaktní údaje jsou vedeny v evidenci podle § 16 odst. 4.



209. Mezi povinnosti, které provozovatelé základních služeb musí podle zákona o kybernetické bezpečnosti po určení plnit, patří:
a) Předat Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost veškerá data.
b) Zaslat Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost kontaktní údaje.
c) Zaslat Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost plán rozvoje společnosti.

§ 16

(2) Kontaktní údaje a jejich změny oznamují

b) orgány a osoby uvedené v § 3 písm. c) až g) Úřadu.

§ 3

Orgány a osobami, kterým se ukládají povinnosti v oblasti kybernetické bezpečnosti, jsou

g) provozovatel základní služby, pokud není správcem nebo provozovatelem podle písmene f), a



210. Stavem kybernetického nebezpečí se podle zákona o kybernetické bezpečnosti rozumí:
a) Narušení bezpečnosti informací v informačních systémech nebo narušení bezpečnosti služeb anebo bezpečnosti a integrity sítí elektronických komunikací v důsledku Kybernetické bezpečnostní události.
b) Stav, ve kterém je ve velkém rozsahu ohrožena bezpečnost informací v informačních systémech nebo bezpečnost služeb elektronických komunikací anebo bezpečnost a integrita sítí elektronických komunikací, a tím by mohlo dojít k porušení nebo došlo k ohrožení zájmu České republiky ve smyslu zákona upravujícího ochranu utajovaných informací.
c) Stav, kdy neohlásí správce nebo provozovatel informačního nebo komunikačního systému kritické informační infrastruktury nebo správce nebo provozovatel významného informačního systému kybernetický bezpečnostní incident podle § 8 odst. 1 a 4.

§ 21

(1) Stavem kybernetického nebezpečí se rozumí stav, ve kterém je ve velkém rozsahu ohrožena bezpečnost informací v informačních systémech nebo bezpečnost služeb elektronických komunikací anebo bezpečnost a integrita sítí elektronických komunikací1), a tím by mohlo dojít k porušení nebo došlo k ohrožení zájmu České republiky ve smyslu zákona upravujícího ochranu utajovaných informací.



Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů

211. Žaloba proti rozhodnutí správního orgánu podle zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, je nepřípustná, jestliže:
a) Jde o rozhodnutí správního orgánu v soukromoprávní věci, vydané v mezích zákonné pravomoci správního orgánu.
b) Směřuje jen proti výroku rozhodnutí.
c) Se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí.

§ 68

Žaloba je nepřípustná také tehdy,

b) jde-li o rozhodnutí správního orgánu v soukromoprávní věci, vydané v mezích zákonné pravomoci správního orgánu,18)



212. Pokud zákon nestanoví jinak, je k řízení podle zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, věcně příslušný:
a) Krajský soud.
b) Okresní soud.
c) Nejvyšší správní soud.

§ 7

(1) Nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení věcně příslušný krajský soud.



213. Žalobce může podat žalobu na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu podle zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve lhůtě:
a) Šesti měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu, nejpozději však do dvou let od okamžiku, kdy k němu došlo.
b) Dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu, nejpozději však do dvou let od okamžiku, kdy k němu došlo.
c) Dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu, nejpozději však do pěti let od okamžiku, kdy k němu došlo.

§ 84

(1) Žaloba musí být podána do dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu. Nejpozději lze žalobu podat do dvou let od okamžiku, kdy k němu došlo.



Zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů

214. Člena Nejvyššího kontrolního úřadu může odvolat:
a) Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu na základě pravomocného rozsudku, jímž byl člen odsouzen pro úmyslný trestný čin.
b) Poslanecká sněmovna na základě pravomocného rozhodnutí Kárné komory Nejvyššího kontrolního úřadu, kterým bylo navrženo odvolání z funkce.
c) Kárná komora Nejvyššího kontrolního úřadu za závažné kárné provinění nebo opakované kárné provinění.

§ 12

(9) Výkon funkce člena Úřadu končí

c) odvoláním Poslaneckou sněmovnou na základě pravomocného rozhodnutí Kárné komory Úřadu, ve kterém bylo navrženo odvolání z funkce,



215. Ke zprávě o vývoji ekonomiky a plnění státního rozpočtu a k návrhu státního závěrečného účtu předkládaným vládou Poslanecké sněmovně:
a) Se Nejvyšší kontrolní úřad nevyjadřuje.
b) Nejvyšší kontrolní úřad vždy zpracovává a Poslanecké sněmovně předkládá stanovisko.
c) Zpracovává Nejvyšší kontrolní úřad stanovisko na vyžádání Poslanecké sněmovny nebo jejích orgánů.

§ 5

(1) Úřad zpracovává a předkládá Poslanecké sněmovně stanovisko ke zprávě o vývoji ekonomiky a plnění státního rozpočtu a k návrhu státního závěrečného účtu, včetně seznamu kontrolních závěrů, které byly podkladem pro toto stanovisko.

(2) Stanovisko ke zprávě o vývoji ekonomiky a plnění státního rozpočtu předkládá Úřad Poslanecké sněmovně ve lhůtě do 1 měsíce ode dne předložení této zprávy Poslanecké sněmovně vládou.

(3) Stanovisko k návrhu státního závěrečného účtu předkládá Úřad Poslanecké sněmovně ve lhůtě do 4 měsíců ode dne předložení tohoto návrhu Poslanecké sněmovně vládou.



216. O námitkách kontrolované osoby proti kontrolnímu protokolu rozhoduje podle zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu:
a) Senát Nejvyššího kontrolního úřadu.
b) Vedoucí skupiny kontrolujících.
c) Kolegium Nejvyššího kontrolního úřadu.

§ 14

(4) Senát Úřadu rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí o námitkách ke kontrolním protokolům, které jsou podkladem pro kontrolní závěry v jeho působnosti.

§ 27

(1) Proti kontrolnímu protokolu může kontrolovaná osoba podat námitky vedoucímu skupiny kontrolujících, a to ve lhůtě pěti pracovních dnů ode dne seznámení s kontrolním protokolem, nestanoví-li kontrolující lhůtu delší. Námitky je nutno podat písemně a musí být zdůvodněny.

(2) O námitkách rozhoduje vedoucí skupiny kontrolujících.



217. Nejvyššímu kontrolnímu úřadu:
a) Nelze poskytovat údaje ze základního registru obyvatel, pokud se jedná o osobní údaje v rozsahu jméno a příjmení.
b) Lze poskytovat údaje ze základního registru občanů, s výjimkou referenčních.
c) Lze poskytovat referenční údaje ze základního registru obyvatel.

§ 4a

(1) Úřadu jsou poskytovány pro výkon působnosti podle tohoto zákona referenční údaje ze základního registru obyvatel, kterými jsou

a) příjmení,

...



218. Prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu:
a) Nelze po dobu jejich funkčního období z funkce odvolat.
b) Může odvolat jen prezident republiky na návrh Poslanecké sněmovny.
c) Může odvolat předseda vlády na návrh kolegia Nejvyššího kontrolního úřadu.

§ 10

(8) Výkon funkce prezidenta Úřadu a viceprezidenta Úřadu končí

b) odvoláním prezidentem republiky na návrh Poslanecké sněmovny,



219. Prezident a viceprezident Nejvyššího kontrolního úřadu se ujímají funkce:
a) Jmenováním.
b) Zvolením.
c) Složením slibu.

§ 10

(5) Složením slibu se prezident Úřadu a viceprezident Úřadu ujímají funkce.



220. Nejvyšší kontrolní úřad nevykonává kontrolu:
a) Zadávání státních zakázek.
b) Plnění státního rozpočtu.
c) Zpracování tuzemských bankovek a tuzemských mincí.

§ 3

(1) Úřad vykonává kontrolu

a) hospodaření se státním majetkem a finančními prostředky vybíranými na základě zákona ve prospěch právnických osob s výjimkou prostředků vybíraných obcemi nebo kraji v jejich samostatné působnosti,

b) státního závěrečného účtu,

c) plnění státního rozpočtu,

d) hospodaření s prostředky, poskytnutými České republice ze zahraničí, a s prostředky, za něž převzal stát záruky,

e) vydávání a umořování státních cenných papírů,

f) zadávání státních zakázek.



221. Nemůže-li prezident Nejvyššího kontrolního úřadu ani viceprezident Nejvyššího kontrolního úřadu po přechodnou dobu vykonávat svoji funkci, vykonává funkci prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu:
a) Kolegium Nejvyššího kontrolního úřadu.
b) Statutární zástupce podle jednacího řádu.
c) Nejstarší člen Nejvyššího kontrolního úřadu.

§ 8

(8) Nevykonává-li prezident Úřadu ani viceprezident Úřadu po přechodnou dobu svoji funkci, vykonává funkci prezidenta Úřadu vždy nejstarší člen Úřadu.



222. Výroční zprávu předkládá prezident Nejvyššího kontrolního úřadu ke schválení:
a) Kolegiu Nejvyššího kontrolního úřadu.
b) Členům Nejvyššího kontrolního úřadu.
c) Poslanecké sněmovně.

§ 18

(1) Výroční zprávu předkládá prezident Úřadu Kolegiu Úřadu ke schválení.



223. Schválené kontrolní závěry podle zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu:
a) Nesmí být zveřejněny.
b) Zveřejňuje prezident Nejvyššího kontrolního úřadu ve Věstníku Nejvyššího kontrolního úřadu.
c) Jsou archivovány, jejich zveřejnění podléhá výlučně pravidlům zákona o archivnictví a spisové službě.

§ 30

(1) Všechny schválené kontrolní závěry zveřejňuje prezident Úřadu ve Věstníku Úřadu a zasílá je Poslanecké sněmovně, Senátu a vládě.




Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů

224. Dle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), je na dotaci ze státního rozpočtu právní nárok, pokud:
a) Tak stanoví zvláštní právní předpis.
b) Se jedná o dotaci spolufinancovanou z rozpočtu Evropské unie.
c) Žádost příjemce obsahuje všechny předepsané náležitosti.

§ 14
(1) Na dotaci nebo návratnou finanční výpomoc není právní nárok, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.


225. Jako peněžní fondy tvoří podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) organizační složka státu:
a) Rezervní fond a fond kulturních a sociálních potřeb.
b) Rezervní fond a fond národního majetku.
c) Fond kulturních a sociálních potřeb a investiční fond.

§ 48

(1) Organizační složka státu tvoří tyto peněžní fondy:

a) rezervní fond,

b) fond kulturních a sociálních potřeb.



226. Za plnění státního rozpočtu odpovídá:
a) Ministerstvo financí vládě.
b) Vláda Poslanecké sněmovně.
c) Ministerstvo financí Rozpočtovému výboru Poslanecké sněmovny.

§ 20

(1) Za plnění státního rozpočtu odpovídá vláda Poslanecké sněmovně.  ...



227. V souladu se zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) finanční úřady vykonávají správu odvodů za porušení rozpočtové kázně a penále:
a) Podle daňového řádu.
b) Podle správního řádu.
c) Podle občanského soudního řádu.

§ 44a

(11) Správu odvodů za porušení rozpočtové kázně a penále vykonávají finanční úřady podle daňového řádu24a).  ...




Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů

228. Stát:
a) Není právnickou osobou.
b) Je právnickou osobou, pokud vystupuje v právních vztazích.
c) Je právnickou osobou pouze z pohledu práva Evropské unie.

§ 6

(1) Pokud stát vystupuje jako účastník právních vztahů, je právnickou osobou.



229. Podle zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, lze právo stavby k pozemku ve vlastnictví státu zřídit:
a) Za úplatu; bezúplatně jen ve veřejném zájmu. Smluvní zřízení práva stavby vyžaduje schválení Ministerstvem financí.
b) Pouze bezúplatně. Smluvní zřízení práva stavby vyžaduje předchozí souhlas Ministerstva financí.
c) Pouze za úplatu. Smluvní zřízení práva stavby vyžaduje schválení příslušným ministerstvem.

§ 25a

(1) ... Právo stavby se zřizuje za úplatu; bezúplatně může být zřízeno jen ve veřejném zájmu. Smluvní zřízení práva stavby vyžaduje schválení Ministerstvem financí.



230. Na základě zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, je provozovatelem a správcem Centrálního registru administrativních budov:
a) Provozovatelem je Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových a správcem je Ministerstvo financí.
b) Provozovatelem i správcem je Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.
c) Provozovatelem je Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových a správcem je Ministerstvo vnitra.

§ 11

(2) V ostatních případech s majetkem uvedeným v ustanovení § 10 hospodaří Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (dále jen „Úřad“).15a)  ...

§ 14a

(1) Zřizuje se centrální registr administrativních budov, jehož správcem a provozovatelem je Úřad. ...




Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění zákona č. 183/2017 Sb.

231. Pro odebírání vzorků podle kontrolního řádu neplatí:
a) Odebírání vzorků je vždy bezplatné.
b) O každém odběru vzorku kontrolující vydává potvrzení.
c) Kontrolní orgán odebraný vzorek vrátí, je-li to možné.

§ 11

Odebrané vzorky

(1) Kontrolující může odebírat pouze nezbytně nutné množství vzorku; o odběru vzorku vydá potvrzení. Kontrolní orgán odebraný vzorek vrátí, je-li to možné.

(2) Za odebraný vzorek zaplatí kontrolní orgán osobě, jíž byl vzorek odebrán, náhradu ve výši ceny, za kterou tato osoba věc v době jejího odebrání běžně na trhu prodává; nelze-li tuto cenu určit, pak náhradu ve výši ceny, za kterou věc pořídila, případně náhradu ve výši účelně vynaložených nákladů.

(3) Nárok na náhradu podle odstavce 2 nevzniká, pokud

a) byl vzorek vrácen, anebo osoba, jíž byl vzorek odebrán, jej odmítla převzít zpět, nebo prohlásila, že jeho vrácení nebo náhradu nepožaduje, nebo

b) odebraný vzorek nesplňuje požadavky stanovené jinými právními předpisy anebo rozhodnutím nebo opatřením příslušného orgánu.



232. Přizvanou osobou je dle kontrolního řádu:
a) Zástupce kontrolovaného, který se účastní úkonů při kontrole na místě.
b) Osoba určená kontrolujícím, která se za účelem dosažení účelu kontroly na kontrole podílí.
c) Osoba vykonávající státní dozor nad výkonem kontroly.

§ 6

(1) Kontrolní orgán může k účasti na kontrole v zájmu dosažení jejího účelu přizvat fyzickou osobu (dále jen „přizvaná osoba“).



233. Kontrolující není podle kontrolního řádu oprávněn:
a) Požadovat po kontrolované osobě písemnou zprávu o odstranění nebo prevenci nedostatků zjištěných kontrolou.
b) Pořizovat obrazové nebo zvukové záznamy.
c) Požadovat po kontrolované osobě, aby na své náklady úředně ověřila kopie listin nezbytných pro dosažení účelu kontroly.

§ 8

Další práva kontrolujícího

Kontrolující je v souvislosti s výkonem kontroly dále oprávněn

a) požadovat prokázání totožnosti fyzické osoby, jež je přítomna na místě kontroly, jde-li o osobu, která plní úkoly kontrolované osoby, nebo osobu, která může přispět ke splnění účelu kontroly,

b) provádět kontrolní nákupy, odebírat vzorky, provádět potřebná měření, sledování, prohlídky a zkoušky,

c) požadovat poskytnutí údajů, dokumentů a věcí vztahujících se k předmětu kontroly nebo k činnosti kontrolované osoby (dále jen „podklady“); v odůvodněných případech může kontrolující zajišťovat originální podklady,

d) pořizovat obrazové nebo zvukové záznamy,

e) v míře nezbytné pro průběh kontroly užívat technických prostředků kontrolované osoby, a to po předchozím projednání s kontrolovanou osobou,

f) vyžadovat od kontrolované osoby a povinné osoby další součinnost potřebnou k výkonu kontroly.

§ 10

Práva a povinnosti kontrolované osoby a povinné osoby

(2) Kontrolovaná osoba je povinna vytvořit podmínky pro výkon kontroly, umožnit kontrolujícímu výkon jeho oprávnění stanovených tímto zákonem a poskytovat k tomu potřebnou součinnost a podat ve lhůtě určené kontrolujícím písemnou zprávu o odstranění nebo prevenci nedostatků zjištěných kontrolou, pokud o to kontrolující požádá.



234. Námitky proti kontrolnímu zjištění mohou být podány dle kontrolního řádu:
a) Nejpozději do 10 dnů ode dne doručení protokolu o kontrole, není-li stanovena v protokolu o kontrole lhůta delší.
b) Nejpozději do 15 dnů ode dne doručení protokolu o kontrole, není-li stanovena v protokolu o kontrole lhůta delší.
c) Nejpozději do 30 dnů ode dne doručení protokolu o kontrole, není-li stanovena v protokolu o kontrole lhůta delší.

§ 13

(1) Námitky proti kontrolnímu zjištění uvedenému v protokolu o kontrole může kontrolovaná osoba podat kontrolnímu orgánu ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení protokolu o kontrole, není-li stanovena v protokolu o kontrole lhůta delší.



235. Opožděné námitky, námitky podané neoprávněnou osobou, námitky, z nichž není zřejmé, proti jakému kontrolnímu zjištění směřují, nebo námitky, u nichž chybí odůvodnění, nadřízená osoba kontrolujícího podle kontrolního řádu:
a) Odmítne.
b) Zamítne.
c) Odloží.

§ 14

(2) Námitky, z nichž není zřejmé, proti jakému kontrolnímu zjištění směřují, nebo námitky, u nichž chybí odůvodnění, nadřízená osoba kontrolujícího zamítne jako nedůvodné. Nadřízená osoba kontrolujícího zamítne také námitky podané opožděně nebo neoprávněnou osobou.



236. Kontrola není podle kontrolního řádu ukončena:
a) Marným uplynutím lhůty pro podání námitek nebo vzdáním se práva podat námitky.
b) Dnem doručení vyřízení námitek kontrolované osobě.
c) Doručením protokolu o kontrole kontrolované osobě.

§ 18

Ukončení kontroly

Kontrola je ukončena

a) marným uplynutím lhůty pro podání námitek nebo vzdáním se práva podat námitky,

b) dnem doručení vyřízení námitek kontrolované osobě, nebo

c) dnem, ve kterém byly námitky předány k vyřízení správnímu orgánu (§ 14 odst. 3).



237. Namítat podjatost kontrolujícího nebo přizvané osoby je/jsou podle kontrolního řádu oprávněna/oprávněny:
a) Pouze kontrolovaná osoba.
b) Kontrolovaná osoba a v zákonem stanovených případech též povinná osoba.
c) Všechny osoby zúčastněné na kontrole.

§ 10

(1) Kontrolovaná osoba je oprávněna

b) namítat podjatost kontrolujícího nebo přizvané osoby,



238. Tzv. atrakce (převzetí výkonu kontroly nadřízeným správním orgánem) v režimu kontrolního řádu:
a) Není přípustná.
b) Není blíže upravena.
c) Je přípustná v odůvodněných případech.

§ 24

(1) Výkon kontroly může v odůvodněných případech převzít nadřízený správní orgán kontrolního orgánu. O této skutečnosti vyrozumí nadřízený správní orgán kontrolní orgán, který je jinak k výkonu takové kontroly příslušný.



239. Přizvaná osoba má podle kontrolního řádu povinnost:
a) Podepsat protokol o kontrole.
b) Zachovávat mlčenlivost.
c) Vyřizovat námitky proti kontrolním zjištěním.

§ 20

(1) Kontrolující nebo přizvaná osoba má povinnost zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděla v souvislosti s kontrolou nebo s úkony předcházejícími kontrole, a nezneužívat takto získaných informací.



240. Kontrola je podle kontrolního řádu kontrolním orgánem vždy zahajována:
a) Z moci úřední (ex offo).
b) Na žádost kontrolované nebo povinné osoby.
c) Na návrh třetí osoby.

§ 5

(1) Kontrolní orgán zahajuje kontrolu z moci úřední.



241. Zjistí-li kontrolující, že musí po ukončení kontroly učinit další potřebné kontrolní úkony, je oprávněn provést podle kontrolního řádu:
a) Obnovu kontroly.
b) Došetření věci.
c) Přezkumné řízení.

§ 21

(2) Je-li to na základě podaných námitek nebo k opravě zjištěných nesprávností v protokolu o kontrole zapotřebí, provede kontrolující došetření věci. ...




Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů

242. Vyznačení stupně utajení na utajované informaci musí být zachováno:
a) Po celou dobu trvání důvodů utajení.
b) Jen do doby kompromitace utajované informace.
c) Po dobu 5 let.

§ 22
...
(2) Vyznačení stupně utajení na utajované informaci musí být zachováno po celou dobu trvání důvodů utajení. ...


§ 4

Stupně utajení

Utajovaná informace se klasifikuje stupněm utajení

a) Přísně tajné, jestliže její vyzrazení neoprávněné osobě nebo zneužití může způsobit mimořádně vážnou újmu zájmům České republiky,

b) Tajné, jestliže její vyzrazení neoprávněné osobě nebo zneužití může způsobit vážnou újmu zájmům České republiky,

c) Důvěrné, jestliže její vyzrazení neoprávněné osobě nebo zneužití může způsobit prostou újmu zájmům České republiky,

d) Vyhrazené, jestliže její vyzrazení neoprávněné osobě nebo zneužití může být nevýhodné pro zájmy České republiky.



243. Zabezpečenou oblast třídy I lze na dobu nezbytně nutnou změnit na zabezpečenou oblast třídy II:
a) V mimořádných situacích (jako je stav nebezpečí nebo nouzový stav) vždy.
b) Pouze v případě, kdy je zajištěno, že k utajované informaci nemá přístup neoprávněná osoba.
c) Není to možné, neboť již vstupem do zabezpečené oblasti třídy I dochází k seznámení s utajovanou informací.

§ 25

(4) V odůvodněných případech s písemným souhlasem odpovědné osoby nebo jí pověřené osoby lze na dobu nezbytně nutnou změnit třídu I na třídu II, pokud je zajištěno, že k utajované informaci nemá přístup neoprávněná osoba.



244. Taktickou informací podle zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti je utajovaná informace:
a) Pro utajování bojových operací a taktických zákroků Armády České republiky.
b) S krátkou dobou trvání důvodu utajení.
c) S dlouhou dobou trvání důvodu utajení.

§ 35a
...
(1) Taktickou informací se pro účely tohoto zákona rozumí utajovaná informace s krátkou dobou trvání důvodu utajení. ...


245. Se změnou nebo zrušením stupně utajení národní (české) utajované informace musí souhlasit:
a) Původce.
b) Bezpečnostní ředitel.
c) Odpovědná osoba.

§ 22

(2) ... Bez souhlasu původce nebo poskytující cizí moci nesmí být stupeň utajení změněn nebo zrušen.



246. Povinnost zachovávat mlčenlivost o utajované informaci má:
a) Jen původce utajované informace.
b) Každý, kdo měl nebo má k ní přístup.
c) Jen fyzická osoba, která je držitelem osvědčení.

§ 65

(2) Každý, kdo měl nebo má přístup k utajované informaci, je povinen zachovávat o ní mlčenlivost a nesmí k ní umožnit přístup neoprávněné osobě.



247. Po zániku platnosti osvědčení fyzické osoby je tato fyzická osoba povinna:
a) Osvědčení fyzické osoby do 10 dnů skartovat za účasti bezpečnostního ředitele a vyrozumět o této skutečnosti Národní bezpečnostní úřad.
b) Odevzdat do 30 dnů osvědčení fyzické osoby Národnímu bezpečnostnímu úřadu.
c) Odevzdat do 15 dnů osvědčení fyzické osoby tomu, kdo toto osvědčení vydal.

§ 66

(1) Fyzická osoba, která má přístup k utajovaným informacím, je povinna

b) odevzdat tomu, kdo osvědčení fyzické osoby vydal, do 15 dnů své osvědčení fyzické osoby, jehož platnost zanikla podle § 56 odst. 1 písm. b), f) až i), k) nebo m),



248.  Při nálezu utajované informace je každý povinen:
a) Uschovat tuto utajovanou informaci, bez zbytečného odkladu kontaktovat Národní bezpečnostní úřad, Policii České republiky nebo zastupitelský úřad České republiky a vyčkat příjezdu kurýrní služby.
b) Neprodleně odevzdat tuto utajovanou informaci Národnímu bezpečnostnímu úřadu, Policii České republiky nebo zastupitelskému úřadu České republiky.
c) Vložit tuto utajovanou informaci do vnitřní obálky, na kterou vyznačí příslušný stupeň utajení, a následně do vnější neoznačené obálky a takto ji odeslat Národnímu bezpečnostnímu úřadu.

§ 65
...
(1) Každý je povinen neprodleně odevzdat nalezenou utajovanou informaci nebo utajovanou informaci získanou v rozporu s tímto zákonem anebo osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele, osvědčení fyzické osoby pro cizí moc nebo osvědčení podnikatele pro cizí moc (dále jen "nalezená písemnost") Úřadu, policii nebo zastupitelskému úřadu České republiky.



249. Ústřední registr utajovaných informací poskytovaných v mezinárodním styku vede:
a) Národní bezpečnostní úřad.
b) Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost.
c) Ministerstvo zahraničních věcí.

§ 6
...
(3) ... V ostatních případech splnění podmínek podle odstavce 2 ověřuje a oznámení fyzické osobě vydává Národní bezpečnostní úřad (dále jen „Úřad“) na základě odůvodněné písemné žádosti.

§ 79
(1) V registrech nebo pomocných registrech utajovaných informací se eviduje v jednacích protokolech a ukládá nebo odesílá utajovaná informace stupně utajení Přísně tajné, Tajné nebo Důvěrné poskytovaná v mezinárodním styku. V kontrolních bodech registru se tato utajovaná informace zaznamenává v pomocných jednacích protokolech a předává zpracovateli.
(2) Úřad zřizuje a vede ústřední registr utajovaných informací uvedených v odstavci 1 jím nebo jemu přímo poskytnutých a utajovaných informací, které se poskytují jeho prostřednictvím podle § 77 odst. 1 (dále jen "ústřední registr").



Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů

250. Správní orgán, který není věcně nebo místně příslušný k vyřízení došlého podání, bezodkladně:
a) Vyrozumí podatele o této skutečnosti a poučí ho o tom, na jaký správní orgán se má se svým podáním obrátit.
b) Podání usnesením postoupí příslušnému správnímu orgánu a současně o tom uvědomí podatele.
c) Podání odloží usnesením poznamenaným do spisu.

§ 12

Dojde-li podání (§ 37) správnímu orgánu, který není věcně nebo místně příslušný, bezodkladně je usnesením postoupí příslušnému správnímu orgánu a současně o tom uvědomí toho, kdo podání učinil (dále jen "podatel").  ...



251. Dle správního řádu se uložená písemnost považuje za doručenou, jestliže si ji adresát nevyzvedne:
a) Ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy byla uložena.
b) Ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena.
c) Ve lhůtě 7 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena.

§ 24

(1) Jestliže si adresát uložené písemnosti písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena, nevyzvedne, písemnost se považuje za doručenou posledním dnem této lhůty.



252. Správní orgán může doručovat na e-mailovou adresu:
a) Na požádání účastníka řízení, zejména může-li to přispět k urychlení řízení.
b) Pouze v řízeních zahajovaných na žádost.
c) Pouze písemnosti, které nejsou určeny do vlastních rukou.

§ 19

Společné ustanovení o doručování

(4) Nevylučuje-li to zákon nebo povaha věci, na požádání účastníka řízení správní orgán doručuje na adresu pro doručování nebo elektronickou adresu, kterou mu účastník řízení sdělí, zejména může-li to přispět k urychlení řízení; taková adresa může být sdělena i pro řízení, která mohou být u téhož správního orgánu zahájena v budoucnu.



253. Podle správního řádu mohou oprávněné osoby nahlížet do spisu:
a) Pouze do okamžiku, kdy rozhodnutí nabude právní moci.
b) V průběhu řízení i po nabytí právní moci rozhodnutí.
c) Jen v době po nabytí právní moci rozhodnutí.

§ 38

(1) Účastníci a jejich zástupci mají právo nahlížet do spisu, a to i v případě, že je rozhodnutí ve věci již v právní moci (§ 73). Není-li účastník zastoupen, může spolu s účastníkem nahlížet do spisu i jeho podpůrce44).



254. Nahlížet do spisu:
a) Mohou pouze účastníci řízení nebo jejich zástupci.
b) Mohou kromě účastníků nebo jejich zástupců i jiné osoby, prokáží-li právní zájem nebo jiný vážný důvod.
c) Mohou pouze oprávněné úřední osoby, které ve věci rozhodují.

§ 38

(1) Účastníci a jejich zástupci mají právo nahlížet do spisu, a to i v případě, že je rozhodnutí ve věci již v právní moci (§ 73). Není-li účastník zastoupen, může spolu s účastníkem nahlížet do spisu i jeho podpůrce44).

(2) Jiným osobám správní orgán umožní nahlédnout do spisu, prokáží-li právní zájem nebo jiný vážný důvod a nebude-li tím porušeno právo některého z účastníků, popřípadě dalších dotčených osob anebo veřejný zájem.



255. Nezaplatí-li žadatel ve stanovené lhůtě správní poplatek, k jehož zaplacení byl ve správním řízení povinen, správní orgán:
a) Podá obecnému správci daně návrh na provedení exekuce.
b) Žádost rozhodnutím zamítne.
c) Řízení o žádosti usnesením zastaví.

§ 66

(1) Řízení o žádosti správní orgán usnesením zastaví, jestliže

d) žadatel ve stanovené lhůtě nezaplatil správní poplatek, k jehož zaplacení byl v řízení povinen,



256. Mezi zajišťovací prostředky ve správním řízení patří:
a) Předvolání, předvedení, předběžné opatření, pořádková pokuta, vykázání z místa úkonu a záruka za splnění povinnosti.
b) Předvolání, předvedení, opatření obecné povahy a pořádková pokuta.
c) Předvolání, předvedení, příkaz a vykázání z místa úkonu.

Díl 4

Zajištění účelu a průběhu řízení

§ 58

Úvodní ustanovení

Správní orgán užije zajišťovací prostředky (§ 59 až 63 a § 147) pouze v případech, kdy to vyžaduje, a v rozsahu, v jakém to vyžaduje zajištění průběhu a účelu řízení.

§ 59

Předvolání

...

§ 60

Předvedení

...

§ 61

Předběžné opatření

...

§ 62

Pořádková pokuta

...

§ 63

Vykázání z místa konání úkonu

...

§ 147

Záruka za splnění povinnosti

...



257. Proti rozhodnutí odvolacího správního orgánu se dle správního řádu:
a) Lze odvolat.
b) Nelze odvolat.
c) Lze odvolat, jestliže odvolací správní orgán tímto rozhodnutím změnil rozhodnutí orgánu prvního stupně.

§ 91

(1) Proti rozhodnutí odvolacího správního orgánu se nelze dále odvolat.  ...



258. Vezme-li žadatel svou žádost zpět, správní orgán:
a) Řízení usnesením zastaví.
b) Může pokračovat v řízení a vydat rozhodnutí, vyžaduje-li to veřejný zájem.
c) tuto skutečnost poznamená do spisu a nečiní v řízení další úkony.

§ 66

(1) Řízení o žádosti správní orgán usnesením zastaví, jestliže

a) žadatel vzal svou žádost zpět; jestliže je žadatelů více, musí se zpětvzetím souhlasit všichni žadatelé; ve sporném řízení správní orgán řízení nezastaví, pokud se zpětvzetím odpůrce z vážných důvodů nesouhlasí,



259. Dle správního řádu se při doručování veřejnou vyhláškou považuje písemnost za doručenou:
a) Sedmým dnem po vyvěšení.
b) Desátým dnem po vyvěšení.
c) Patnáctým dnem po vyvěšení.

§ 25

(2) Doručení veřejnou vyhláškou se provede tak, že se písemnost, popřípadě oznámení o možnosti převzít písemnost, vyvěsí na úřední desce správního orgánu, který písemnost doručuje; na písemnosti se vyznačí den vyvěšení. Písemnost nebo oznámení se zveřejní též způsobem umožňujícím dálkový přístup. Patnáctým dnem po vyvěšení se písemnost považuje za doručenou, byla-li v této lhůtě splněna i povinnost podle věty druhé.



260. Odvolací správní orgán může napadené rozhodnutí:
a) zrušit, změnit nebo potvrdit.
b) pouze zrušit nebo potvrdit.
c) pouze změnit nebo potvrdit.

§ 90

(1) Jestliže odvolací správní orgán dojde k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo že je nesprávné,

a) napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a řízení zastaví,

b) napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a věc vrátí k novému projednání správnímu orgánu, který rozhodnutí vydal; v odůvodnění tohoto rozhodnutí vysloví odvolací správní orgán právní názor, jímž je správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, při novém projednání věci vázán; proti novému rozhodnutí lze podat odvolání, anebo

c) napadené rozhodnutí nebo jeho část změní; změnu nelze provést, pokud by tím některému z účastníků, jemuž je ukládána povinnost, hrozila újma z důvodu ztráty možnosti odvolat se; podle § 36 odst. 3 se postupuje, pouze pokud jde o podklady rozhodnutí nově pořízené odvolacím správním orgánem; je-li to zapotřebí k odstranění vad odůvodnění, změní odvolací správní orgán rozhodnutí v části odůvodnění; odvolací správní orgán nemůže svým rozhodnutím změnit rozhodnutí orgánu územního samosprávného celku vydané v samostatné působnosti.

(5) Neshledá-li odvolací správní orgán důvod pro postup podle odstavců 1 až 4, odvolání zamítne a napadené rozhodnutí potvrdí. Jestliže odvolací správní orgán změní nebo zruší napadené rozhodnutí jen zčásti, ve zbytku je potvrdí.



261. Veřejnoprávní smlouvu lze dle správního řádu vypovědět:
a) Jen tehdy, bylo-li to ve veřejnoprávní smlouvě dohodnuto.
b) Pouze v případě, změní-li se podstatně poměry, které byly rozhodující pro stanovení obsahu smlouvy.
c) Jen tehdy, je-li to nutné z důvodu ochrany veřejného zájmu.

§ 166

(2) Veřejnoprávní smlouvu lze vypovědět jen písemnou formou a jen tehdy, jestliže to bylo ve veřejnoprávní smlouvě smluvními stranami dohodnuto a jestliže byla dohodnuta výpovědní lhůta.



262. V přezkumném řízení lze zrušit nezákonné rozhodnutí:
a) Do 1 roku ode dne právní moci rozhodnutí.
b) Do 15 měsíců ode dne právní moci rozhodnutí.
c) Do 3 let ode dne právní moci rozhodnutí.

§ 97

(2) Rozhodnutí ve věci v přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po uplynutí 15 měsíců ode dne právní moci rozhodnutí ve věci. Probíhá-li přezkumné řízení, správní orgán je usnesením zastaví. Usnesení se pouze poznamená do spisu.



263. Ústní jednání je dle správního řádu:
a) Vždy neveřejné.
b) Veřejné, pokud správní orgán neurčí, že jednání nebo jeho část jsou neveřejné.
c) Neveřejné, pokud zákon nestanoví nebo správní orgán neurčí, že jednání nebo jeho část jsou veřejné.

§ 49

(2) Ústní jednání je neveřejné, pokud zákon nestanoví nebo správní orgán neurčí, že jednání nebo jeho část jsou veřejné. 



264. Proti usnesením nebo jiným úkonům exekučního správního orgánu, proti kterým se nelze odvolat, může povinný nebo jiná osoba, které z tohoto úkonu vyplývá povinnost, podat:
a) Námitky.
b) Stížnost.
c) Rozklad.

§ 117

(1) Proti usnesením nebo jiným úkonům exekučního správního orgánu, proti kterým se nelze odvolat, může povinný nebo jiná osoba, které z tohoto úkonu vyplývá povinnost, podat námitky.



265. Účastník správního řízení může mít v téže věci současně:
a) Pouze jednoho zmocněnce.
b) Více zmocněnců.
c) Více zmocněnců, pokud s tím správní orgán souhlasí.

§ 33

(1) ... V téže věci může mít účastník současně pouze jednoho zmocněnce.



266. Odpor je řádným opravným prostředkem proti:
a) Usnesení.
b) Příkazu.
c) Rozhodnutí, které vydal ústřední správní úřad, ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu v prvním stupni.

§ 150

(3) Proti příkazu může ten, jemuž se povinnost ukládá, podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne oznámení příkazu.  ...



267. Dle správního řádu se spis zakládá:
a) Pouze tehdy, rozhodne-li tak úřední osoba.
b) Pouze tehdy, je-li možné ve věci podat opravný prostředek.
c) V každé věci.

§ 17

(1) V každé věci se zakládá spis. ...




Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

268. Archivem podle zákona o archivnictví a spisové službě se rozumí:
a) Zařízení podle tohoto zákona, které slouží k dlouhodobému ukládání archiválií a péči o ně.
b) Zařízení nebo místnost, ve kterých veřejnoprávní nebo soukromoprávní původce dlouhodobě ukládá písemnosti vzešlé z jeho činnosti.
c) Zařízení shromažďující archiválie veřejnoprávních i soukromoprávních původců a osobností veřejného života, které pak na základě vlastních vnitřních předpisů poskytuje veřejnosti.

§ 2

Pro účely tohoto zákona se rozumí

c) archivem zařízení podle tohoto zákona, které slouží k ukládání archiválií a péči o ně,



269. Vnitřní předpis správního úřadu stanovující základní pravidla pro manipulaci s dokumenty a skartační řízení se nazývá:
a) Zákon o archivnictví a spisové službě.
b) Spisový řád.
c) Kancelářský řád.

§ 2
Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí
...
p) spisovým řádem vnitřní předpis stanovící základní pravidla pro manipulaci s dokumenty a skartační řízení,


Zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich

270. Pokus přestupku:
a) Je vždy trestný.
b) Není trestný.
c) Je trestný, pokud tak stanoví zákon.

§ 6

(3) Pokus přestupku je trestný, pokud tak stanoví zákon, a to stejně jako dokonaný přestupek.



271. Mezi správní tresty nepatří:
a) Trest odnětí svobody.
b) Pokuta.
c) Zveřejnění rozhodnutí o přestupku.

§ 35

Druhy správních trestů

Za přestupek lze uložit správní trest

a) napomenutí,

b) pokuty,

c) zákazu činnosti,

d) propadnutí věci nebo náhradní hodnoty,

e) zveřejnění rozhodnutí o přestupku.



272. Ochrannými opatřeními jsou:
a) Omezující opatření a zabrání věci nebo náhradní hodnoty.
b) Zákaz činnosti a omezující opatření.
c) Propadnutí věci nebo náhradní hodnoty a zákaz činnosti.

§ 51

Druhy ochranných opatření

Ochranná opatření jsou

a) omezující opatření a

b) zabrání věci nebo náhradní hodnoty.



273. Řízení o přestupku je zahájeno:
a) Dnem, kdy oznámení o přestupku došlo správnímu orgánu.
b) Dnem, kdy byl založen spis v dané věci.
c) Doručením oznámení o zahájení řízení podezřelému z přestupku nebo ústním vyhlášením takového oznámení.

§ 78

(2) Řízení je zahájeno doručením oznámení o zahájení řízení podezřelému z přestupku nebo ústním vyhlášením takového oznámení.



274. Jestliže spáchání skutku, o němž se vede řízení, nebylo obviněnému prokázáno, správní orgán:
a) Vydá rozhodnutí o tom, že obviněný je nevinný.
b) Řízení usnesením zastaví.
c) Věc odloží.

§ 86

(1) Správní orgán usnesením zastaví řízení, jestliže

c) spáchání skutku, o němž se vede řízení, nebylo obviněnému prokázáno,



275. Obviněný v odvolání nebo v průběhu odvolacího řízení:
a) Může uvádět nové skutečnosti nebo důkazy.
b) Nemůže uvádět nové skutečnosti nebo důkazy.
c) Může uvádět nové skutečnosti nebo důkazy pouze tehdy, jde-li o takové skutečnosti nebo důkazy, které nemohl uplatnit dříve.

§ 97

(1) Obviněný může v odvolání nebo v průběhu odvolacího řízení uvádět nové skutečnosti nebo důkazy. ...





4. okruh – Právo Evropské unie

276. Mezi orgány Evropské unie dle čl. 13 Smlouvy o Evropské unii patří:
a) Účetní dvůr.
b) Hospodářský a sociální výbor.
c) Výbor regionů.

Článek 13
1. Unie má institucionální rámec, jehož cílem je podporovat její hodnoty, sledovat její cíle, sloužit jejím zájmům, zájmům jejích občanů a zájmům členských států, jakož i zajišťovat soudržnost, účinnost a kontinuitu jejích politik a činností. Orgány Unie jsou:
— Evropský parlament,
— Evropská rada,
— Rada,
— Evropská komise (dále jen „Komise“),
— Soudní dvůr Evropské unie,
— Evropská centrální banka,
— Účetní dvůr.


277. Účetní dvůr provádí kontrolu účetnictví Evropské unie. Skládá se:
a) Z jednoho státního příslušníka každého členského státu.
b) Z důvěryhodných osob jmenovaných Evropským parlamentem.
c) Z osob jmenovaných Evropskou radou na základě konsenzu.

SFEU
ODDÍL 7
ÚČETNÍ DVŮR
Článek 285
(bývalý článek 246 Smlouvy o ES)
Účetní dvůr provádí kontrolu účetnictví Unie.

Skládá se z jednoho státního příslušníka každého členského státu. Jeho členové vykonávají své funkce naprosto nezávisle v obecném zájmu Unie.



278. Nestanoví-li Smlouva o Evropské unii a Smlouva o fungování Evropské unie jinak, rozhoduje Evropská rada:
a) Kvalifikovanou většinou.
b) Prostou většinou.
c) Konsenzem.

SEU
Článek 15

4. Nestanoví-li Smlouvy jinak, rozhoduje Evropská rada konsensem.



279. Soudní dvůr Evropské unie a Účetní dvůr mají své sídlo v:
a) Haagu a Bruselu.
b) Lucemburku.
c) Štrasburku.

SFEU
PROTOKOL (č. 6)
d) Soudní dvůr Evropské unie má sídlo v Lucemburku.
e) Účetní dvůr má sídlo v Lucemburku.



280. Vnitrostátní parlamenty:
a) Se nepodílejí na činnosti Evropské unie.
b) Jsou informovány orgány Evropské unie a jsou jim postupovány návrhy legislativních aktů.
c) Spolurozhodují výlučně o otázkách, které se týkají hospodářské a měnové unie a měnové politiky členských států, jejichž měnou je euro.

SEU
Článek 12
Vnitrostátní parlamenty aktivně přispívají k dobrému fungování Unie těmito způsoby:
a) jsou informovány orgány Unie a jsou jim postupovány návrhy legislativních aktů Unie v souladu s Protokolem o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii;
SFEU
Článek 2
Návrhy legislativních aktů zasílané Evropskému parlamentu a Radě se postupují vnitrostátním parlamentům.



281. Blokační menšinu v Radě Evropské unie musí tvořit minimálně:
a) Čtyři členové Rady Evropské unie.
b) Pět členů Rady Evropské unie.
c) Šest členů Rady Evropské unie.

SEU
Článek 16
...
Blokační menšinu musí tvořit nejméně čtyři členové Rady, jinak se kvalifikovaná většina považuje za dosaženou.



282. Soudní dvůr Evropské unie:
a) Zajišťuje dodržování práva při výkladu a provádění smluv, na nichž je Evropská unie založena.
b) Zajišťuje uplatňování Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie, jakož i opatření přijatých orgány Evropské unie na jejich základě.
c) Vykonává společně s Evropským parlamentem legislativní a rozpočtovou funkci.

SEU
Článek 19
1. Soudní dvůr Evropské unie se skládá ze Soudního dvora, Tribunálu a specializovaných soudů. Zajišťuje dodržování práva při výkladu a provádění Smluv.



283. Listina základních práv Evropské unie:
a) Rozšiřuje pravomoci Evropské unie vymezené ve Smlouvě o Evropské unii a ve Smlouvě o fungování Evropské unie.
b) Nerozšiřuje pravomoci Evropské unie vymezené ve Smlouvě o Evropské unii a ve Smlouvě o fungování Evropské unie.
c) Je platná jen pro některé členské státy.

SEU
Článek 6
(bývalý článek 6 Smlouvy o EU)
1. Unie uznává práva, svobody a zásady obsažené v Listině základních práv Evropské unie ze dne 7. prosince 2000, ve znění upraveném dne 12. prosince 2007 ve Štrasburku, jež má stejnou právní sílu jako Smlouvy.
Listina nijak nerozšiřuje pravomoci Unie vymezené ve Smlouvách.



284. Evropská unie nemá výlučnou pravomoc v oblasti:
a) Celní unie.
b) Společné obchodní politiky.
c) Školství.

SFEU
Článek 3
1. Unie má výlučnou pravomoc v těchto oblastech:
a) celní unie;
b) stanovení pravidel hospodářské soutěže nezbytných pro fungování vnitřního trhu;
c) měnová politika pro členské státy, jejichž měnou je euro;
d) zachování biologických mořských zdrojů v rámci společné rybářské politiky;
e) společná obchodní politika.



285. Mezi práva a povinnosti občanů Evropské unie stanovených smlouvami, na nichž je Evropská unie založena, nepatří:
a) Právo svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států.
b) Právo volit hlavu státu v členském státě, ve kterém mají prokazatelně trvalý pobyt nejméně po dobu pěti let.
c) Právo volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu a v obecních volbách v členském státě, v němž mají bydliště, za stejných podmínek jako státní příslušníci tohoto státu.

SFEU
Článek 20
(bývalý článek 17 Smlouvy o ES)
2. Občané Unie mají práva a povinnosti stanovené Smlouvami. Mají mimo jiné:
a) právo svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států;
b) právo volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu a v obecních volbách v členském státě, v němž mají bydliště, za stejných podmínek jako státní příslušníci tohoto státu;
c) na území třetí země, kde členský stát, jehož jsou státními příslušníky, nemá své zastoupení, právo na diplomatickou a konzulární ochranu kterýmkoli členským státem za stejných podmínek jako státní příslušníci tohoto státu;
d) petiční právo k Evropskému parlamentu, právo obracet se na evropského veřejného ochránce práv a právo obracet se na orgány a poradní instituce Unie v jednom z jazyků Smluv a obdržet odpověď ve stejném jazyce.
Tato práva se vykonávají za podmínek a v mezích stanovených Smlouvami a opatřeními přijatými na jejich základě.



286. Evropská komise vykonává své funkce:
a) Zcela nezávisle.
b) V závislosti na pokynech členských států.
c) V závislosti na pokynech Evropského parlamentu.

SEU
Článek 17
3. Funkční období Komise je pětileté.
Členové Komise jsou vybíráni podle celkové způsobilosti a evropanství z osob, které poskytují veškeré záruky nezávislosti.
Komise vykonává své funkce zcela nezávisle.



287. Každý občan Evropské unie:
a) Má petiční právo k Evropskému parlamentu.
b) Se může v krajních případech a prostřednictvím národního státu obracet na veřejného ochránce práv, a to v anglickém či francouzském jazyce.
c) Se může sám a bez omezení obracet na Soudní dvůr Evropské unie.

SFEU
Článek 24
(bývalý článek 21 Smlouvy o ES)
...
Každý občan Unie má petiční právo k Evropskému parlamentu v souladu s článkem 227.
Každý občan Unie se může obracet na veřejného ochránce práv ustanoveného v souladu s článkem 228.
Každý občan Unie se může písemně obracet v jednom z jazyků uvedených v čl. 55 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii na každý orgán nebo instituci, který je uveden v tomto článku nebo v článku 13 Smlouvy o Evropské unii, a má právo obdržet odpověď ve stejném jazyce.
SEU
Článek 55
(bývalý článek 53 Smlouvy o EU)
1. Tato smlouva, sepsaná v jediném vyhotovení v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, irském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském a švédském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost, bude uložena v archivu vlády Italské republiky, která předá její ověřený opis všem vládám ostatních signatářských států.


288. Vnitřní trh zahrnuje prostor bez vnitřních hranic, v němž je zajištěn volný pohyb:
a) Zboží, osob, služeb a kapitálu.
b) Osob, investic, nerostných surovin a služeb.
c) Informací, osob, zboží a služeb.

SFEU
Článek 26
(bývalý článek 14 Smlouvy o ES)
2. Vnitřní trh zahrnuje prostor bez vnitřních hranic, v němž je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu v souladu s ustanoveními Smluv.



289. Smlouva o fungování Evropské unie zavádí pojem občanství Unie. To znamená, že:
a) Občan členského státu, pokud má zájem, může o toto občanství požádat.
b) Občanství Unie automaticky nahradilo občanství členských států.
c) Občanství Unie doplňuje občanství státu, nenahrazuje je.

SEU
Článek 9
Ve všech svých činnostech dodržuje Unie zásadu rovnosti svých občanů, kterým se dostává od jejích orgánů, institucí a jiných subjektů stejné pozornosti. Občanem Unie je každá osoba, která má státní příslušnost členského státu.
Občanství Unie doplňuje občanství členského státu, nenahrazuje je.

SFEU
Článek 20
1. Zavádí se občanství Unie. Každá osoba, která má státní příslušnost členského státu, je občanem Unie. Občanství Unie doplňuje občanství členského státu, nenahrazuje je.


290. Zásada proporcionality znamená, že:
a) Obsah ani forma činnosti orgánů Evropské unie nesmí překročit rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů smluv, na nichž je Evropská unie založena.
b) Orgány Evropské unie mohou jednat pouze v případě a za podmínek stanovených Smlouvou o Evropské unii a současně, pokud konkrétní pravomoc není svěřena členským státům.
c) Členské státy se navzájem respektují a pomáhají si při plnění úkolů vyplývajících ze smluv, na nichž je Evropská unie založena.

SEU
Článek 5
(bývalý článek 5 Smlouvy o ES)
4. Podle zásady proporcionality nepřekročí obsah ani forma činnosti Unie rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů Smluv.
Orgány Unie uplatňují zásadu proporcionality v souladu s Protokolem o používání zásad subsidiarity a proporcionality.



291. Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii (EURATOM) podepsaná v roce 1957 nabyla platnosti:
a) Ve stejném roce jako byla podepsána.
b) V roce 1958.
c) Nenabyla nikdy platnosti.

292. Které orgány Evropské unie přijímají řádným legislativním postupem společně na návrh Evropské komise nařízení, směrnice a rozhodnutí?
a) Rada a Evropská rada.
b) Evropský parlament a Rada.
c) Evropská rada a Účetní dvůr.

SEU
Článek 14
1. Evropský parlament vykonává společně s Radou legislativní a rozpočtovou funkci.
Článek 16
1. Rada vykonává společně s Evropským parlamentem legislativní a rozpočtovou funkci.
SFEU
Článek 289
1. Řádný legislativní postup spočívá v tom, že Evropský parlament a Rada přijímají společně na návrh Komise nařízení, směrnice nebo rozhodnutí. Tento postup je vymezen v článku 294.



293. Evropská unie má pravomoc provádět činnosti, jimiž podporuje, koordinuje nebo doplňuje činnosti členských států. Mezi oblasti těchto činností nepatří:
a) Cestovní ruch.
b) Zachování biologických mořských zdrojů v rámci společné rybářské politiky.
c) Civilní ochrana.

SFEU
Článek 6
Unie má pravomoc provádět činnosti, jimiž podporuje, koordinuje nebo doplňuje činnosti členských států. Oblasti těchto činností na evropské úrovni jsou:
a) ochrana a zlepšování lidského zdraví;
b) průmysl;
c) kultura;
d) cestovní ruch;
e) všeobecné vzdělávání, odborné vzdělávání, mládež a sport;
f) civilní ochrana;
g) správní spolupráce.



294. Legislativní akty přijaté orgány Evropské unie se vyhlašují:
a) V Úředním věstníku Evropské unie.
b) Ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.
c) Ve Věstníku směrnic a nařízení Evropské unie.

SFEU
Článek 297
(bývalý článek 254 Smlouvy o ES)
1. Legislativní akty přijaté řádným legislativním postupem podepisuje předseda Evropského parlamentu a předseda Rady.
Legislativní akty přijaté zvláštním legislativním postupem podepisuje předseda orgánu, který je přijal.
Legislativní akty se vyhlašují v Úředním věstníku Evropské unie. ...



295. Výkon pravomocí Evropské unie se řídí zásadami:
a) Subsidiarity a občanské iniciativy.
b) Loajální spolupráce a humanismu.
c) Subsidiarity a proporcionality.

SEU
Článek 5
(bývalý článek 5 Smlouvy o ES)
1. Vymezení pravomocí Unie se řídí zásadou svěření pravomocí. Výkon těchto pravomocí se řídí zásadami subsidiarity a proporcionality.



296. Evropská unie je založena na Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie. Tyto dvě smlouvy jsou vůči sobě v následujícím vztahu:
a) Obě smlouvy mají stejnou právní sílu.
b) Smlouva o Evropské unii je nadřazena Smlouvě o fungování Evropské unie.
c) Smlouva o fungování Evropské unie je nadřazena Smlouvě o Evropské unii..

SEU
Článek 1
(bývalý článek 1 Smlouvy o EU) ( 1 )
...
Unie je založena na této smlouvě a na Smlouvě o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouvy“). Tyto dvě smlouvy mají stejnou právní sílu. Unie nahrazuje Evropské společenství a je jeho nástupkyní.



297. Dovozní nebo vývozní cla a poplatky s rovnocenným účinkem jsou mezi členskými státy Evropské unie:
a) Zakázány.
b) Povoleny.
c) Zakázány s výjimkou případů stanovených ve Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie.

SFEU
Článek 30
(bývalý článek 25 Smlouvy o ES)
Dovozní nebo vývozní cla a poplatky s rovnocenným účinkem jsou mezi členskými státy zakázány. Tento zákaz se vztahuje také na cla fiskální povahy.



298. Jedním z principů fungování Evropské unie je zásada subsidiarity. Subsidiarita znamená:
a) Právo institucí Evropské unie zasahovat do vnitřních věcí členských států Evropské unie.
b) Evropská unie je oprávněna jednat jen tehdy, nelze-li daného cíle dosáhnout efektivněji členskými státy na úrovni ústřední, regionální či místní.
c) Rozhodování v zájmu ústředních institucí bez ohledu na zájmy nižších úrovní.

SEU
Článek 5
(bývalý článek 5 Smlouvy o ES)
3. Podle zásady subsidiarity jedná Unie v oblastech, které nespadají do její výlučné pravomoci, pouze tehdy a do té míry, pokud cílů zamýšlené činnosti nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy na úrovni ústřední, regionální či místní, ale spíše jich, z důvodu jejího rozsahu či účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie.



299. Funkční období Evropské komise je:
a) Čtyřleté.
b) Pětileté.
c) Šestileté.

SEU
Článek 17
3. Funkční období Komise je pětileté.



300. Evropská centrální banka má sídlo:
a) V Haagu.
b) V Bruselu.
c) Ve Frankfurtu nad Mohanem.

SFEU
PROTOKOL (č. 6)
i) Evropská centrální banka má sídlo ve Frankfurtu.



Nahoru Otázky č. 1 až 100 Otázky č. 101 až 200 Otázky č. 201 až 300