Svatá cesta z Prahy do Staré Boleslavi

3. stavuňk: Bechyňská kaple


Předchozí stavuňk
Následující stavuňk (nedochovaný)
Následující stavuňk (dochovaný)

Invokace:
Svatá Panno panen

Donátor: Jan Norbert, říšský hrabě ze Šternberka. Erb.


Podle poutního místa: klášter Bechyně, socha Piety


Modlitby:

Vesel se královno bechyňská!

Svatá Panno panen Maria / jejížto svatý obraz / kterýž se ctí v Bechyni / byv od kacířů potupně chován / těžkými pokutami zázračně je potrestal: prosím tebe / skrze tvé svaté na tento svět narození / rač mi tu milost od Pána Boha vyprositi / ať nikdy nic nečiním / co by se tobě a tvému milému Synu / Pánu mému / Ježíši Kristu nelíbilo. Smiluj se nade mnou / nyní i v hodinu mé smrti; nebo od tvého narození rostlo s tebou milosrdenství. Čehož k vyžádání a k tvé cti říkám: Zdrávas Maria.

Sv. Václave / tebe svatá Lidmila hned od dětinství tvého k sobě na starost přijala / aby tě po křesťansku vychovala / abys se zlých pohanských mravů od své pohanské matky nenaučil / a pro horlivost / kterou měla v víře křesťanské / nechtěla dopustiti, aby tě která pohanka mlékem aneb rukama chovala / prosím tebe / vypros nám tu milost od Boha / ať máme mysl vždy odvrácenou od zbytečného a nepotřebného obcování s kacíři: ale ať v té víře / a v těch dobrých skutcích / kterým nás svatá katolická církev učí / stále trváme / a Pánu Bohu sloužíme až do své smrti. Amen.

Modlitby v Tannerově knize česky, německy a latinsky.

Obrázek z Tannerovy knihy.
Výjev zachycuje v pozadí křest sv. Václava, v popředí scénu odevzdání sv. Václava na výchovu sv. Ludmile.

Umístění:
Kaple se nezachovala. Podle wikipedie stála přibližně zde, podle via-sancta.cz někde zde a podle mě taky někde tady.

Kříž Viae sanctae Marianae je zde.

Kaple na starých mapách:
-
Plán pozemků koupených pro invalidovnu (1731?) - kaple Virgo Virginum.
- Les environs (1750-1770),
-
Vojenský letní tábor císařské armády 1774,
- Prag und seine Umgebungen (?) 1823,
Militaerish Topographisher Plan, pozdější verze (1822),
- Praha - okolí Invalidovny 1831.
Umgebungen der königl. Hauptstadt Prag (1850 - 1862). Via-sancta.cz čísluje kaple takto.
- Okolí pražské 1851.
Podle Wikipedie je kaple zakreslena na mapě I. vojenského mapování (já ji nevidím) a byla zřejmě zbořena při stavbě Rakouské severozápadní dráhy (1872), protože v místech, kde stála, je na II. vojenském mapování zakreslena tato trať. A je vidět na vedutě od Lorenze Janschy (1803-1807).
Na další vedutě jsou patrně taky dvě kapličky na břehu Vltavy.

František Kneidl ve svých Dějinách města Karlína vydaných v roce 1923 poznámce na str. 270 uvádí: "... dnešní kaplička sv. Václava u silnice poblíž invalidovny jest v nedávných letech přestavěná kaple, jedna ze zmíněných již 44 kaplí u svaté cesty do Staré Boleslavi. Byla čelem obrácena k povýšené hrázi trati dráhy severozápadní, která trať běží v těch místech po území staré cesty brandýské."
Píše o dodnes stojící kapličce sv. Václava na někdejším traťovém náspu.
Tato kaplička
- na plánu Prahy (1944): výřez, porovnávací mapa - zakliknout 1944,
- v pozemkovém katastru: výřez, mapa (zapnout Pozemkový katastr).
Malba sv. Václava byla obnovena (vytvořena?) teprve po roce 1990, předtím byla dlouhá léta naprosto nezřetelná. Kaple byla opravena v roce 2005 z iniciativy radnice Prahy 8.
Lucie Strolená ve své bakalářské práci uvádí, že na tomto místě stávala původní druhá kaple Svaté cesty.

Fotografie.

Katastrální území Karlín, parcela č. 841/41.
Vlastníkem této kapličky je Hlavní město Praha, správa je svěřena Městské části Praha 8.

Památkový katalog:
Kulturní památka, rejst. č. ÚSKP 41437/1-2102,
kat. č. 1000153548.
Památkově chráněno od 3. května 1958.
Výklenková kaple vznikla pravděpodobně kolem poloviny 19. století. Obraz sv. Václava, inspirovaný stylem beuronského školy, je z roku 1929.
Edikulová kaplička na cihelném soklu, jejíž rámec toskánských pilastrů je dvakrát odstupněný. Pilastry nesou kladí s nápisem "Uťeš smutné odweď wše zlé". Trojúhelníkový tympanon má vpadlé střední pole. Na jeho vrcholu je kříž, po stranách dvě kamenné koule na soklech. Malovaná figura sv. Václava je oblečena ve zbroji, v pravé ruce třímá praporec s motivem Staroboleslavského paládia, v levé drží štít s orlicí.
Klasicistní objekt se typologicky přibližuje k výklenkovým barokním kaplím lemujícím poutní cestu do Staré Boleslavi.
Evidenční list nemovité kulturní památky.


Zdroje:
KNEIDL František: Dějiny města Karlína, online.
STROLENÁ Lucie: Svatá cesta (Via sancta) z Pražské katedrály do Staré Boleslavi, Diplomová práce, Fakulta Humanitních studií – Univarzita Karlova v Praze, Praha 2009.

ags.cuzk.cz/archiv
books.google.cz 
digitaliknihovna.cz
dveprahy.cz
chartae-antiquae.cz
katalog.ahmp.cz
kramerius.cuni.cz
mapy.cz
nahlizenidokn.cuzk.cz
natur.cuni.cz/geografie/mapova-sbirka
oldmaps.geolab.cz
pamatkovykatalog.cz
via-sancta.cz
wikipedia.cz

Nahoru Předchozí stavuňk Následující stavuňk (nedochovaný) Následující stavuňk (dochovaný) Cesta k následujícímu dochovanému stavuňku pěšky a na kole.

O.A.M.D.G.