Svatá cesta z Prahy do Staré Boleslavi
4. stavuňk: Brněnská kaple
Předchozí stavuňk
Následující stavuňk
Invokace: Matko Kristova.
Donátor: František Karel hrabě Liebsteinský z Kolovrat, moravský zemský hejtman. Erb.
Podle poutního místa: zobrazena ikona moravské Madony, Panna Maria Svatotomská.
Modlitby:
Vesel se královno brněnská!
Matko Kristova / ano
všech nás nejmilejší Matko Maria /
jejížto svatý obraz / nyní v Brně moravském
městě zůstávající od sv.
Lukáše malován / z Konstantinopole do
Mediolánu / a odtud od Fridricha prvního císaře
Vladislavovi českému králi dán / od Karla čtvrtého císaře léta Páně
třináctistého padesátého
šestého Janovi moravskému markraběti bratru jeho
darován byl / od něhož se do kláštera
sv. Tomáše v Brně dostal: prosím tebe
skrze tvé nad med sladší jméno MARIA / rač mi tu
milost od Pána Boha vyprositi / ať Kristus Pán tvůj
nejmilejší syn ráčí mne do počtu
svých vyvolených přijmouti. Čehož k
vyžádání / a k tvé cti říkám:
Zdrávas Maria.
Sv.
Václave / jejž kněz Pavel svaté Lidmily
kaplan a tvůj milý a bedlivý pěstoun jak pobožnosti / tak
latinské řeči učil / a když jsi spával; Pánu Bohu
tebe často poroučel; odkudž ty hned v svém dětinství
všemi dary Ducha sv. jsa naplněn budoucí věci
již tehdáž jsi předpovídal: vypros nám tu
milost od Boha / ať také srdce naše jest příbytek
Ducha Svatého. Amen.
Modlitby v Tannerově knize česky, německy a latinsky.
Pozn.:
Mediolán = Milán
Fridrich první = Fridrich I. Barbarossa
Vladislav = Vladislav II.
Pavel svaté Lidmily kaplan = pražský archipresbyter
Václav Hájek z Libočan k tomu píše:
Kněz Pavel, kaplan
knížecí, ten jeho pěstaunem byl a na svém loži
vedlé sebe Vácslava maje, každého dne ráno
pateřům a jiným modlitbám jeho učil. A on kněz na
každý den když vstal ráno, poklekl na svá kolena,
P. Bohu se modlil, za to prose, aby Vácslav dobrý
kníže a věrný lidu svého zprávce byl.
Ikona Moravské
Madony se dostala do Konstantinopole, později do Milána. V roce
1158 ji pak věnoval císař Fridrich našemu králi
Vladislavovi, dvě stě let poté ji Karel IV. roku 1356 věnoval
moravskému markraběti Janu Jindřichovi a od něj se dostala do
kostela svatého Tomáše.
Obrázek z Tannerovy knihy.
Výjev zachycuje v pozadí kněze a učitele Pavla, jak
bdí u Václavova lože, v popředí jak Pavel
vzdělává Václava v křesťanské víře.
Kříž Viae sanctae Marianae je zde.
Umístění:
Kaple se nezachovala. Pravděpodobné umístění podle wikipedie a podle mě.
Možné zakreslení kaple na starých mapách:
- Plán pozemků koupených pro invalidovnu (1731?) - kaple Mater Christi.
- Les environs (1750-1770),
- Vojenský letní tábor císařské armády 1774,
- Situations Plan über das unweit Prag (1777): výřez, mapa,
- Revue Manoeuvre (1804): výřez, mapa,
- Militaerish Topographisher Plan, pozdější verze (1822),
- Graenzkarte 1829,
- Praha - okolí Invalidovny 1831.
- stabilní katastr: indikační skica, originální mapa, císařský povinný otisk (1841), výřez, srovnávací mapa (zakliknout 1842), [50°05˙55¨, 14°27˙55¨],
- mapa kultur (1837-1844),
- Okolí pražské 1851,
- Umgebungen der königl. Haupstadt Prag 1850-1862
(podle wikipedie se jedná o kapli, která je vlevo od
Invalidovny před ohybem cesty, via-sancta.cz čísluje kaple takto),
- mapa okresu karlínského 1861,
- Podrobné mapy zemí Koruny české (?) (1909).
Kaple byla snad zbořena při výstavbě železniční trati
(1872-75) do dnes již neexistujícího Denisova
nádraží (Praha - Těšnov) a vlečky do
továrny Rustonka.
Každopádně v pozemkovém katastru už zakreslena není.
Podle wikipedie je kaplička svatého Václava naproti Kaislovým sadům její přenesenou replikou.
Zdroje:
KNEIDL František: Dějiny města Karlína, online.
ags.cuzk.cz/archiv
books.google.cz
digitalniknihovna.cz
dveprahy.cz
chartae-antiquae.cz
kramerius.cuni.cz
mapy.cz
natur.cuni.cz/geografie/mapova-sbirka
via-sancta.cz
wikipedia.cz
O.A.M.D.G.