Vesel se královno hájecká! Stolice
moudrosti a mistryně všech cností /
nejsvětější Panno Maria / jejížto
Lauretánský obraz a domček / ten kterýž jest v
Hájku / byl nejprvnější v Čechách a
Němcích ze všech jiných
Lauretánských domů: skrze tu bolest / kterous měla / když
tobě učedníci Kristovi povídali / že tvůj
nejmilejší syn jest od židů jat / ukrutně
svázán / a s posměchy do Jeruzaléma veden:
prosím tebe / přispěj mi k pomoci / když na Tělo / Svět / a
ďábel rozličným pokoušením
dotírají / chtíce duši mou sobě podmaniti.
Naplň mne Božskou moudrostí / ať poznám jejich lest / a
vystříhám se jejich oukladů. Čehož k
vyžádání a k tvé cti říkám:
Zdrávas Maria.
Sv.
Václave / jenž jsi ke cti Svatého Víta
Chrám Boží v Praze vystavěti dal / jehož sám
Kristus Pán
posvětiti a řezenskému biskupu zjeviti ráčil / že ten
chrám po časích hlavním chrámem bude: pros
za
nás Boha / ať také Duch svatý učiní sobě
chrám z srdcí našich / a posvětí jich tobě
na
věky. Amen.
Pozn.:
Nejstarší loreta v Čechách nebyla postavena v
Hájku, ale v Horšovském Týně. Byla
však zbořena roku 1787.
Předrománskou rotundu sv. Víta založil sv. Václav
pravděpodobně roku 929, a to jako třetí kostel v Praze. V roce
973 se stal biskupským kostelem.
Václav Hájek ve své kronice píše: A hned poslal listy své a
posly věrné k Volfgankovi, biskupu Řezenskému, aby k němu
přijel a kostel založený a postavený k poctivosti P. Bohu
a sv. Vítu posvětil. Biskup toho učiniti nemeškal, ale
hned s týmiž posly do Prahy přijel a od knížete
Vácslava velmi milostivě přivítán a ctěn. I prosil
jest kníže s velikým náboženstvím biskupa,
aby toho kostela svými modlitbami vedlé řádu
křesťanského posvětil. I řekl biskup: "Nepros, milý
kníže, však já to musím učiniti, neb sem u
vidění nočním ten kostel viděl od P. Boha mého
požehnaný a posvěcený; a řekl ke mně P. Buoh: "Jediž tam
do Prahy a dokonajž mé požehnání, neb ten kostel
blahoslaveného Víta bude vší České
země hlava a biskupství a v budúcím času i
arcibiskupství." A tak jest ten kostel posvěcen od sv. Volfganka.