Dvanáct
pražských kostelů postavených za
stržení Mariánského sloupu
17.
Základní kámen kostela v
Malešicích
O horlivé snaze vybudovat v Malešicích
kostel
svědčí už jezuita P. František Krus, když s
potěšením píše v roce 1929:
"Hodní majitelé vilky č .169 "Na
viničkách" v Malešicích
rádi nám
propůjčili svou zahrádku na bohoslužby a přišlo
40 účastníků - pro
první pokus dost mnoho. Bylo pěkné a
dojemné, jak Vám to i obrázek
naznačuje; ale přece nemůžeme vždycky bohoslužby slaviti v
zahrádce, a
proto prosíme, pomáhejte nám, abychom
i tam měli brzo kostel."
O zdejší kostel
pak usiloval "Spolek
pro vystavění katolického kostela pro
Malešice a Hrdlořezy".
Projekt kostela sv. Josefa vypracovali architekt Karel Hakl a prof. Dr.
Ing. L. Čížek. Byly postaveny základy
kostela, které 7. prosince 1947 posvětil arcibiskup Josef
Beran.
Kostel pro 500 osob měl být postaven z
prefabrikovaných
dřevěných nosníků s vyzdívkou
tvárnicemi na
zděné podezdívce. Stavbu ale firma Artisanat
bohužel
nedokončila. Po převratu v roce 1948, kdy se moci chopili
komunisté, byla stavba zastavena. Dlouhou dobu si pak na
základech kostela hrávaly děti (asi do roku
2003). Dnes na jejich
místě stojí žlutý
bytový dům a místo
připomíná jedno zastavení naučné stezky sv. Josefa.
Osamu Okamura vzpomíná, jak s maminkou a bratry
Hayatem a Tomiem
chodívali na mši svatou do domu v Chládkově ulici čp. 157,
kde bylo přízemí zařízeno jako
provizorní
kaple. Mše svatá se zde sloužila každou neděli a
vždy
bylo plno. Kaple sloužila již před druhou světovou válkou a
poslední bohoslužba se konala až ve 21. století.
Dodnes je na domě viditelný kříž.
Zdroj:
Krus František: Jde o svatováclavské
dědictví, online.
Vránková Karolína (ed.):
Malešická
kronika: z pole do metropole, 01/14 ZO ČSOP "Natura, quo vadis?",
Praha, 2024.