Dvanáct pražských kostelů postavených za stržení Mariánského sloupu

Proklik na stránky Svatá cesta - podél kapliček z Prahy do Staré Boleslavi

Proklik na stránky Úřednická zkouška




Po skončení třicetileté války nechal císař Ferdinand III. postavit v Praze Mariánský sloup jako výraz poděkování za to, že Panna Maria držela nad Prahou svoji ochrannou ruku a pomohla hrdinným obráncům, aby nepodlehli Švédům. Sloup stál od roku 1650 na rynku, který dnes nese jméno Staroměstské náměstí. Po vzniku samostaného Československa ale rozvášněný dav dne 3. listopadu 1918 Mariánský sloup strhl. Katolíci to pociťovali jako urážku nejsvětější Panny a založili Odbor pro rekonstrukci Mariánského sloupu, který shromažďoval peníze na jeho obnovu. V roce 1924 pak přišel Dr. František Nosek s myšlenkou, že by bylo možné urážku Panny Marie odčinit i jiným způsobem, např. vystavěním kostela. Předseda Odboru, biskup Antonín Podlaha, tento nápad podpořil s tím, že by bylo lepší postavit na předměstích Prahy tolik kostelů, kolik je hvězd na svatozáři Panny Marie, tedy dvanáct. Finanční prostředky sesbírané za účelem obnovení Mariánského sloupu proto byly využity na výstavbu či obnovu několika pražských kostelů. Akci se věnoval spolek Dílo blahoslavené Anežky Přemyslovny, který na vyhledával a vykupoval pozemky pro nové "římskokatolické kostely, budovy pro příslušné duchovní správy a charitativní ústavy k nim připojené" a podporoval jejich výstavbu. Jeho dílu požehnal i svatý otec Pius XI.

Kterých dvanáct kostelů na pražském předměstí vytvořilo pomyslnou svatozář Panny Marie?

Na tuto otázku odpovídají různí autoři různě. Já jsem našel zatím sedm publikací, které tyto kostely vyjmenovávají:
- přílohu č. 7 (nevím k čemu a nevím ze kdy) s názvem Mariánský sloup a nové pražské kostely na webu sekulárního františkánského řádu zde,
- knihu Strašnickou farností od počátku po současnost (Portál, Praha 2014),
- text Karla Kavičky na webu Společnosti pro obnovu Mariánského sloupu (2014) zde,
- texty Jana Bradny na webu Společnosti pro obnovu Mariánského sloupu (2015) zde, zde, zde a zde,
- knihu Petra Blažka a Vojtěcha Pokorného Duchovní střed Evropy (Muzeum Karlova mostu, Praha 2020),
- knihu Františka Reichla Vše má svůj čas (Flétna, Orlické Podhůří 2020) a
- knihu Karla Kavičky Mariánský sloup v Praze (Flétna, Orlické Podhůří 2021), online zde.

Následující tabulka ukazuje, které kostely jednotliví autoři do tohoto tuctu započítávají:
SFŘ Strašnice Bradna Blažek/Pokorný Reichel Kavička
1 Farní budova s kaplí ve Strašnicích x x x x x x
2 Svatyně Krista Krále ve Vysočanech x x x x x x
3 Kostel sv. Alžběty Durynské ve Kbelích x x x x x x
4 Kostel sv. Anežky České a patronů českých na Spořilově x x x x x x
5 Kostel Panny Marie Královny míru na Lhotce x x x x x x
6 Kaple sv. Terezičky v Kobylisích x x x x x x
7 Kostel sv. Františka z Assisi na Chodově x x x x x x
8 Kostelík sv. Františka z Assisi v Krči (U Habrovky) x x x x x x
9 Kostel sv. Jana Nepomuckého v Košířích x x x x x x
10 Kostel sv. Vojtěcha na Žižkově x x x x x
11 Kaple sv. Kláry v Troji x x x
12 Kaple sv. Václava v Thomayerově nemocnici x x x
13 Kostel sv. Václava ve Vršovicích x x x
14 Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně na Vinohradech x x x
15 Kostel sv. Prokopa v Nových Butovicích x
16 Komunitní centrum Matky Terezy v Hájích x
17 Základy kostela sv. Josefa v Malešicích x x

Na devíti kostelích se shodnou všichni, u dalších se názory liší. Je to pochopitelné: peníze vybrané na obnovu Mariánského sloupu byly využity na méně než 12 kostelů, a zároveň bylo po roce 1924 v Praze postaveno kostelů více než 12, takže má každý možnost si počet doplnit podle svého vkusu.
Škoda, že P. František Krus, velký propagátor pastorační péče na pražských periferiích, nebyl konkrétnější, když si v roce 1929 pochvaloval: "Na 7 místech se konají pravidelně nedělní bohoslužby aspoň dopoledne; na 7 místech jsou získány pozemky pro budoucí kostel, ovšem ještě nejsou všecky zaplaceny; na jiných 5 místech se vyjednává o pozemek s vyhlídkou na příznivý výsledek ...". (Krus František: Jde o svatováclavské dědictví, online.)

Pravdou však je, že ať se dívám na mapě na rozmístění kostelů z jakékoli strany, tvar svatozáře to nepřipomíná. Ale to asi záměrem otců zakladatelů ani nebylo.   

Mapa.

Máte-li další informace nebo pokud objevíte chybu, budu rád, když se mi ozvete.

Historické mapy a letecké snímky u jednotlivých kostelů jsem vzal z webu dveprahy.cz.


petr.simunek@atlas.cz