Svatá cesta z Prahy do Staré Boleslavi

7. stavuňk: Chomutovská kaple


Předchozí stavuňk
Následující stavuňk

Invokace: Matko nejčistší

Donátor: František Ignác, říšský hrabě z Rozdražova, královský rada (zmínka o něm je zde)

Podle poutního místa: Chomutov v kraji žateckém. Díky Ing. arch. Jaroslavu Pachnerovi z Chomutova víme, že se jedná o bývalé poutní místo v jezuitském kostele sv. Ignáce v Chomutově. Uctívala se zde dřevěná socha, jejíž kopii patrně vidíme nad portálem kostela.
Via-sancta.cz se mylně domnívá, že se jedná o poutní místo Květnov u Chomutova. Ale Panna Maria v Tannerově knize drží Ježíška a žezlo, zatímco Panna Maria Květnovská ne. Kromě toho podle modliteb byl obraz Panny Marie
z luteránských krajin / kde v potupě byl / do Chomutova šťastně přenesen, jenže květnovskou Pannu Marii našel pasáček v křoví. Wikipedie zase odkazuje na chomutovský kostel Nanebevzetí Panny Marie, ale tamní Panna Maria vypadá také jinak.


Modlitby:

Vesel se královno chomutovská!

Matko nejčistější / a nejsvětější Panno Maria / jejížto drahý obraz / ten kterýž se nyní v Chomutově ctí / z luteránských krajin / kde v potupě byl / do Chomutova šťastně přenesen / a pro svou hodnost / od Pána Boha rozličná dobrodiní těm / kteříž před ním tebe za pomoc žádají / prokazujícího / oslaven jest: prosím tebe / skrze to zalíbení / které Pán Bůh z tebe měl / když jsi z lásky k němu slib panenské čistoty učinila / vypros mi tu milost od Boha / ať podle svého stavu mohu zachovati čistotu / jak na duši / tak na těle. Čehož k vyžádání a k tvé cti říkám: Zdrávas Maria.

Sv. Václave / jenž přičiněním bl. Podivena tvého věrného dvořenína od českého panstva za kníže a vévodu českého knížectví vyvolen jsi byl: tvá pak bezbožná matka z panování složena jest; pomoci tvé my žádáme neb ty jsi dědic české země; smiluj se nad námi / utěš smutné / zažeň vše zlé / a vyžádej nám tu milost od Boha / ať tebe v tvých ctnostech na světě následujeme / a v nebeském království s tebou věčně kralujeme. Amen.

Augustinus Sartorius v knize Mariánský Atlas, vydaný v Praze v roce 1717, o této soše uvádí:
Panna Marie Chomutovská. Tuto sochu si v roce 1664 při dobré příležitosti vyprosil chomutovský radní pan Michael Bachmann od míšeňského luterána urozeného rytíře pana Jana Jáchyma ze Schwaninu, neboť se již dlouhou dobu vynacházela po různých koutech Fenigsbergu, sídle to řečeného rytíře, také s ní bylo ničemy, služebnictvem a především vojáky švédské armády velmi zle zacházeno, přičemž jí propíchali oči, nos, rty a bradu, pravá paže byla zmrzačena. Nelépe se vedlo Ježíškovi, jemuž byla uražena levá paže a levá noha a dokonce mu byla uříznuta i hlava. Po této milé soše též metali sněhovými koulemi a tak podobně. Navíc zmíněný pán ze Schwaninu v rozhovoru dále prohlásil, že ji nalezl v zámku již při získání panství, také ukázal místo staré kaple a ještě dodal, že tento zámek byl před dávnými časy výhradně nazýván Mariánským domem [Marien-Haus]. Ti švédští vojáci si prý z této sochy u strážního ohně tropili posměch a stavěli ji na stráž. Též ji jednou svrhli do studně. Jakým způsobem se zase dostala do zámku, již nedokázal povědět, avšak občas naháněla služebníkům, když kolem ní procházeli, hrůzu, takže se na ni zlomyslně ušklíbali. A když ji jednou dokonce chtěli strčit do kamen, tak je přepadla taková nová bázeň, že toho zanechali a opět ji postavili na předchozí místo, kde rovněž pociťovali ten strach pokaždé, když kolem procházeli. Tuto nekatolíky tak ohavně častovanou mariánskou sochu pak v roce 1669 uctil výše zmíněný pan Bachmann do tehdy nově vystaveného krásného kostela chomutovských jezuitů, kde si ji pak, poté co byla sochařem a malířem vyspravena, na zvláštním oltáři horliví katolíci tak považují, že tím má nejdobrotivější Matka dostatečný důvod, aby pozapomněla na dříve utrpené urážky.


Modlitby v Tannerově knize česky, německy a latinsky.

Obrázek z Tannerovy knihy.
Výjev zachycuje svatého Václava, jak usedá na trůn.

Pravděpodobné umístění: 50°6'25"N 14°29'16"E. Wikipedie umísťuje tuto kapli tam, kde já předpokládám kapli šestou.

Fotografie archivu Hlavního města Prahy.

Kříž Viae sanctae Marianae je zde.

Kaple na starých mapách:
- Les environs (1750-1770),
- Situations Plan über das unweit Prag (1777): výřez, mapa,
- Graenzkarte 1829,
- stabilní katastr: indikační skica, originální mapa, císařský povinný otisk (1841), výřez, interaktivní mapa (zakliknout 1842),
II. vojenské mapování (1850/51)výřez, mapa, mapa, 50°06′24″N 14°29′15″E,
- mapa Umgebungen der königl. Haupstadt Prag (1850-62),
- Plan der Gegend 1861,
- Umgebungsplan von Prag 1868-1869,
- Mapa okresních hejtmanství 1883,
- Podrobné mapy zemí Koruny české (1909),
- toposekce zde a zde a speciální mapa III. vojenského mapování 1927 a pozdější (mapový list),
- Grguričova mapa (1935): výřez, mapa,
- plán Prahy 1941,
- plán Prahy (1944): výřez, porovnávací mapa - zakliknout 1944,
- Prag, Grossblatt Nr. 403 (1945): výřez, mapa,
pozemkový katastr: výřez, mapa (zapnout Pozemkový katastr).

Kaple na leteckých snímcích:
- porovnávací mapa,
- 1945, 1953?, 1966?


Zdroje:
Sartorius, Augustinus: Mariánský Atlas, Praha 1717

ags.cuzk.cz/archiv
books.google.cz
digitalniknihovna.cz
dveprahy.cz
geology.cz
chartae-antiquae.cz
kramerius.cuni.cz
mapy.cz
mapy2.natur.cuni.cz
oldmaps.geolab.cz
via-sancta.cz
wikipedia.cz

Nahoru Předchozí stavuňk Následující stavuňk

O.A.M.D.G.