Svatá cesta z Prahy do Staré Boleslavi
7. stavuňk: Chomutovská kaple
Předchozí stavuňk
Následující stavuňk
Invokace: Matko nejčistší
Donátor:
František Ignác, říšský hrabě z
Rozdražova, královský rada (zmínka o něm je zde)
Podle poutního místa: Chomutov
v kraji žateckém. Díky Ing. arch. Jaroslavu Pachnerovi z
Chomutova víme, že se jedná o bývalé
poutní místo v jezuitském kostele sv. Ignáce v Chomutově. Uctívala se zde dřevěná socha, jejíž kopii patrně vidíme nad portálem kostela.
Via-sancta.cz se mylně domnívá, že se
jedná o poutní místo Květnov u Chomutova. Ale Panna Maria v Tannerově knize drží Ježíška a žezlo, zatímco Panna Maria Květnovská ne. Kromě toho podle modliteb byl obraz Panny Marie z luteránských krajin / kde v potupě
byl / do Chomutova šťastně přenesen, jenže květnovskou Pannu Marii našel pasáček v křoví. Wikipedie
zase odkazuje na chomutovský kostel Nanebevzetí Panny Marie, ale
tamní Panna Maria vypadá také jinak.
Modlitby:
Vesel se královno chomutovská!
Matko
nejčistější / a nejsvětější Panno Maria /
jejížto drahý obraz / ten kterýž se nyní v
Chomutově ctí / z luteránských krajin / kde v potupě
byl / do Chomutova šťastně přenesen / a pro svou hodnost / od Pána Boha
rozličná dobrodiní těm / kteříž před ním
tebe za pomoc žádají / prokazujícího / oslaven
jest: prosím tebe / skrze to zalíbení / které
Pán Bůh z tebe měl / když jsi z lásky k němu slib
panenské čistoty učinila / vypros mi tu milost od Boha / ať podle
svého stavu mohu zachovati čistotu / jak na duši / tak na
těle. Čehož k vyžádání a k tvé cti
říkám: Zdrávas Maria.
Sv. Václave /
jenž přičiněním bl. Podivena tvého
věrného dvořenína od českého panstva za
kníže a vévodu českého knížectví
vyvolen jsi byl: tvá pak bezbožná matka z
panování složena jest; pomoci tvé my
žádáme neb ty jsi dědic české země; smiluj se nad
námi / utěš smutné / zažeň vše zlé / a
vyžádej nám tu milost od Boha / ať tebe v tvých
ctnostech na světě následujeme / a v nebeském
království s tebou věčně kralujeme. Amen.
Augustinus
Sartorius v knize Mariánský Atlas, vydaný v Praze
v roce 1717, o této soše uvádí:
Panna Marie Chomutovská. Tuto
sochu si v roce 1664 při dobré příležitosti vyprosil
chomutovský radní
pan Michael Bachmann od míšeňského luterána
urozeného rytíře pana Jana
Jáchyma ze Schwaninu, neboť se již dlouhou dobu
vynacházela po různých
koutech Fenigsbergu, sídle to řečeného rytíře,
také s ní bylo ničemy,
služebnictvem a především vojáky
švédské armády velmi zle zacházeno,
přičemž jí propíchali oči, nos, rty a bradu, pravá
paže byla zmrzačena.
Nelépe se vedlo Ježíškovi, jemuž byla uražena
levá paže a levá noha a
dokonce mu byla uříznuta i hlava. Po této milé
soše též metali
sněhovými koulemi a tak podobně. Navíc
zmíněný pán ze Schwaninu v
rozhovoru dále prohlásil, že ji nalezl v zámku již
při získání panství,
také ukázal místo staré kaple a
ještě dodal, že tento zámek byl před
dávnými časy výhradně nazýván
Mariánským domem [Marien-Haus]. Ti
švédští vojáci si prý z
této sochy u strážního ohně tropili posměch a
stavěli ji na stráž. Též ji jednou svrhli do studně.
Jakým způsobem se
zase dostala do zámku, již nedokázal povědět,
avšak občas naháněla
služebníkům, když kolem ní procházeli, hrůzu,
takže se na ni zlomyslně
ušklíbali. A když ji jednou dokonce chtěli strčit do
kamen, tak je
přepadla taková nová bázeň, že toho zanechali a
opět ji postavili na
předchozí místo, kde rovněž pociťovali ten strach
pokaždé, když kolem
procházeli. Tuto nekatolíky tak ohavně častovanou
mariánskou sochu pak
v roce 1669 uctil výše zmíněný pan Bachmann
do tehdy nově vystaveného
krásného kostela chomutovských jezuitů, kde si ji
pak, poté co byla
sochařem a malířem vyspravena, na zvláštním
oltáři horliví katolíci tak
považují, že tím má nejdobrotivější
Matka dostatečný důvod, aby
pozapomněla na dříve utrpené urážky.
Modlitby v Tannerově knize česky, německy a latinsky.
Obrázek z Tannerovy knihy.
Výjev zachycuje svatého Václava, jak usedá na trůn.
Pravděpodobné umístění: 50°6'25"N 14°29'16"E. Wikipedie umísťuje tuto kapli tam, kde já předpokládám kapli šestou.
Fotografie archivu Hlavního města Prahy.
Kříž Viae sanctae Marianae je zde.
Kaple na starých mapách:
- Les environs (1750-1770),
- Situations Plan über das unweit Prag (1777): výřez, mapa,
- Graenzkarte 1829,
- stabilní katastr: indikační skica, originální mapa, císařský povinný otisk (1841), výřez, interaktivní mapa (zakliknout 1842),
- II. vojenské mapování (1850/51): výřez, mapa, mapa, 50°06′24″N 14°29′15″E,
- mapa Umgebungen der königl. Haupstadt Prag (1850-62),
- Plan der Gegend 1861,
- Umgebungsplan von Prag 1868-1869,
- Mapa okresních hejtmanství 1883,
- Podrobné mapy zemí Koruny české (1909),
- toposekce zde a zde a speciální mapa III. vojenského mapování 1927 a pozdější (mapový list),
- Grguričova mapa (1935): výřez, mapa,
- plán Prahy 1941,
- plán Prahy (1944): výřez, porovnávací mapa - zakliknout 1944,
- Prag, Grossblatt Nr. 403 (1945): výřez, mapa,
- pozemkový katastr: výřez, mapa (zapnout Pozemkový katastr).
Kaple na leteckých snímcích:
- porovnávací mapa,
- 1945, 1953?, 1966?
Zdroje:
Sartorius, Augustinus: Mariánský Atlas, Praha 1717
ags.cuzk.cz/archiv
books.google.cz
digitalniknihovna.cz
dveprahy.cz
geology.cz
chartae-antiquae.cz
kramerius.cuni.cz
mapy.cz
mapy2.natur.cuni.cz
oldmaps.geolab.cz
via-sancta.cz
wikipedia.cz
O.A.M.D.G.