Svatá cesta z Prahy do Staré Boleslavi

1. stavuňk: Staroboleslavská kaple

Následující stavuňk

Invokace: Svatá Maria

Donátor: Jan Ignác Dlouhoveský z Dlouhé Vsi, probošt metropolitní kapituly. Jeho erb.

Modlitby:

Vesel se královno boleslavská!

Svatá Maria / jejížto zázračný obraz v Staro-Boleslavském poli podivně vyvoraný od mnoha set let předivnými zázraky se stkví; prosím tebe skrze tvé od věčnosti / abys Matkou Boží byla / vyvolení / rač mi vyprositi mých hříchů odpuštění / a oučinnou milost Boží / ať nikdy žádného těžkého hříchu se nedopustím / nýbrž v svatosti života tebe následuji. Čehož k vyžádání / a k tvé cti říkám: Zdrávas Maria.


Obrázek z Tannerovy knihy.
Text: "S. Wenceslaus et S. Ludmilla, Sanctique Cyrillus et Methudius, cum B. Podivno, et Praesbytero Paulo primi cultores Matris Dei in imagine nunc Vetero Boleslaviae a miraculis celebri."
Na obrázku vidíme nahoře sv. Cyrila a Metoděje, dole nalevo sv. Václava s bl. Podivenem a nalevo sv. Ludmilu s knězem Pavlem, jak uctívají staroboleslavskou Pannu Marii.


Umístění:
Kaple se nezachovala. Názory na to, kde stála, se liší:
Podle Wikipedie (2024) stála za Poříčskou branou vlevo asi 400 metrů, tedy někde zde. Na stejném místě ji předpokládá i via-sancta.cz
Lucie Strolená ve své bakalářské práci umísťuje kapli na křižovatku ulic Sokolovská a Šaldova.
Pravděpodobné umístění podle mě.

Kříž Viae sanctae Marianae k první kapli nebyl instalován, protože cesta začíná u mariánského sloupu na Staroměstském náměstí. Tam je její první zastavení.

Kaple na starých mapách:
Abychom se lépe zorientovali, musíme se podívat, jak vypadal dnešní Karlín v minulosti.
Karlín pochopitelně při vzniku Svaté cesty ještě neexistoval. Hradby města stály někde v těch místech, kudy vede dnešní ulice s názvem Těšnov. Hradbami se procházelo Špitálskou branou, někdy nazývanou též Petrská nebo Poříčská. Stav kolem roku 1740 zakreslil na svém plánu Josef Dietzler (výřez s popisky). Vidíme, že u cesty podél Vltavy, kterou se chodilo do Staré Boleslavi, stály dvě hospody a kostel sv. Pavla.
Jak to tady vypadalo o třicet let později, v roce 1769, si můžeme živě představit díky perspektivnímu Huberově plánu Prahy. Pokud si pravou část plánu dostatečně přiblížíme, uvidíme zřetelně Špitálskou bránu (Spittel Thor), dále na východ kostel sv. Pavla (S. Petri et Pauly Kirch), hřbitov, hostinec Letzter Pfennig a úplně na kraji plánu kapličku. To je patrně první kaple Svaté cesty.
Na Huberově mapě Prahy z roku 1769 (zaškrtnout Praha 1769) sice kaple není označená, ale díky perspektivnímu plánu víme, že stále vedle hostince. Porovnáním s dnešní mapou by kaplička stála přibližně tady, ale vzhledem k nepřesnostem je třeba počítat s velkým rozptylem. (O nepřesnosti Huberovy mapy se přesvědčíme např. u Invalidovny: porovnáním map by měla stát někde tady).
František Kneidl ve svých Dějinách města Karlína na str. 149 uvádí: "Území, na němž rozkládal se špitál s hospodářskými budovami a kostel se hřbitovem, lze za dnů našich [1923] přibližně omeziti hranicemi mezi řekou, viaduktem státní dráhy, Královskou třídou a ulicí Vítkovou. Budovy byly po obou stranách staré silnice brandýsské (dnešní Pobřežní třídy), která tehda vedla od původní brány Poříčské nedaleko břehu Vltavy. Nejstarší budova - špitál - byla poblíž řeky na levé straně cesty, asi tam, kde jest nyní dům č. 216 a část továrny č. 3. Naproti přes cestu o něco dále k východu na mírném pahorku byl kostel sv. Pavla, po jeho stranách na východě a jihu rozsáhlý hřbitov. Na těch místech jest dnes veliká východní část továrny (Bernardovy) a dvoru č. 224 a řada domů s průčelím do Královské třídy ..." Mapa z doby, kdy vznikl tento popis, je tady [zdroj]. Z uvedeného vyplývá, že kostel, hospoda a kaplička stály někde tady.
(Nesmí nás překvapit, že kaplička, která stála kdysi na břehu Vltavy, měla stát na místě od dnešní Vltavy tak vzdáleném. Rameno Vltavy bylo ve 20. století zasypáno, dnes už ho připomíná jen název Pobřežní ulice.)
Podle wikipedie zde stála druhá kaple v pořadí. Já si to nemyslím, poněvadž na Huberově plánu není žádná kaple blíže hradbám vidět. Kromě toho na plánu pozemků pro Invalidovnunení u kaple Dei Genitrix (tedy u druhé kaple v pořadí) zakreslena žádná stavba, nestála tedy u hospody. Naopak, stála v úrovni východního konce Šaškova ostrova, zatímco kaple u hospody je naproti ostrovu.

- Les environs de Prague (1750-1770), výřez.
- Kaple vidět i na Zürnerově plánu Prahy 1800 (zaškrtnout Praha 1800 - čtvereček u Letzter Pfennig).
- Na situačním plánu (kolem 1800) sice kaple vidět nejsou, ale pomůže nám zorientovat se v proměně tohoto území.
- Militaerisch Topographisher Plan umísťuje kromě naší kaple, která se nachází u hostince Letzter Pfennig, ještě nějakou "kapli" blíže ku Praze. Snad je to kříž či kříže, které jsou vidět na starších mapách západně od kostela? Zde je pozdější verze tohoto plánu (1822).
- Tento objekt (kříž?) na západ od kostela je patrně vidět i na Jüttnerova mapě 1816 (Drda) výřez, interaktivní mapa (zaškrtnout Praha 1816), srovnávací mapa (zakliknout 1816).
- Jüttnerova mapa 1816 kolorovaná výřez, interaktivní mapa. Podle Wikipedie (2024) je na Jüttnerově mapě první kaple Svaté cesty.
- Na jiné Jüttnerově mapě 1816 (Národní knihovna) objekt není na náměstí, ale u hlavní ulice (jiná interaktivní mapa).
- V stabilním katastru kaple není. Můžeme si ale povšimnout půdorysu apsidy u budovy č. 68, což bude asi pozůstatek kostela sv. Pavla: originální mapa, císařský povinný otisk (asi před 1841?), indikační skica (1841), originální mapa (1841?).



Zdroje:
KNEIDL František: Dějiny města Karlína, online.
STROLENÁ Lucie: Svatá cesta (Via sancta) z Pražské katedrály do Staré Boleslavi, Diplomová práce, Fakulta Humanitních studií – Univarzita Karlova v Praze, Praha 2009.

Dudák, Vladislav: Proměny Karlína (cenovamapa.org)

ags.cuzk.cz/archiv
books.google.cz
digitalniknihovna.cz
dveprahy.cz
chartae-antiquae.cz
katalog.ahmp.cz
kramerius.cuni.cz
mapy.cz
natur.cuni.cz/geografie/mapova-sbirka
towns.hiu.cas.cz/
via-sancta.cz
wikipedia.cz
zoomviewer.toolforge.org

Nahoru

Následující stavuňk

O.A.M.D.G.