Poznámky k digitalizaci státní správy

Pořád se mluví o digitalizaci státní správy. Jako úředník se v tom naprosto ztrácím. Proto jsem se pokusil udělat si v tom trochu pořádek a uspořádat si v hlavě, o co vlastně jde.

Nejprve jsem se podíval, jaké k tomu najdu zákony.

Zdá se mi, že první zákon, který je v této souvislosti důležitý, byl zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu. Ten je dnes již zrušený, ačkoliv některé weby veřejné správy na něj stále odkazují. Zrušil a nahradil jej zákon č. 297/2016 Sb., o kterém viz níže.

Dalším zákonem z téhož roku, který je však účinný dodnes, je zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy. Název je výstižný – zákon upravuje působnost a povinnosti v této oblasti, vydávání akreditací a atestací, portál veřejné správy, státní cloud computing, Czech POINTy a vydávání výpisů z informačních systémů. Za důležité považuji toto: Za „informační systém veřejné správy“, tedy ISVS, jsou považovány prakticky veškeré úřednické informační systémy (kromě bezpečnostních, tajných apod.). Existuje „centrální místo služeb“, které je provozováno NAKITem. Umožňuje-li informační systém prokázání totožnosti toho, kdo úkon v informačním systému činí, prostřednictvím elektronické identifikace, považuje se takový úkon za podepsaný. Czech POINT je zkratkou Českého Podacího Ověřovacího Informačního Národního Terminálu. Pokud jde o výpisy, zákon upravuje, jak vydat listinný výpis z elektronické evidence (např. na Czech POINTu).

V roce 2008 vyšel zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, č. 300/2008 Sb. Já bych ho nazval zákonem o datových schránkách. Zajímavosti: Od 1. ledna 2023 se datová schránka zřídí automaticky každé právnické osobě, bez ohledu na to, jestli ji chce a jestli o tom ví. Přístup do datové schránky má statutár, resp. vedoucí orgánu veřejné moci, a dále osoby, které byly statutárem či vedoucím orgánu pověřeny („pověřené osoby“). Ministerstvo vnitra vede seznam datových schránek. Orgány veřejné správy doručují tomu, kdo datovou schránku má, prostřednictvím datové schránky (nikoliv listinně). Dokument je doručen v okamžiku, kdy se do datové schránky adresát přihlásí; pokud se nepřihlásí do 10 dnů, považuje se dokument za doručený. Úkon učiněný vůči veřejnému orgánu prostřednictvím datové schránky má stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný (ledaže by muselo podepisovat více osob). Konvertovaný dokument (výstup) má stejné právní účinky jako dokument, který byl konvertován.

 

O základních registrech pojednává zákon 111/2009 Sb. Existují čtyři základní registry:

• registr obyvatel (ROB),
• registr právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, tedy registr osob (ROS),
• registr územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN) a
• registr agend, orgánů veřejné moci, soukromoprávních uživatelů údajů a některých práv a povinností, zkráceně registr práv a povinností (RPP).

Jednotlivé agendové informační systémy veřejné správy komunikují se základními registry (zapisování a využívání údajů).

V registru obyvatel jsou jak občané ČR, tak i cizinci s trvalým nebo dlouhodobým pobytem v ČR. Spravuje ho Ministerstvo vnitra. Registr osob spravuje Český statistický úřad. RÚIAN spravuje Český úřad katastrální a zeměměřický. Správcem RPP je Ministerstvo vnitra.

 

Dalším důležitým zákonem je zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících. Veřejné rejstříky jsou: spolkový rejstřík, nadační rejstřík, rejstřík ústavů, rejstřík společenství vlastníků jednotek, obchodní rejstřík a rejstřík obecně prospěšných společností. Rejstříky vede rejstříkový soud. Zákon dále upravuje evidenci svěřeneckých fondů.

 

Musíme se také řídit evropským nařízením č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu, tzv. eIDAS. Toto nařízení platí pro celou EU, aby se elektronické transakce v jedné zemi mohly uznávat v kterékoli další zemi EU. Stanovuje podmínky pro elektronickou identifikaci a pro služby vytvářející důvěru (elektronický podpis, elektronické pečetě, elektronická časová razítka, elektronické doporučené doručování a autentizace webových stránek).

V návaznosti na eIDAS byl v ČR vydán zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Fyzická osoba podepisuje elektronickým podpisem, veřejná právnická osoba může dokument opatřit elektronickou pečetí (pokud jej nepodepisuje úředník svým podpisem). Veřejná správa k podpisu či pečeti připojuje i elektronické časové razítko.

Úrovně elektronického podpisu (od nejnižší): a) zaručený, b) uznávaný, c) kvalifikovaný. Úředník („veřejnoprávní podepisující“) může používat pouze kvalifikovaný podpis. (Občan může podepisovat úřední podání uznávaným i kvalifikovaným podpisem.)

 

Zákon č. 250/2017 Sb. pojednává o elektronické identifikaci, a to rovněž v návaznosti na eIDAS. Totožnost je možné prokázat kvalifikovaným systémem elektronické identifikace. Existuje Národní bod pro identifikaci a autentizaci, přes který se občan může elektronicky identifikovat. Tuto službu nabízejí jak stát (např. občanský průkaz s čipem, NIA ID), tak soukromí kvalifikovaní poskytovatelé (např. bankovní identita, MojeID).

 

Největší výzvou pro úředníka je však zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby. Úřady budou muset poskytovat všechny služby digitálně.

 

Na zákon o právu na digitální služby navázal zákon č. 261/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci, tzv. zákon DEPO. Ten v souvislosti s prohlubující se elektronizací státní správy změnil 160 právních předpisů.