Svatá cesta z Prahy do Staré Boleslavi

O Svaté cestě z Prahy do Staré Boleslavi

Prahu a Starou Boleslav navždy spojil hlavní patron české země, svatý Václav. V předvečer své smrti putuje z Prahy do Staré Boleslavi, aby poté, co získá korunu mučednictví, bylo jeho tělo slavně převezeno zpět ze Staré Boleslavi do Prahy.

Pouto mezi Prahou a Starou Boleslaví bylo v 17. století podtrženo vybudováním tzv. Svaté cesty (Via sancta), tedy vystavěním čtyřiačtyřiceti kapliček, které lemovaly tehdejší cestu mezi oběma městy. Pravda, tato cesta nevede přesně místy, kudy putoval kníže svatý Václav, to jí ovšem neubírá na symbolice ani významu.

Svatá cesta začínala u pražské Poříčské brány a končila u mostu přes Labe do Staré Boleslavi. Zmíněných 44 kapliček bylo stylizováno vpravdě barokně: obraz ve výklenku byl rozdělen na dvě části. V horním oblouku byla zobrazena vždy madona podle poutního místa, které dalo kapli název. (Poutní místa, jimž byly kaple zasvěceny, byla seřazena pěkně podle abecedy - od kaple Aitlické až po kapli Zbraslavskou.) V dolní, větší části byl výjev ze života svatého Václava. Nahoře v oblouku byla napsána loretánská invokace. (Loretánská litanie má právě čtyřiačtyřicet invokací.) Na levé vnitřní stěně byla napsána mariánská modlitba a na pravé stěně modlitba svatováclavská. V nice byl ještě erb a jméno donátora. Kapličky byly od sebe vzdáleny na délku Karlova mostu (nebo se to aspoň tak tradovalo).

Svatá cesta tak spojila mariánský i svatováclavský kult, neboť Stará Boleslav je jak sídlem tzv. Palladia země české, tedy milostného ochranného obrazu Panny Marie, tak místem mučednické smrti svatého knížete.

Svatou cestu vybudovali pražští jezuité, mezi nimiž vynikl Jan Tanner. Ten také vydal publikaci, v níž je každá kaplička přesně zdokumentována, takže dnes přesně víme, jak která kaplička byla vyzdobena (bohužel nevíme vždy, kde přesně stála).


Nahoru


O.A.M.D.G.