O Svaté cestě z Prahy do Staré Boleslavi
Prahu a Starou Boleslav
navždy spojil hlavní patron české země, svatý
Václav. V předvečer své smrti putuje z Prahy do
Staré Boleslavi, aby poté, co získá korunu
mučednictví, bylo jeho tělo slavně převezeno zpět ze
Staré Boleslavi do Prahy.
Pouto mezi Prahou a Starou Boleslaví bylo v 17. století
podtrženo vybudováním tzv. Svaté cesty (Via
sancta), tedy vystavěním čtyřiačtyřiceti kapliček, které
lemovaly tehdejší cestu mezi oběma městy. Pravda, tato
cesta nevede přesně místy, kudy putoval kníže
svatý Václav, to jí ovšem
neubírá na symbolice ani významu.
Svatá cesta začínala u pražské
Poříčské brány a končila u mostu přes Labe do
Staré Boleslavi. Zmíněných 44 kapliček bylo
stylizováno vpravdě barokně: obraz ve výklenku byl
rozdělen na dvě části. V horním oblouku byla zobrazena
vždy madona podle poutního místa, které dalo kapli
název. (Poutní místa, jimž byly kaple zasvěceny,
byla seřazena pěkně podle abecedy - od kaple Aitlické až po
kapli Zbraslavskou.) V dolní, větší části
byl výjev ze života svatého Václava. Nahoře v
oblouku byla napsána loretánská invokace.
(Loretánská litanie má právě čtyřiačtyřicet
invokací.) Na levé vnitřní stěně byla
napsána mariánská modlitba a na pravé stěně
modlitba svatováclavská. V nice byl ještě erb a
jméno donátora. Kapličky byly od sebe vzdáleny na
délku Karlova mostu (nebo se to aspoň tak tradovalo).
Svatá cesta tak spojila mariánský i
svatováclavský kult, neboť Stará Boleslav je jak
sídlem tzv. Palladia země české, tedy milostného
ochranného obrazu Panny Marie, tak místem
mučednické smrti svatého knížete.
Svatou cestu vybudovali pražští jezuité, mezi
nimiž vynikl Jan Tanner. Ten také vydal publikaci, v níž
je každá kaplička přesně zdokumentována, takže dnes
přesně víme, jak která kaplička byla vyzdobena (bohužel
nevíme vždy, kde přesně stála).
O.A.M.D.G.