Obecná část úřednické zkoušky
NERUČÍM ZA TO, ŽE JSEM SE NESPLETL NEBO ŽE OTÁZKY JSOU STÁLE AKTUÁLNÍ!!!
Pokud zjistíte, že mám v odpovědích
chybu nebo že se otázky změnily, prosím kontaktujte mě (petr.simunek@atlas.cz),
podle svých časových možností se s tím něco
pokusím udělat.
OTÁZKY Č. 201 AŽ 300
201. Zákon o zpracování osobních údajů:
a) Stanoví kvalifikační požadavky na pověřence pro
ochranu osobních údajů s působností pro Českou
republiku.
b) Stanoví kvalifikační požadavky na pověřence pro
ochranu osobních údajů jmenované veřejnými
subjekty působícími v České republice.
c) Nestanoví kvalifikační požadavky na pověřence pro ochranu osobních údajů.
§ 14
Jmenování pověřence pro ochranu osobních údajů
Povinnost
jmenovat pověřence pro ochranu osobních údajů podle čl.
37 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) 2016/679 mají kromě orgánů
veřejné moci také orgány zřízené
zákonem, které plní zákonem
stanovené úkoly ve veřejném zájmu.
202. Zákon o zpracování osobních
údajů, stanoví, že spravujícím
orgánem je orgán veřejné moci
příslušný k plnění úkolu za
účelem předcházení,
vyhledávání a odhalování
trestné činnosti, stíhání trestných
činů, výkonu trestů a ochranných opatření,
zajišťování bezpečnosti České republiky
nebo veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti,
včetně pátrání po osobách a věcech,:
a) Včetně zpravodajské služby a obecní policie.
b) Není-li zpravodajskou službou nebo obecní policií.
c) S výjimkou soudů všech stupňů a státního zastupitelství.
§ 24
(1) Nestanoví-li
zákon jinak, ustanovení této hlavy se
použijí při zpracování osobních
údajů, které je nezbytné pro plnění
úkolu a výkon veřejné moci
spravujícího orgánu stanovených
jinými zákony5) za
účelem předcházení,
vyhledávání a odhalování
trestné činnosti, stíhání trestných
činů, výkonu trestů a ochranných opatření,
zajišťování bezpečnosti České republiky
nebo zajišťování veřejného pořádku a
vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po
osobách a věcech.
(2) Pro
účely této hlavy se použije čl. 4 body 1 až 6, 8, 9, 12
až 15 a 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady
(EU) 2016/679 obdobně.
(3) Spravujícím
orgánem se rozumí orgán veřejné moci
příslušný k plnění úkolu
uvedeného v odstavci 1, který není zpravodajskou službou nebo obecní policií.
Zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a
o změně souvisejících zákonů (zákon o
kybernetické bezpečnosti), ve znění
pozdějších předpisů
203. Kybernetickou bezpečnostní událostí podle zákona o kybernetické bezpečnosti:
a) Jsou pravidelná setkání národního
a vládního CERT. Jedná se o významnou
bezpečnostní událost strategického charakteru
nezbytnou pro zajišťování kybernetické
bezpečnosti.
b) Jsou pravidelné reporty o kybernetických incidentech.
Jedná se o bezpečnostní událost politického
charakteru nezbytnou pro Bezpečnostní radu státu.
c) Je událost, která
může způsobit narušení bezpečnosti informací v
informačních systémech nebo narušení
bezpečnosti služeb anebo bezpečnosti a integrity sítí
elektronických komunikací.
§ 7
(1) Kybernetickou
bezpečnostní událostí je událost,
která může způsobit narušení bezpečnosti
informací v informačních systémech nebo
narušení bezpečnosti služeb anebo bezpečnosti a integrity
sítí elektronických komunikací1).
204. Kritickou informační infrastrukturou podle zákona o kybernetické bezpečnosti rozumíme:
a) Informační systémy, na nichž jsou vytvářeny,
uchovávány a přenášeny utajované
informace.
b) Veškeré informační systémy
fungující a operující na
území České republiky. Dohromady tvoří
síť kritických systémů stěžejních pro
suverénní fungování státu.
c) Prvek nebo systém prvků
kritické infrastruktury v odvětví komunikační a
informační systémy v oblasti kybernetické
bezpečnosti.
§ 2
V tomto zákoně se rozumí
b) kritickou
informační infrastrukturou prvek nebo systém prvků
kritické infrastruktury v odvětví komunikační a
informační systémy2) v oblasti kybernetické bezpečnosti,
205. Vládní CERT podle zákona o kybernetické bezpečnosti:
a) Vyhodnocuje údaje o
kybernetických bezpečnostních událostech a
kybernetických bezpečnostních incidentech z
kritické informační infrastruktury, informačního
systému základní služby, významných
informačních systémů a dalších
informačních systémů veřejné správy.
b) Předkládá kontrolnímu orgánu
zprávu o činnosti Národního úřadu pro
kybernetickou a informační bezpečnost. Zpráva o činnosti
Národního úřadu pro kybernetickou a
informační bezpečnost je výhradně technického
rázu, jelikož kybernetická bezpečnost je ryze
technickým tématem. Vládní CERT zde
zodpovídá za informovanost čelních představitelů
ČR v oblasti kybernetické bezpečnosti.
c) Přijímá oznámení kontaktních
údajů od poskytovatelů digitální služby a
poskytovatelů služby elektronických komunikací a tyto
údaje eviduje a uchovává.
§ 20
Vládní CERT jako součást Úřadu
a) přijímá
oznámení kontaktních údajů od orgánů
a osob uvedených v § 3 písm. c) až g),
b) přijímá
hlášení o kybernetických
bezpečnostních incidentech od orgánů a osob
uvedených v § 3 písm. c) až g),
c) vyhodnocuje
údaje o kybernetických bezpečnostních
událostech a kybernetických bezpečnostních
incidentech z kritické informační infrastruktury,
informačního systému základní služby,
významných informačních systémů a
dalších informačních systémů veřejné
správy,
d) poskytuje orgánům a osobám uvedeným v § 3 písm. c) až g) metodickou podporu a pomoc,
e) poskytuje
součinnost orgánům a osobám uvedeným v § 3
písm. c) až g) při výskytu kybernetického
bezpečnostního incidentu a kybernetické
bezpečnostní události,
f) přijímá
podněty a údaje od orgánů a osob uvedených v
§ 3 a od jiných orgánů a osob a tyto podněty a
údaje vyhodnocuje,
g) přijímá údaje od provozovatele národního CERT a tyto údaje vyhodnocuje,
h) přijímá
údaje od orgánů, které vykonávají
působnost v oblasti kybernetické bezpečnosti v zahraničí,
a tyto údaje vyhodnocuje,
i) poskytuje
podle § 9 odst. 4 provozovateli národního CERT,
orgánům vykonávajícím působnost v oblasti
kybernetické bezpečnosti v zahraničí a jiným
osobám působícím v oblasti kybernetické
bezpečnosti údaje z evidence incidentů,
j) provádí hodnocení zranitelností v oblasti kybernetické bezpečnosti,
k) informuje
bez uvedení identifikačních údajů
ohlašovatele příslušný orgán
jiného členského státu o kybernetickém
bezpečnostním incidentu, který má
významný dopad na kontinuitu poskytování
základních služeb v tomto členském státě
nebo se dotýká poskytování
digitálních služeb v tomto členském státě,
přičemž zachovává bezpečnost a obchodní
zájmy ohlašovatele,
l) přijímá
hlášení o kybernetickém
bezpečnostním incidentu od orgánů a osob
neuvedených v § 3; vládní CERT
hlášení zpracovává, a pokud to jeho
kapacity umožňují a jedná se o kybernetický
bezpečnostní incident s významným dopadem,
poskytuje orgánům nebo osobám dotčeným
kybernetickým bezpečnostním incidentem metodickou
podporu, pomoc a součinnost,
m) plní roli týmu CSIRT podle příslušného předpisu Evropské unie12) a
n) spolupracuje s týmy CSIRT jiných členských států.
§ 3
Orgány a osobami, kterým se ukládají povinnosti v oblasti kybernetické bezpečnosti, jsou
a) poskytovatel služby elektronických komunikací a subjekt zajišťující síť elektronických komunikací1), pokud není orgánem nebo osobou podle písmene b),
b) orgán
nebo osoba zajišťující významnou
síť, pokud nejsou správcem nebo provozovatelem
komunikačního systému podle písmene d),
c) správce a provozovatel informačního systému kritické informační infrastruktury,
d) správce a provozovatel komunikačního systému kritické informační infrastruktury,
e) správce a provozovatel významného informačního systému,
f) správce
a provozovatel informačního systému
základní služby, pokud nejsou správcem nebo
provozovatelem podle písmene c) nebo d),
g) provozovatel základní služby, pokud není správcem nebo provozovatelem podle písmene f), a
h) poskytovatel digitální služby.
206. Který ústřední správní
orgán se zabývá oblastí kybernetické
bezpečnosti?
a) Národní bezpečnostní úřad.
b) Bezpečnostní informační služba.
c) Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost.
§ 2
V tomto zákoně se rozumí
k) provozovatelem
základní služby orgán nebo osoba, která
poskytuje základní službu a která je určena Národním
úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost
(dále jen „Úřad“) podle § 22a;
pro účely plnění informační povinnosti podle
příslušného předpisu Evropské unie8) se
za provozovatele základní služby považují
též orgány a osoby uvedené v § 3 písm.
c) a d),
§ 21a
(1) Zřizuje se Úřad se sídlem v Brně jako ústřední správní úřad pro oblast kybernetické bezpečnosti a
pro vybrané oblasti ochrany utajovaných informací
podle zákona o ochraně utajovaných informací a o
bezpečnostní způsobilosti. Příjmy a výdaje
Úřadu tvoří samostatnou kapitolu státního
rozpočtu.
207. Bezpečností informací se podle zákona o kybernetické bezpečnosti rozumí:
a) Zajištění důvěrnosti, integrity a dostupnosti informací a dat.
b) Zajištění správnosti a neporušenosti informací a dat.
c) To, že data nejsou infikovaná virem.
§ 2
V tomto zákoně se rozumí
c) bezpečností informací zajištění důvěrnosti, integrity a dostupnosti informací a dat,
208. Varování podle zákona o kybernetické bezpečnosti:
a) Je zveřejněno na
internetových stránkách Národního
úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost a
oznámeno povinným osobám dle zákona o
kybernetické bezpečnosti.
b) Je provedeno jednotným systémem varování a informování.
c) Je provedeno sdělovacími prostředky (rozhlasem,
televizí, místním rozhlasem), tzv.
mluvícími sirénami, vozidly složek
integrovaného záchranného systému.
§ 12
(2) Varování
Úřad zveřejní na svých internetových
stránkách a oznámí je orgánům a
osobám uvedeným v § 3, jejichž kontaktní
údaje jsou vedeny v evidenci podle § 16 odst. 4.
209. Mezi povinnosti, které provozovatelé
základních služeb musí podle zákona o
kybernetické bezpečnosti po určení plnit, patří:
a) Předat Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost veškerá data.
b) Zaslat Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost kontaktní údaje.
c) Zaslat Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost plán rozvoje společnosti.
§ 16
(2) Kontaktní údaje a jejich změny oznamují
b) orgány a osoby uvedené v § 3 písm. c) až g) Úřadu.
§ 3
Orgány a osobami, kterým se ukládají povinnosti v oblasti kybernetické bezpečnosti, jsou
g) provozovatel základní služby, pokud není správcem nebo provozovatelem podle písmene f), a
210. Stavem kybernetického nebezpečí se podle zákona o kybernetické bezpečnosti rozumí:
a) Narušení bezpečnosti informací v
informačních systémech nebo narušení
bezpečnosti služeb anebo bezpečnosti a integrity sítí
elektronických komunikací v důsledku Kybernetické
bezpečnostní události.
b) Stav, ve kterém je ve
velkém rozsahu ohrožena bezpečnost informací v
informačních systémech nebo bezpečnost služeb
elektronických komunikací anebo bezpečnost a integrita
sítí elektronických komunikací, a
tím by mohlo dojít k porušení nebo
došlo k ohrožení zájmu České republiky ve
smyslu zákona upravujícího ochranu
utajovaných informací.
c) Stav, kdy neohlásí správce nebo provozovatel
informačního nebo komunikačního systému
kritické informační infrastruktury nebo správce
nebo provozovatel významného informačního
systému kybernetický bezpečnostní incident podle
§ 8 odst. 1 a 4.
§ 21
(1) Stavem
kybernetického nebezpečí se rozumí stav, ve
kterém je ve velkém rozsahu ohrožena bezpečnost
informací v informačních systémech nebo bezpečnost
služeb elektronických komunikací anebo bezpečnost a
integrita sítí elektronických komunikací1),
a tím by mohlo dojít k porušení nebo
došlo k ohrožení zájmu České republiky ve
smyslu zákona upravujícího ochranu
utajovaných informací.
Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů
211. Žaloba proti rozhodnutí správního
orgánu podle zákona č. 150/2002 Sb., soudní
řád správní, je nepřípustná,
jestliže:
a) Jde o rozhodnutí
správního orgánu v soukromoprávní
věci, vydané v mezích zákonné pravomoci
správního orgánu.
b) Směřuje jen proti výroku rozhodnutí.
c) Se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí.
§ 68
Žaloba je nepřípustná také tehdy,
b) jde-li
o rozhodnutí správního orgánu v
soukromoprávní věci, vydané v mezích
zákonné pravomoci správního orgánu,18)
212. Pokud zákon nestanoví jinak, je k
řízení podle zákona č. 150/2002 Sb., soudní
řád správní, věcně příslušný:
a) Krajský soud.
b) Okresní soud.
c) Nejvyšší správní soud.
§ 7
(1) Nestanoví-li
tento nebo zvláštní zákon jinak, je k
řízení věcně příslušný
krajský soud.
213. Žalobce může podat žalobu na ochranu před nezákonným
zásahem, pokynem nebo donucením správního
orgánu podle zákona č. 150/2002 Sb., soudní
řád správní, ve lhůtě:
a) Šesti měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o
nezákonném zásahu, nejpozději však do dvou
let od okamžiku, kdy k němu došlo.
b) Dvou měsíců ode dne, kdy se
žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu, nejpozději
však do dvou let od okamžiku, kdy k němu došlo.
c) Dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o
nezákonném zásahu, nejpozději však do pěti
let od okamžiku, kdy k němu došlo.
§ 84
(1) Žaloba
musí být podána do dvou měsíců ode dne, kdy
se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu.
Nejpozději lze žalobu podat do dvou let od okamžiku, kdy k němu
došlo.
Zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším
kontrolním úřadu, ve znění
pozdějších předpisů
214. Člena Nejvyššího kontrolního úřadu může odvolat:
a) Prezident Nejvyššího kontrolního
úřadu na základě pravomocného rozsudku,
jímž byl člen odsouzen pro úmyslný trestný
čin.
b) Poslanecká sněmovna na
základě pravomocného rozhodnutí
Kárné komory Nejvyššího
kontrolního úřadu, kterým bylo navrženo
odvolání z funkce.
c) Kárná komora Nejvyššího
kontrolního úřadu za závažné
kárné provinění nebo opakované
kárné provinění.
§ 12
(9) Výkon funkce člena Úřadu končí
c) odvoláním
Poslaneckou sněmovnou na základě pravomocného
rozhodnutí Kárné komory Úřadu, ve
kterém bylo navrženo odvolání z funkce,
215. Ke zprávě o vývoji ekonomiky a plnění
státního rozpočtu a k návrhu
státního závěrečného účtu
předkládaným vládou Poslanecké sněmovně:
a) Se Nejvyšší kontrolní úřad nevyjadřuje.
b) Nejvyšší
kontrolní úřad vždy zpracovává a
Poslanecké sněmovně předkládá stanovisko.
c) Zpracovává Nejvyšší
kontrolní úřad stanovisko na
vyžádání Poslanecké sněmovny nebo
jejích orgánů.
§ 5
(1) Úřad
zpracovává a předkládá Poslanecké
sněmovně stanovisko ke zprávě o vývoji ekonomiky a
plnění státního rozpočtu a k návrhu
státního závěrečného účtu, včetně
seznamu kontrolních závěrů, které byly podkladem
pro toto stanovisko.
(2) Stanovisko
ke zprávě o vývoji ekonomiky a plnění
státního rozpočtu předkládá Úřad
Poslanecké sněmovně ve lhůtě do 1 měsíce ode dne
předložení této zprávy Poslanecké sněmovně
vládou.
(3) Stanovisko
k návrhu státního závěrečného
účtu předkládá Úřad Poslanecké
sněmovně ve lhůtě do 4 měsíců ode dne předložení tohoto
návrhu Poslanecké sněmovně vládou.
216. O námitkách kontrolované osoby proti
kontrolnímu protokolu rozhoduje podle zákona o
Nejvyšším kontrolním úřadu:
a) Senát Nejvyššího kontrolního úřadu.
b) Vedoucí skupiny kontrolujících.
c) Kolegium Nejvyššího kontrolního úřadu.
§ 14
(4) Senát Úřadu rozhoduje o odvolání proti
rozhodnutí o námitkách ke kontrolním
protokolům, které jsou podkladem pro kontrolní
závěry v jeho působnosti.
§ 27
(1) Proti
kontrolnímu protokolu může kontrolovaná osoba podat
námitky vedoucímu skupiny kontrolujících, a
to ve lhůtě pěti pracovních dnů ode dne seznámení
s kontrolním protokolem, nestanoví-li
kontrolující lhůtu delší. Námitky je
nutno podat písemně a musí být zdůvodněny.
(2) O námitkách rozhoduje vedoucí skupiny kontrolujících.
217. Nejvyššímu kontrolnímu úřadu:
a) Nelze poskytovat údaje ze základního registru
obyvatel, pokud se jedná o osobní údaje v rozsahu
jméno a příjmení.
b) Lze poskytovat údaje ze základního registru občanů, s výjimkou referenčních.
c) Lze poskytovat referenční údaje ze základního registru obyvatel.
§ 4a
(1) Úřadu
jsou poskytovány pro výkon působnosti podle tohoto
zákona referenční údaje ze
základního registru obyvatel, kterými jsou
a) příjmení,
...
218. Prezidenta Nejvyššího kontrolního
úřadu a viceprezidenta Nejvyššího
kontrolního úřadu:
a) Nelze po dobu jejich funkčního období z funkce odvolat.
b) Může odvolat jen prezident republiky na návrh Poslanecké sněmovny.
c) Může odvolat předseda vlády na návrh kolegia Nejvyššího kontrolního úřadu.
§ 10
(8) Výkon funkce prezidenta Úřadu a viceprezidenta Úřadu končí
b) odvoláním prezidentem republiky na návrh Poslanecké sněmovny,
219. Prezident a viceprezident Nejvyššího kontrolního úřadu se ujímají funkce:
a) Jmenováním.
b) Zvolením.
c) Složením slibu.
§ 10
(5) Složením slibu se prezident Úřadu a viceprezident Úřadu ujímají funkce.
220. Nejvyšší kontrolní úřad nevykonává kontrolu:
a) Zadávání státních zakázek.
b) Plnění státního rozpočtu.
c) Zpracování tuzemských bankovek a tuzemských mincí.
§ 3
(1) Úřad vykonává kontrolu
a) hospodaření
se státním majetkem a finančními prostředky
vybíranými na základě zákona ve prospěch
právnických osob s výjimkou prostředků
vybíraných obcemi nebo kraji v jejich samostatné
působnosti,
b) státního závěrečného účtu,
c) plnění státního rozpočtu,
d) hospodaření
s prostředky, poskytnutými České republice ze
zahraničí, a s prostředky, za něž převzal stát
záruky,
e) vydávání a umořování státních cenných papírů,
f) zadávání státních zakázek.
221. Nemůže-li prezident Nejvyššího
kontrolního úřadu ani viceprezident
Nejvyššího kontrolního úřadu po
přechodnou dobu vykonávat svoji funkci, vykonává
funkci prezidenta Nejvyššího kontrolního
úřadu:
a) Kolegium Nejvyššího kontrolního úřadu.
b) Statutární zástupce podle jednacího řádu.
c) Nejstarší člen Nejvyššího kontrolního úřadu.
§ 8
(8) Nevykonává-li
prezident Úřadu ani viceprezident Úřadu po přechodnou
dobu svoji funkci, vykonává funkci prezidenta
Úřadu vždy nejstarší člen Úřadu.
222. Výroční zprávu předkládá
prezident Nejvyššího kontrolního
úřadu ke schválení:
a) Kolegiu Nejvyššího kontrolního úřadu.
b) Členům Nejvyššího kontrolního úřadu.
c) Poslanecké sněmovně.
§ 18
(1) Výroční
zprávu předkládá prezident Úřadu Kolegiu
Úřadu ke schválení.
223. Schválené kontrolní závěry podle
zákona o Nejvyšším kontrolním
úřadu:
a) Nesmí být zveřejněny.
b) Zveřejňuje prezident
Nejvyššího kontrolního úřadu ve
Věstníku Nejvyššího kontrolního
úřadu.
c) Jsou archivovány, jejich zveřejnění
podléhá výlučně pravidlům zákona o
archivnictví a spisové službě.
§ 30
(1) Všechny
schválené kontrolní závěry zveřejňuje
prezident Úřadu ve Věstníku Úřadu a
zasílá je Poslanecké sněmovně, Senátu a
vládě.
Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o
změně některých souvisejících zákonů
(rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších
předpisů
224. Dle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových
pravidlech a o změně některých souvisejících
zákonů (rozpočtová pravidla), je na dotaci ze
státního rozpočtu právní nárok,
pokud:
a) Tak stanoví zvláštní právní předpis.
b) Se jedná o dotaci spolufinancovanou z rozpočtu Evropské unie.
c) Žádost příjemce obsahuje všechny předepsané náležitosti.
§ 14
(1) Na dotaci nebo návratnou finanční výpomoc není
právní nárok, pokud zvláštní
právní předpis nestanoví jinak.
225. Jako peněžní fondy tvoří podle zákona č.
218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně
některých souvisejících zákonů
(rozpočtová pravidla) organizační složka státu:
a) Rezervní fond a fond kulturních a sociálních potřeb.
b) Rezervní fond a fond národního majetku.
c) Fond kulturních a sociálních potřeb a investiční fond.
§ 48
(1) Organizační složka státu tvoří tyto peněžní fondy:
a) rezervní fond,
b) fond kulturních a sociálních potřeb.
226. Za plnění státního rozpočtu odpovídá:
a) Ministerstvo financí vládě.
b) Vláda Poslanecké sněmovně.
c) Ministerstvo financí Rozpočtovému výboru Poslanecké sněmovny.
§ 20
(1) Za plnění státního rozpočtu odpovídá vláda Poslanecké sněmovně. ...
227. V souladu se zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových
pravidlech a o změně některých souvisejících
zákonů (rozpočtová pravidla) finanční úřady
vykonávají správu odvodů za porušení
rozpočtové kázně a penále:
a) Podle daňového řádu.
b) Podle správního řádu.
c) Podle občanského soudního řádu.
§ 44a
(11) Správu
odvodů za porušení rozpočtové kázně a
penále vykonávají finanční úřady
podle daňového řádu24a). ...
Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a
jejím vystupování v právních
vztazích, ve znění pozdějších předpisů
228. Stát:
a) Není právnickou osobou.
b) Je právnickou osobou, pokud vystupuje v právních vztazích.
c) Je právnickou osobou pouze z pohledu práva Evropské unie.
§ 6
(1) Pokud stát vystupuje jako účastník právních vztahů, je právnickou osobou.
229. Podle zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České
republiky a jejím vystupování v
právních vztazích, lze právo stavby k
pozemku ve vlastnictví státu zřídit:
a) Za úplatu; bezúplatně
jen ve veřejném zájmu. Smluvní
zřízení práva stavby vyžaduje
schválení Ministerstvem financí.
b) Pouze bezúplatně. Smluvní zřízení
práva stavby vyžaduje předchozí souhlas Ministerstva
financí.
c) Pouze za úplatu. Smluvní zřízení
práva stavby vyžaduje schválení
příslušným ministerstvem.
§ 25a
(1) ...
Právo stavby se zřizuje za úplatu; bezúplatně může
být zřízeno jen ve veřejném zájmu.
Smluvní zřízení práva stavby vyžaduje
schválení Ministerstvem financí.
230. Na základě zákona č. 219/2000 Sb., o majetku
České republiky a jejím vystupování v
právních vztazích, je provozovatelem a
správcem Centrálního registru
administrativních budov:
a) Provozovatelem je Úřad pro zastupování
státu ve věcech majetkových a správcem je
Ministerstvo financí.
b) Provozovatelem i správcem je Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.
c) Provozovatelem je Úřad pro zastupování
státu ve věcech majetkových a správcem je
Ministerstvo vnitra.
§ 11
(2) V
ostatních případech s majetkem uvedeným v
ustanovení § 10 hospodaří Úřad pro
zastupování státu ve věcech majetkových
(dále jen „Úřad“).15a) ...
§ 14a
(1) Zřizuje
se centrální registr administrativních budov,
jehož správcem a provozovatelem je Úřad. ...
Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění zákona č. 183/2017 Sb.
231. Pro odebírání vzorků podle kontrolního řádu neplatí:
a) Odebírání vzorků je vždy bezplatné.
b) O každém odběru vzorku kontrolující vydává potvrzení.
c) Kontrolní orgán odebraný vzorek vrátí, je-li to možné.
§ 11
Odebrané vzorky
(1) Kontrolující může odebírat pouze nezbytně nutné množství vzorku; o
odběru vzorku vydá potvrzení. Kontrolní
orgán odebraný vzorek vrátí, je-li to
možné.
(2) Za odebraný vzorek zaplatí kontrolní orgán
osobě, jíž byl vzorek odebrán, náhradu ve
výši ceny, za kterou tato osoba věc v době jejího
odebrání běžně na trhu prodává; nelze-li
tuto cenu určit, pak náhradu ve výši ceny, za
kterou věc pořídila, případně náhradu ve
výši účelně vynaložených nákladů.
(3) Nárok na náhradu podle odstavce 2 nevzniká, pokud
a) byl
vzorek vrácen, anebo osoba, jíž byl vzorek
odebrán, jej odmítla převzít zpět, nebo
prohlásila, že jeho vrácení nebo náhradu
nepožaduje, nebo
b) odebraný
vzorek nesplňuje požadavky stanovené jinými
právními předpisy anebo rozhodnutím nebo
opatřením příslušného orgánu.
232. Přizvanou osobou je dle kontrolního řádu:
a) Zástupce kontrolovaného, který se účastní úkonů při kontrole na místě.
b) Osoba určená
kontrolujícím, která se za účelem
dosažení účelu kontroly na kontrole podílí.
c) Osoba vykonávající státní dozor nad výkonem kontroly.
§ 6
(1) Kontrolní
orgán může k účasti na kontrole v zájmu
dosažení jejího účelu přizvat fyzickou osobu
(dále jen „přizvaná osoba“).
233. Kontrolující není podle kontrolního řádu oprávněn:
a) Požadovat po kontrolované osobě písemnou zprávu
o odstranění nebo prevenci nedostatků zjištěných
kontrolou.
b) Pořizovat obrazové nebo zvukové záznamy.
c) Požadovat po kontrolované
osobě, aby na své náklady úředně ověřila kopie
listin nezbytných pro dosažení účelu kontroly.
§ 8
Další práva kontrolujícího
Kontrolující je v souvislosti s výkonem kontroly dále oprávněn
a) požadovat
prokázání totožnosti fyzické osoby, jež je
přítomna na místě kontroly, jde-li o osobu, která
plní úkoly kontrolované osoby, nebo osobu,
která může přispět ke splnění účelu kontroly,
b) provádět
kontrolní nákupy, odebírat vzorky, provádět
potřebná měření, sledování,
prohlídky a zkoušky,
c) požadovat
poskytnutí údajů, dokumentů a věcí
vztahujících se k předmětu kontroly nebo k činnosti
kontrolované osoby (dále jen „podklady“); v
odůvodněných případech může kontrolující
zajišťovat originální podklady,
d) pořizovat obrazové nebo zvukové záznamy,
e) v
míře nezbytné pro průběh kontroly užívat
technických prostředků kontrolované osoby, a to po
předchozím projednání s kontrolovanou osobou,
f) vyžadovat od kontrolované osoby a povinné osoby další součinnost potřebnou k výkonu kontroly.
§ 10
Práva a povinnosti kontrolované osoby a povinné osoby
(2) Kontrolovaná osoba je povinna vytvořit
podmínky pro výkon kontroly, umožnit
kontrolujícímu výkon jeho oprávnění
stanovených tímto zákonem a poskytovat k tomu
potřebnou součinnost a podat
ve lhůtě určené kontrolujícím písemnou
zprávu o odstranění nebo prevenci nedostatků
zjištěných kontrolou, pokud o to
kontrolující požádá.
234. Námitky proti kontrolnímu zjištění
mohou být podány dle kontrolního řádu:
a) Nejpozději do 10 dnů ode dne doručení protokolu o kontrole,
není-li stanovena v protokolu o kontrole lhůta
delší.
b) Nejpozději do 15 dnů ode dne
doručení protokolu o kontrole, není-li stanovena v
protokolu o kontrole lhůta delší.
c) Nejpozději do 30 dnů ode dne doručení protokolu o kontrole,
není-li stanovena v protokolu o kontrole lhůta
delší.
§ 13
(1) Námitky
proti kontrolnímu zjištění uvedenému v
protokolu o kontrole může kontrolovaná osoba podat
kontrolnímu orgánu ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení protokolu o kontrole, není-li stanovena v protokolu o kontrole lhůta delší.
235. Opožděné námitky, námitky podané
neoprávněnou osobou, námitky, z nichž není
zřejmé, proti jakému kontrolnímu
zjištění směřují, nebo námitky, u nichž
chybí odůvodnění, nadřízená osoba
kontrolujícího podle kontrolního řádu:
a) Odmítne.
b) Zamítne.
c) Odloží.
§ 14
(2) Námitky,
z nichž není zřejmé, proti jakému
kontrolnímu zjištění směřují, nebo
námitky, u nichž chybí odůvodnění,
nadřízená osoba kontrolujícího zamítne jako nedůvodné. Nadřízená osoba kontrolujícího zamítne také námitky podané opožděně nebo neoprávněnou osobou.
236. Kontrola není podle kontrolního řádu ukončena:
a) Marným uplynutím lhůty pro podání
námitek nebo vzdáním se práva podat
námitky.
b) Dnem doručení vyřízení námitek kontrolované osobě.
c) Doručením protokolu o kontrole kontrolované osobě.
§ 18
Ukončení kontroly
Kontrola je ukončena
a) marným
uplynutím lhůty pro podání námitek nebo
vzdáním se práva podat námitky,
b) dnem doručení vyřízení námitek kontrolované osobě, nebo
c) dnem,
ve kterém byly námitky předány k
vyřízení správnímu orgánu (§ 14
odst. 3).
237. Namítat podjatost kontrolujícího nebo
přizvané osoby je/jsou podle kontrolního řádu
oprávněna/oprávněny:
a) Pouze kontrolovaná osoba.
b) Kontrolovaná osoba a v zákonem stanovených případech též povinná osoba.
c) Všechny osoby zúčastněné na kontrole.
§ 10
(1) Kontrolovaná osoba je oprávněna
b) namítat podjatost kontrolujícího nebo přizvané osoby,
238. Tzv. atrakce (převzetí výkonu kontroly
nadřízeným správním orgánem) v
režimu kontrolního řádu:
a) Není přípustná.
b) Není blíže upravena.
c) Je přípustná v odůvodněných případech.
§ 24
(1) Výkon kontroly může v odůvodněných případech
převzít nadřízený správní
orgán kontrolního orgánu. O této
skutečnosti vyrozumí nadřízený
správní orgán kontrolní orgán,
který je jinak k výkonu takové kontroly
příslušný.
239. Přizvaná osoba má podle kontrolního řádu povinnost:
a) Podepsat protokol o kontrole.
b) Zachovávat mlčenlivost.
c) Vyřizovat námitky proti kontrolním zjištěním.
§ 20
(1) Kontrolující nebo přizvaná osoba má povinnost zachovávat mlčenlivost
o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděla v
souvislosti s kontrolou nebo s úkony
předcházejícími kontrole, a nezneužívat
takto získaných informací.
240. Kontrola je podle kontrolního řádu kontrolním orgánem vždy zahajována:
a) Z moci úřední (ex offo).
b) Na žádost kontrolované nebo povinné osoby.
c) Na návrh třetí osoby.
§ 5
(1) Kontrolní orgán zahajuje kontrolu z moci úřední.
241. Zjistí-li kontrolující, že musí po
ukončení kontroly učinit další potřebné
kontrolní úkony, je oprávněn provést podle
kontrolního řádu:
a) Obnovu kontroly.
b) Došetření věci.
c) Přezkumné řízení.
§ 21
(2) Je-li to na
základě podaných námitek nebo k opravě
zjištěných nesprávností v protokolu o
kontrole zapotřebí, provede kontrolující došetření věci. ...
Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných
informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění
pozdějších předpisů
242. Vyznačení stupně utajení na utajované informaci musí být zachováno:
a) Po celou dobu trvání důvodů utajení.
b) Jen do doby kompromitace utajované informace.
c) Po dobu 5 let.
§ 22
...
(2) Vyznačení stupně utajení na utajované informaci musí být zachováno po celou dobu trvání důvodů utajení. ...
§ 4
Stupně utajení
Utajovaná informace se klasifikuje stupněm utajení
a) Přísně
tajné, jestliže její vyzrazení
neoprávněné osobě nebo zneužití může způsobit
mimořádně vážnou újmu zájmům České
republiky,
b) Tajné,
jestliže její vyzrazení neoprávněné osobě
nebo zneužití může způsobit vážnou újmu
zájmům České republiky,
c) Důvěrné,
jestliže její vyzrazení neoprávněné osobě
nebo zneužití může způsobit prostou újmu zájmům
České republiky,
d) Vyhrazené,
jestliže její vyzrazení neoprávněné osobě
nebo zneužití může být nevýhodné pro
zájmy České republiky.
243. Zabezpečenou oblast třídy I lze na dobu nezbytně nutnou změnit na zabezpečenou oblast třídy II:
a) V mimořádných situacích (jako je stav nebezpečí nebo nouzový stav) vždy.
b) Pouze v případě, kdy je
zajištěno, že k utajované informaci nemá
přístup neoprávněná osoba.
c) Není to možné, neboť již vstupem do zabezpečené
oblasti třídy I dochází k seznámení
s utajovanou informací.
§ 25
(4) V
odůvodněných případech s písemným souhlasem
odpovědné osoby nebo jí pověřené osoby lze na dobu
nezbytně nutnou změnit třídu I na třídu II, pokud je
zajištěno, že k utajované informaci nemá
přístup neoprávněná osoba.
244. Taktickou informací podle zákona o ochraně
utajovaných informací a o bezpečnostní
způsobilosti je utajovaná informace:
a) Pro utajování bojových operací a
taktických zákroků Armády České republiky.
b) S krátkou dobou trvání důvodu utajení.
c) S dlouhou dobou trvání důvodu utajení.
§ 35a
...
(1) Taktickou informací se pro účely tohoto zákona rozumí utajovaná informace s krátkou dobou trvání důvodu utajení. ...
245. Se změnou nebo zrušením stupně utajení
národní (české) utajované informace
musí souhlasit:
a) Původce.
b) Bezpečnostní ředitel.
c) Odpovědná osoba.
§ 22
(2) ... Bez souhlasu původce nebo poskytující cizí moci nesmí být stupeň utajení změněn nebo zrušen.
246. Povinnost zachovávat mlčenlivost o utajované informaci má:
a) Jen původce utajované informace.
b) Každý, kdo měl nebo má k ní přístup.
c) Jen fyzická osoba, která je držitelem osvědčení.
§ 65
(2) Každý,
kdo měl nebo má přístup k utajované informaci, je
povinen zachovávat o ní mlčenlivost a nesmí k
ní umožnit přístup neoprávněné osobě.
247. Po zániku platnosti osvědčení fyzické osoby je tato fyzická osoba povinna:
a) Osvědčení fyzické osoby do 10 dnů skartovat za
účasti bezpečnostního ředitele a vyrozumět o této
skutečnosti Národní bezpečnostní úřad.
b) Odevzdat do 30 dnů osvědčení fyzické osoby Národnímu bezpečnostnímu úřadu.
c) Odevzdat do 15 dnů osvědčení fyzické osoby tomu, kdo toto osvědčení vydal.
§ 66
(1) Fyzická osoba, která má přístup k utajovaným informacím, je povinna
b) odevzdat
tomu, kdo osvědčení fyzické osoby vydal, do 15 dnů
své osvědčení fyzické osoby, jehož platnost
zanikla podle § 56 odst. 1 písm. b), f) až i), k) nebo m),
248. Při nálezu utajované informace je každý povinen:
a) Uschovat tuto utajovanou informaci, bez zbytečného odkladu
kontaktovat Národní bezpečnostní úřad,
Policii České republiky nebo zastupitelský úřad
České republiky a vyčkat příjezdu kurýrní
služby.
b) Neprodleně odevzdat tuto utajovanou
informaci Národnímu bezpečnostnímu úřadu,
Policii České republiky nebo zastupitelskému úřadu
České republiky.
c) Vložit tuto utajovanou informaci do vnitřní obálky, na
kterou vyznačí příslušný stupeň
utajení, a následně do vnější
neoznačené obálky a takto ji odeslat
Národnímu bezpečnostnímu úřadu.
§ 65
...
(1) Každý je povinen neprodleně odevzdat nalezenou utajovanou informaci nebo
utajovanou informaci získanou v rozporu s tímto
zákonem anebo osvědčení fyzické osoby,
osvědčení podnikatele, osvědčení fyzické osoby pro
cizí moc nebo osvědčení podnikatele pro cizí moc
(dále jen "nalezená písemnost") Úřadu, policii nebo zastupitelskému úřadu České republiky.
249. Ústřední registr utajovaných informací
poskytovaných v mezinárodním styku vede:
a) Národní bezpečnostní úřad.
b) Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost.
c) Ministerstvo zahraničních věcí.
§ 6
...
(3) ... V ostatních
případech splnění podmínek podle odstavce 2
ověřuje a oznámení fyzické osobě
vydává Národní bezpečnostní úřad (dále jen „Úřad“) na základě odůvodněné písemné žádosti.
§ 79
(1) V registrech nebo
pomocných registrech utajovaných informací se
eviduje v jednacích protokolech a ukládá nebo
odesílá utajovaná informace stupně utajení
Přísně tajné, Tajné nebo Důvěrné
poskytovaná v mezinárodním styku. V
kontrolních bodech registru se tato utajovaná informace
zaznamenává v pomocných jednacích
protokolech a předává zpracovateli.
(2) Úřad zřizuje a vede ústřední registr utajovaných informací uvedených
v odstavci 1 jím nebo jemu přímo poskytnutých a
utajovaných informací, které se poskytují
jeho prostřednictvím podle § 77 odst. 1 (dále jen
"ústřední registr").
Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů
250. Správní orgán, který není
věcně nebo místně příslušný k
vyřízení došlého podání,
bezodkladně:
a) Vyrozumí podatele o této skutečnosti a poučí ho
o tom, na jaký správní orgán se má
se svým podáním obrátit.
b) Podání
usnesením postoupí příslušnému
správnímu orgánu a současně o tom uvědomí
podatele.
c) Podání odloží usnesením poznamenaným do spisu.
§ 12
Dojde-li
podání (§ 37) správnímu orgánu,
který není věcně nebo místně
příslušný, bezodkladně je usnesením
postoupí příslušnému
správnímu orgánu a současně o tom uvědomí
toho, kdo podání učinil (dále jen "podatel"). ...
251. Dle správního řádu se uložená
písemnost považuje za doručenou, jestliže si ji adresát
nevyzvedne:
a) Ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy byla uložena.
b) Ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena.
c) Ve lhůtě 7 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena.
§ 24
(1) Jestliže si adresát uložené písemnosti písemnost ve lhůtě 10 dnů
ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena, nevyzvedne,
písemnost se považuje za doručenou posledním dnem
této lhůty.
252. Správní orgán může doručovat na e-mailovou adresu:
a) Na požádání
účastníka řízení, zejména může-li to
přispět k urychlení řízení.
b) Pouze v řízeních zahajovaných na žádost.
c) Pouze písemnosti, které nejsou určeny do vlastních rukou.
§ 19
Společné ustanovení o doručování
(4) Nevylučuje-li
to zákon nebo povaha věci, na požádání
účastníka řízení správní
orgán doručuje na adresu pro doručování nebo
elektronickou adresu, kterou mu účastník
řízení sdělí, zejména může-li to přispět k
urychlení řízení; taková adresa může
být sdělena i pro řízení, která mohou
být u téhož správního orgánu
zahájena v budoucnu.
253. Podle správního řádu mohou oprávněné osoby nahlížet do spisu:
a) Pouze do okamžiku, kdy rozhodnutí nabude právní moci.
b) V průběhu řízení i po nabytí právní moci rozhodnutí.
c) Jen v době po nabytí právní moci rozhodnutí.
§ 38
(1) Účastníci
a jejich zástupci mají právo nahlížet do
spisu, a to i v případě, že je rozhodnutí ve věci již v
právní moci (§ 73). Není-li
účastník zastoupen, může spolu s účastníkem
nahlížet do spisu i jeho podpůrce44).
254. Nahlížet do spisu:
a) Mohou pouze účastníci řízení nebo jejich zástupci.
b) Mohou kromě účastníků
nebo jejich zástupců i jiné osoby,
prokáží-li právní zájem nebo
jiný vážný důvod.
c) Mohou pouze oprávněné úřední osoby, které ve věci rozhodují.
§ 38
(1) Účastníci a jejich zástupci mají právo nahlížet do spisu,
a to i v případě, že je rozhodnutí ve věci již v
právní moci (§ 73). Není-li
účastník zastoupen, může spolu s účastníkem
nahlížet do spisu i jeho podpůrce44).
(2) Jiným
osobám správní orgán umožní
nahlédnout do spisu, prokáží-li
právní zájem nebo jiný vážný
důvod a nebude-li tím porušeno právo
některého z účastníků, popřípadě
dalších dotčených osob anebo veřejný
zájem.
255. Nezaplatí-li žadatel ve stanovené lhůtě
správní poplatek, k jehož zaplacení byl ve
správním řízení povinen,
správní orgán:
a) Podá obecnému správci daně návrh na provedení exekuce.
b) Žádost rozhodnutím zamítne.
c) Řízení o žádosti usnesením zastaví.
§ 66
(1) Řízení o žádosti správní orgán usnesením zastaví, jestliže
d) žadatel
ve stanovené lhůtě nezaplatil správní poplatek, k
jehož zaplacení byl v řízení povinen,
256. Mezi zajišťovací prostředky ve správním řízení patří:
a) Předvolání,
předvedení, předběžné opatření,
pořádková pokuta, vykázání z
místa úkonu a záruka za splnění povinnosti.
b) Předvolání, předvedení, opatření obecné povahy a pořádková pokuta.
c) Předvolání, předvedení, příkaz a vykázání z místa úkonu.
Díl 4
Zajištění účelu a průběhu řízení
§ 58
Úvodní ustanovení
Správní orgán užije zajišťovací prostředky
(§ 59 až 63 a § 147) pouze v případech, kdy to
vyžaduje, a v rozsahu, v jakém to vyžaduje
zajištění průběhu a účelu řízení.
§ 59
Předvolání
...
§ 60
Předvedení
...
§ 61
Předběžné opatření
...
§ 62
Pořádková pokuta
...
§ 63
Vykázání z místa konání úkonu
...
§ 147
Záruka za splnění povinnosti
...
257. Proti rozhodnutí odvolacího správního orgánu se dle správního řádu:
a) Lze odvolat.
b) Nelze odvolat.
c) Lze odvolat, jestliže odvolací správní
orgán tímto rozhodnutím změnil rozhodnutí
orgánu prvního stupně.
§ 91
(1) Proti rozhodnutí odvolacího správního orgánu se nelze dále odvolat. ...
258. Vezme-li žadatel svou žádost zpět, správní orgán:
a) Řízení usnesením zastaví.
b) Může pokračovat v řízení a vydat rozhodnutí, vyžaduje-li to veřejný zájem.
c) tuto skutečnost poznamená do spisu a nečiní v řízení další úkony.
§ 66
(1) Řízení o žádosti správní orgán usnesením zastaví, jestliže
a) žadatel
vzal svou žádost zpět; jestliže je žadatelů více,
musí se zpětvzetím souhlasit všichni
žadatelé; ve sporném řízení
správní orgán řízení
nezastaví, pokud se zpětvzetím odpůrce z
vážných důvodů nesouhlasí,
259. Dle správního řádu se při
doručování veřejnou vyhláškou považuje
písemnost za doručenou:
a) Sedmým dnem po vyvěšení.
b) Desátým dnem po vyvěšení.
c) Patnáctým dnem po vyvěšení.
§ 25
(2) Doručení
veřejnou vyhláškou se provede tak, že se
písemnost, popřípadě oznámení o možnosti
převzít písemnost, vyvěsí na úřední
desce správního orgánu, který
písemnost doručuje; na písemnosti se vyznačí den
vyvěšení. Písemnost nebo oznámení se
zveřejní též způsobem umožňujícím
dálkový přístup. Patnáctým dnem po vyvěšení se písemnost považuje za doručenou, byla-li v této lhůtě splněna i povinnost podle věty druhé.
260. Odvolací správní orgán může napadené rozhodnutí:
a) zrušit, změnit nebo potvrdit.
b) pouze zrušit nebo potvrdit.
c) pouze změnit nebo potvrdit.
§ 90
(1) Jestliže
odvolací správní orgán dojde k
závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s
právními předpisy nebo že je nesprávné,
a) napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a řízení zastaví,
b) napadené
rozhodnutí nebo jeho část zruší a věc
vrátí k novému projednání
správnímu orgánu, který rozhodnutí
vydal; v odůvodnění tohoto rozhodnutí vysloví
odvolací správní orgán právní
názor, jímž je správní orgán,
který napadené rozhodnutí vydal, při novém
projednání věci vázán; proti novému
rozhodnutí lze podat odvolání, anebo
c) napadené rozhodnutí nebo jeho část změní;
změnu nelze provést, pokud by tím některému z
účastníků, jemuž je ukládána povinnost,
hrozila újma z důvodu ztráty možnosti odvolat se; podle
§ 36 odst. 3 se postupuje, pouze pokud jde o podklady
rozhodnutí nově pořízené odvolacím
správním orgánem; je-li to zapotřebí k
odstranění vad odůvodnění, změní odvolací
správní orgán rozhodnutí v části
odůvodnění; odvolací správní orgán
nemůže svým rozhodnutím změnit rozhodnutí
orgánu územního samosprávného celku
vydané v samostatné působnosti.
(5) Neshledá-li
odvolací správní orgán důvod pro postup
podle odstavců 1 až 4, odvolání zamítne a
napadené rozhodnutí potvrdí.
Jestliže odvolací správní orgán
změní nebo zruší napadené rozhodnutí
jen zčásti, ve zbytku je potvrdí.
261. Veřejnoprávní smlouvu lze dle správního řádu vypovědět:
a) Jen tehdy, bylo-li to ve veřejnoprávní smlouvě dohodnuto.
b) Pouze v případě, změní-li se podstatně poměry,
které byly rozhodující pro stanovení obsahu
smlouvy.
c) Jen tehdy, je-li to nutné z důvodu ochrany veřejného zájmu.
§ 166
(2) Veřejnoprávní smlouvu lze vypovědět jen písemnou formou a jen tehdy, jestliže to bylo ve veřejnoprávní smlouvě smluvními stranami dohodnuto a jestliže byla dohodnuta výpovědní lhůta.
262. V přezkumném řízení lze zrušit nezákonné rozhodnutí:
a) Do 1 roku ode dne právní moci rozhodnutí.
b) Do 15 měsíců ode dne právní moci rozhodnutí.
c) Do 3 let ode dne právní moci rozhodnutí.
§ 97
(2) Rozhodnutí ve věci v přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po uplynutí 15 měsíců ode dne právní moci rozhodnutí
ve věci. Probíhá-li přezkumné
řízení, správní orgán je
usnesením zastaví. Usnesení se pouze
poznamená do spisu.
263. Ústní jednání je dle správního řádu:
a) Vždy neveřejné.
b) Veřejné, pokud správní orgán
neurčí, že jednání nebo jeho část jsou
neveřejné.
c) Neveřejné, pokud
zákon nestanoví nebo správní orgán
neurčí, že jednání nebo jeho část jsou
veřejné.
§ 49
(2) Ústní
jednání je neveřejné, pokud zákon
nestanoví nebo správní orgán neurčí,
že jednání nebo jeho část jsou veřejné.
264. Proti usnesením nebo jiným úkonům
exekučního správního orgánu, proti
kterým se nelze odvolat, může povinný nebo jiná
osoba, které z tohoto úkonu vyplývá
povinnost, podat:
a) Námitky.
b) Stížnost.
c) Rozklad.
§ 117
(1) Proti
usnesením nebo jiným úkonům exekučního
správního orgánu, proti kterým se nelze
odvolat, může povinný nebo jiná osoba, které z
tohoto úkonu vyplývá povinnost, podat námitky.
265. Účastník správního řízení může mít v téže věci současně:
a) Pouze jednoho zmocněnce.
b) Více zmocněnců.
c) Více zmocněnců, pokud s tím správní orgán souhlasí.
§ 33
(1) ... V téže věci může mít účastník současně pouze jednoho zmocněnce.
266. Odpor je řádným opravným prostředkem proti:
a) Usnesení.
b) Příkazu.
c) Rozhodnutí, které vydal ústřední
správní úřad, ministr nebo vedoucí
jiného ústředního správního
úřadu v prvním stupni.
§ 150
(3) Proti
příkazu může ten, jemuž se povinnost ukládá, podat
odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne oznámení příkazu. ...
267. Dle správního řádu se spis zakládá:
a) Pouze tehdy, rozhodne-li tak úřední osoba.
b) Pouze tehdy, je-li možné ve věci podat opravný prostředek.
c) V každé věci.
§ 17
(1) V každé věci se zakládá spis. ...
Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a
spisové službě a o změně některých zákonů, ve
znění pozdějších předpisů
268. Archivem podle zákona o archivnictví a spisové službě se rozumí:
a) Zařízení podle tohoto
zákona, které slouží k dlouhodobému
ukládání archiválií a péči o
ně.
b) Zařízení nebo místnost, ve kterých
veřejnoprávní nebo soukromoprávní původce
dlouhodobě ukládá písemnosti vzešlé
z jeho činnosti.
c) Zařízení shromažďující archiválie
veřejnoprávních i soukromoprávních původců
a osobností veřejného života, které pak na
základě vlastních vnitřních předpisů poskytuje
veřejnosti.
§ 2
Pro účely tohoto zákona se rozumí
c) archivem
zařízení podle tohoto zákona, které
slouží k ukládání archiválií
a péči o ně,
269. Vnitřní předpis správního úřadu
stanovující základní pravidla pro
manipulaci s dokumenty a skartační řízení se
nazývá:
a) Zákon o archivnictví a spisové službě.
b) Spisový řád.
c) Kancelářský řád.
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
...
p) spisovým
řádem vnitřní předpis stanovící
základní pravidla pro manipulaci s dokumenty a
skartační řízení,
Zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich
270. Pokus přestupku:
a) Je vždy trestný.
b) Není trestný.
c) Je trestný, pokud tak stanoví zákon.
§ 6
(3) Pokus přestupku je trestný, pokud tak stanoví zákon, a to stejně jako dokonaný přestupek.
271. Mezi správní tresty nepatří:
a) Trest odnětí svobody.
b) Pokuta.
c) Zveřejnění rozhodnutí o přestupku.
§ 35
Druhy správních trestů
Za přestupek lze uložit správní trest
a) napomenutí,
b) pokuty,
c) zákazu činnosti,
d) propadnutí věci nebo náhradní hodnoty,
e) zveřejnění rozhodnutí o přestupku.
272. Ochrannými opatřeními jsou:
a) Omezující opatření a zabrání věci nebo náhradní hodnoty.
b) Zákaz činnosti a omezující opatření.
c) Propadnutí věci nebo náhradní hodnoty a zákaz činnosti.
§ 51
Druhy ochranných opatření
Ochranná opatření jsou
a) omezující opatření a
b) zabrání věci nebo náhradní hodnoty.
273. Řízení o přestupku je zahájeno:
a) Dnem, kdy oznámení o přestupku došlo správnímu orgánu.
b) Dnem, kdy byl založen spis v dané věci.
c) Doručením
oznámení o zahájení řízení
podezřelému z přestupku nebo ústním
vyhlášením takového oznámení.
§ 78
(2) Řízení
je zahájeno doručením oznámení o
zahájení řízení podezřelému z
přestupku nebo ústním vyhlášením
takového oznámení.
274. Jestliže spáchání skutku, o němž se vede
řízení, nebylo obviněnému prokázáno,
správní orgán:
a) Vydá rozhodnutí o tom, že obviněný je nevinný.
b) Řízení usnesením zastaví.
c) Věc odloží.
§ 86
(1) Správní orgán usnesením zastaví řízení, jestliže
c) spáchání skutku, o němž se vede řízení, nebylo obviněnému prokázáno,
275. Obviněný v odvolání nebo v průběhu odvolacího řízení:
a) Může uvádět nové skutečnosti nebo důkazy.
b) Nemůže uvádět nové skutečnosti nebo důkazy.
c) Může uvádět nové skutečnosti nebo důkazy pouze tehdy,
jde-li o takové skutečnosti nebo důkazy, které nemohl
uplatnit dříve.
§ 97
(1) Obviněný
může v odvolání nebo v průběhu odvolacího
řízení uvádět nové skutečnosti nebo důkazy.
...
4. okruh – Právo Evropské unie
276. Mezi orgány Evropské unie dle čl. 13 Smlouvy o Evropské unii patří:
a) Účetní dvůr.
b) Hospodářský a sociální výbor.
c) Výbor regionů.
Článek 13
1. Unie má
institucionální rámec, jehož cílem je
podporovat její hodnoty, sledovat její cíle,
sloužit
jejím zájmům, zájmům jejích občanů a
zájmům členských států, jakož i zajišťovat
soudržnost,
účinnost a kontinuitu jejích politik a činností.
Orgány Unie jsou:
— Evropský parlament,
— Evropská rada,
— Rada,
— Evropská komise (dále jen „Komise“),
— Soudní dvůr Evropské unie,
— Evropská centrální banka,
— Účetní dvůr.
277. Účetní dvůr provádí kontrolu
účetnictví Evropské unie. Skládá se:
a) Z jednoho státního příslušníka každého členského státu.
b) Z důvěryhodných osob jmenovaných Evropským parlamentem.
c) Z osob jmenovaných Evropskou radou na základě konsenzu.
SFEU
ODDÍL 7
ÚČETNÍ DVŮR
Článek 285
(bývalý článek 246 Smlouvy o ES)
Účetní dvůr provádí kontrolu účetnictví Unie.
Skládá
se z jednoho státního
příslušníka každého členského
státu. Jeho členové vykonávají
své funkce naprosto nezávisle v obecném
zájmu Unie.
278. Nestanoví-li Smlouva o Evropské unii a Smlouva o
fungování Evropské unie jinak, rozhoduje
Evropská rada:
a) Kvalifikovanou většinou.
b) Prostou většinou.
c) Konsenzem.
SEU
Článek 15
4. Nestanoví-li Smlouvy jinak, rozhoduje Evropská rada konsensem.
279. Soudní dvůr Evropské unie a Účetní dvůr mají své sídlo v:
a) Haagu a Bruselu.
b) Lucemburku.
c) Štrasburku.
SFEU
PROTOKOL (č. 6)
d) Soudní dvůr Evropské unie má sídlo v Lucemburku.
e) Účetní dvůr má sídlo v Lucemburku.
280. Vnitrostátní parlamenty:
a) Se nepodílejí na činnosti Evropské unie.
b) Jsou informovány
orgány Evropské unie a jsou jim postupovány
návrhy legislativních aktů.
c) Spolurozhodují výlučně o otázkách,
které se týkají hospodářské a
měnové unie a měnové politiky členských
států, jejichž měnou je euro.
SEU
Článek 12
Vnitrostátní parlamenty
aktivně přispívají k dobrému
fungování Unie těmito způsoby:
a) jsou informovány
orgány Unie a jsou jim postupovány návrhy
legislativních aktů Unie v souladu s Protokolem o úloze
vnitrostátních parlamentů v Evropské unii;
SFEU
Článek 2
Návrhy legislativních
aktů zasílané Evropskému parlamentu a Radě se
postupují vnitrostátním parlamentům.
281. Blokační menšinu v Radě Evropské unie musí tvořit minimálně:
a) Čtyři členové Rady Evropské unie.
b) Pět členů Rady Evropské unie.
c) Šest členů Rady Evropské unie.
SEU
Článek 16
...
Blokační menšinu
musí tvořit nejméně čtyři členové Rady, jinak se
kvalifikovaná většina považuje za dosaženou.
282. Soudní dvůr Evropské unie:
a) Zajišťuje
dodržování práva při výkladu a
provádění smluv, na nichž je Evropská unie
založena.
b) Zajišťuje uplatňování Smlouvy o Evropské
unii a Smlouvy o fungování Evropské unie, jakož i
opatření přijatých orgány Evropské unie na
jejich základě.
c) Vykonává společně s Evropským parlamentem legislativní a rozpočtovou funkci.
SEU
Článek 19
1. Soudní dvůr Evropské
unie se skládá ze Soudního dvora, Tribunálu
a specializovaných soudů. Zajišťuje
dodržování práva při výkladu a
provádění Smluv.
283. Listina základních práv Evropské unie:
a) Rozšiřuje pravomoci Evropské unie vymezené ve
Smlouvě o Evropské unii a ve Smlouvě o fungování
Evropské unie.
b) Nerozšiřuje pravomoci
Evropské unie vymezené ve Smlouvě o Evropské unii
a ve Smlouvě o fungování Evropské unie.
c) Je platná jen pro některé členské státy.
SEU
Článek 6
(bývalý článek 6 Smlouvy o EU)
1. Unie uznává
práva, svobody a zásady obsažené v Listině
základních práv Evropské unie ze dne 7.
prosince 2000, ve znění upraveném dne 12. prosince 2007
ve Štrasburku, jež má stejnou právní
sílu jako Smlouvy.
Listina nijak nerozšiřuje pravomoci Unie vymezené ve Smlouvách.
284. Evropská unie nemá výlučnou pravomoc v oblasti:
a) Celní unie.
b) Společné obchodní politiky.
c) Školství.
SFEU
Článek 3
1. Unie má výlučnou pravomoc v těchto oblastech:
a) celní unie;
b) stanovení pravidel
hospodářské soutěže nezbytných pro
fungování vnitřního trhu;
c) měnová politika pro členské státy, jejichž měnou je euro;
d) zachování
biologických mořských zdrojů v rámci
společné rybářské politiky;
e) společná obchodní politika.
285. Mezi práva a povinnosti občanů Evropské unie
stanovených smlouvami, na nichž je Evropská unie
založena, nepatří:
a) Právo svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států.
b) Právo volit hlavu
státu v členském státě, ve kterém
mají prokazatelně trvalý pobyt nejméně po dobu
pěti let.
c) Právo volit a být volen ve volbách do
Evropského parlamentu a v obecních volbách v
členském státě, v němž mají bydliště, za
stejných podmínek jako státní
příslušníci tohoto státu.
SFEU
Článek 20
(bývalý článek 17 Smlouvy o ES)
2. Občané Unie mají práva a povinnosti stanovené Smlouvami. Mají mimo jiné:
a) právo svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států;
b)
právo volit a být volen ve volbách do
Evropského parlamentu a v obecních volbách v
členském státě, v němž mají bydliště, za
stejných podmínek jako státní
příslušníci tohoto státu;
c) na území
třetí země, kde členský stát, jehož jsou
státními příslušníky, nemá
své zastoupení, právo na diplomatickou a
konzulární ochranu kterýmkoli členským
státem za stejných podmínek jako
státní příslušníci tohoto
státu;
d) petiční právo k
Evropskému parlamentu, právo obracet se na
evropského veřejného ochránce práv a
právo obracet se na orgány a poradní instituce
Unie v jednom z jazyků Smluv a obdržet odpověď ve stejném jazyce.
Tato práva se
vykonávají za podmínek a v mezích
stanovených Smlouvami a opatřeními přijatými na
jejich základě.
286. Evropská komise vykonává své funkce:
a) Zcela nezávisle.
b) V závislosti na pokynech členských států.
c) V závislosti na pokynech Evropského parlamentu.
SEU
Článek 17
3. Funkční období Komise je pětileté.
Členové Komise jsou
vybíráni podle celkové způsobilosti a
evropanství z osob, které poskytují
veškeré záruky nezávislosti.
Komise vykonává své funkce zcela nezávisle.
287. Každý občan Evropské unie:
a) Má petiční právo k Evropskému parlamentu.
b) Se může v krajních případech a prostřednictvím
národního státu obracet na veřejného
ochránce práv, a to v anglickém či
francouzském jazyce.
c) Se může sám a bez omezení obracet na Soudní dvůr Evropské unie.
SFEU
Článek 24
(bývalý článek 21 Smlouvy o ES)
...
Každý občan Unie má petiční právo k Evropskému parlamentu v souladu s článkem 227.
Každý občan Unie se může
obracet na veřejného ochránce práv
ustanoveného v souladu s článkem 228.
Každý občan Unie se může písemně obracet v jednom z jazyků uvedených v čl. 55 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii na
každý orgán nebo instituci, který je uveden v
tomto článku nebo v článku 13 Smlouvy o Evropské
unii, a má právo obdržet odpověď ve stejném jazyce.
SEU
Článek 55
(bývalý článek 53 Smlouvy o EU)
1. Tato smlouva, sepsaná v jediném vyhotovení v jazyce anglickém,
bulharském, českém, dánském,
estonském, finském, francouzském, irském,
italském, litevském, lotyšském,
maďarském, maltském, německém, nizozemském,
polském, portugalském, rumunském, řeckém,
slovenském, slovinském, španělském a
švédském, přičemž
všechna znění mají stejnou platnost, bude uložena
v archivu vlády Italské republiky, která
předá její ověřený opis všem
vládám ostatních signatářských
států.
288. Vnitřní trh zahrnuje prostor bez vnitřních hranic, v němž je zajištěn volný pohyb:
a) Zboží, osob, služeb a kapitálu.
b) Osob, investic, nerostných surovin a služeb.
c) Informací, osob, zboží a služeb.
SFEU
Článek 26
(bývalý článek 14 Smlouvy o ES)
2. Vnitřní trh zahrnuje prostor bez vnitřních hranic, v němž je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu v souladu s ustanoveními Smluv.
289. Smlouva o fungování Evropské unie
zavádí pojem občanství Unie. To znamená, že:
a) Občan členského státu, pokud má zájem, může o toto občanství požádat.
b) Občanství Unie automaticky nahradilo občanství členských států.
c) Občanství Unie doplňuje občanství státu, nenahrazuje je.
SEU
Článek 9
Ve všech svých
činnostech dodržuje Unie zásadu rovnosti svých občanů,
kterým se dostává od jejích orgánů,
institucí a jiných subjektů stejné pozornosti.
Občanem Unie je každá osoba, která má
státní příslušnost členského
státu. Občanství Unie doplňuje občanství členského státu, nenahrazuje je.
SFEU
Článek 20
1. Zavádí se
občanství Unie. Každá osoba, která má
státní příslušnost členského
státu, je občanem Unie. Občanství Unie doplňuje občanství členského státu, nenahrazuje je.
290. Zásada proporcionality znamená, že:
a) Obsah ani forma činnosti
orgánů Evropské unie nesmí překročit rámec
toho, co je nezbytné pro dosažení cílů smluv, na
nichž je Evropská unie založena.
b) Orgány Evropské unie mohou jednat pouze v
případě a za podmínek stanovených Smlouvou o
Evropské unii a současně, pokud konkrétní pravomoc
není svěřena členským státům.
c) Členské státy se navzájem respektují a
pomáhají si při plnění úkolů
vyplývajících ze smluv, na nichž je
Evropská unie založena.
SEU
Článek 5
(bývalý článek 5 Smlouvy o ES)
4. Podle zásady
proporcionality nepřekročí obsah ani forma činnosti Unie
rámec toho, co je nezbytné pro dosažení
cílů Smluv.
Orgány Unie uplatňují
zásadu proporcionality v souladu s Protokolem o
používání zásad subsidiarity a
proporcionality.
291. Smlouva o založení Evropského společenství
pro atomovou energii (EURATOM) podepsaná v roce 1957 nabyla
platnosti:
a) Ve stejném roce jako byla podepsána.
b) V roce 1958.
c) Nenabyla nikdy platnosti.
- Místo podpisu: Řím (Itálie) dne 25. března 1957
- Vstup v platnost: 1. ledna 1958
292. Které orgány Evropské unie
přijímají řádným legislativním
postupem společně na návrh Evropské komise
nařízení, směrnice a rozhodnutí?
a) Rada a Evropská rada.
b) Evropský parlament a Rada.
c) Evropská rada a Účetní dvůr.
SEU
Článek 14
1. Evropský parlament vykonává společně s Radou legislativní a rozpočtovou funkci.
Článek 16
1. Rada vykonává společně s Evropským parlamentem legislativní a rozpočtovou funkci.
SFEU
Článek 289
1. Řádný
legislativní postup spočívá v tom, že
Evropský parlament a Rada přijímají společně na
návrh Komise nařízení, směrnice nebo
rozhodnutí. Tento postup je vymezen v článku 294.
293. Evropská unie má pravomoc provádět činnosti,
jimiž podporuje, koordinuje nebo doplňuje činnosti členských
států. Mezi oblasti těchto činností nepatří:
a) Cestovní ruch.
b) Zachování
biologických mořských zdrojů v rámci
společné rybářské politiky.
c) Civilní ochrana.
SFEU
Článek 6
Unie má pravomoc
provádět činnosti, jimiž podporuje, koordinuje nebo doplňuje
činnosti členských států. Oblasti těchto činností
na evropské úrovni jsou:
a) ochrana a zlepšování lidského zdraví;
b) průmysl;
c) kultura;
d) cestovní ruch;
e) všeobecné
vzdělávání, odborné
vzdělávání, mládež a sport;
f) civilní ochrana;
g) správní spolupráce.
294. Legislativní akty přijaté orgány Evropské unie se vyhlašují:
a) V Úředním věstníku Evropské unie.
b) Ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.
c) Ve Věstníku směrnic a nařízení Evropské unie.
SFEU
Článek 297
(bývalý článek 254 Smlouvy o ES)
1. Legislativní akty
přijaté řádným legislativním postupem
podepisuje předseda Evropského parlamentu a předseda Rady.
Legislativní akty
přijaté zvláštním legislativním
postupem podepisuje předseda orgánu, který je přijal.
Legislativní akty se vyhlašují v Úředním věstníku Evropské unie. ...
295. Výkon pravomocí Evropské unie se řídí zásadami:
a) Subsidiarity a občanské iniciativy.
b) Loajální spolupráce a humanismu.
c) Subsidiarity a proporcionality.
SEU
Článek 5
(bývalý článek 5 Smlouvy o ES)
1. Vymezení pravomocí
Unie se řídí zásadou svěření
pravomocí. Výkon těchto pravomocí se
řídí zásadami subsidiarity a proporcionality.
296. Evropská unie je založena na Smlouvě o Evropské unii
a Smlouvě o fungování Evropské unie. Tyto dvě
smlouvy jsou vůči sobě v následujícím vztahu:
a) Obě smlouvy mají stejnou právní sílu.
b) Smlouva o Evropské unii je nadřazena Smlouvě o fungování Evropské unie.
c) Smlouva o fungování Evropské unie je nadřazena Smlouvě o Evropské unii..
SEU
Článek 1
(bývalý článek 1 Smlouvy o EU) ( 1 )
...
Unie je založena na této
smlouvě a na Smlouvě o fungování Evropské unie
(dále jen „Smlouvy“). Tyto dvě smlouvy mají stejnou právní sílu. Unie nahrazuje Evropské společenství a je jeho nástupkyní.
297. Dovozní nebo vývozní cla a poplatky s
rovnocenným účinkem jsou mezi členskými
státy Evropské unie:
a) Zakázány.
b) Povoleny.
c) Zakázány s výjimkou případů
stanovených ve Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o
fungování Evropské unie.
SFEU
Článek 30
(bývalý článek 25 Smlouvy o ES)
Dovozní nebo
vývozní cla a poplatky s rovnocenným
účinkem jsou mezi členskými státy
zakázány. Tento zákaz se vztahuje také na
cla fiskální povahy.
298. Jedním z principů fungování Evropské
unie je zásada subsidiarity. Subsidiarita znamená:
a) Právo institucí Evropské unie zasahovat do
vnitřních věcí členských států
Evropské unie.
b) Evropská unie je
oprávněna jednat jen tehdy, nelze-li daného cíle
dosáhnout efektivněji členskými státy na
úrovni ústřední, regionální či
místní.
c) Rozhodování v zájmu ústředních
institucí bez ohledu na zájmy nižších
úrovní.
SEU
Článek 5
(bývalý článek 5 Smlouvy o ES)
3. Podle zásady subsidiarity
jedná Unie v oblastech, které nespadají do
její výlučné pravomoci, pouze tehdy a do té
míry, pokud cílů zamýšlené činnosti
nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy na
úrovni ústřední, regionální či
místní, ale spíše jich, z důvodu
jejího rozsahu či účinků, může být lépe
dosaženo na úrovni Unie.
299. Funkční období Evropské komise je:
a) Čtyřleté.
b) Pětileté.
c) Šestileté.
SEU
Článek 17
3. Funkční období Komise je pětileté.
300. Evropská centrální banka má sídlo:
a) V Haagu.
b) V Bruselu.
c) Ve Frankfurtu nad Mohanem.
SFEU
PROTOKOL (č. 6)
i) Evropská centrální banka má sídlo ve Frankfurtu.